Lepší hospodaření s lesy a půdou na úrovni EU přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a splnění pařížských závazků

Dne 13. října se Rada pro životní prostředí dohodla na svém vyjednávacím postoji (obecném přístupu) k nařízení, kterým se pro členské státy stanoví nová pravidla pro započítávání a závazné povinnosti s cílem zajistit, aby užívání půdy a lesů v celé EU bylo v období 2021–2030 udržitelnější a k životnímu prostředí šetrnější. Díky tomu se zajistí snížení emisí skleníkových plynů a lepší ochrana klimatu.

Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) zahrnuje využívání půdy, stromů, rostlin, biomasy a dřeva a vyznačuje se tím, že není pouze zdrojem emisí skleníkových plynů, ale je také schopno CO₂ z atmosféry pohlcovat.

Uvedené nařízení zajistí, aby do celkového cíle EU v oblasti snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030, který byl dohodnut v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a k němuž se EU zavázala na základě Pařížské dohody, byly zahrnuty veškeré emise z odvětví LULUCF i jejich pohlcování tímto odvětvím.

Bude třeba, aby ke splnění tohoto cíle přispělo odvětví LULUCF společně s dalšími odvětvími, na něž se systém EU pro obchodování s emisemi nevztahuje, snížením emisí do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005.

Díky tomuto obecnému přístupu je Rada připravena zahájit jednání s Evropským parlamentem za účelem dosažení dohody o konečném znění.

Naše lesy a půdy mají obrovský potenciál zmírnit dopady změny klimatu. Využijme je tedy způsobem, který je inteligentní a šetrný k životnímu prostředí. Uvedené nařízení umožní lepší ochranu našich lesů a zkvalitní správu našich přírodních zdrojů. To je skutečnost, která má pro naši planetu zásadní význam a nám umožní přiblížit se splnění našich závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu. Jsme připraveni zahájit jednání s Parlamentem.

Siim Kiisler, ministr životního prostředí Estonské republiky

Rada ve svém postoji podpořila dva hlavní prvky návrhu Komise: aktualizovaná pravidla pro započítávání, která zajistí, aby za dané období byly započítány veškeré emise i jejich pohlcování, a dále závazek, podle něhož musí členské státy zajistit, aby emise nepřevýšily pohlcování (tzv. pravidlo nulového pasivního zůstatku).

Rada se podobně jako Komise domnívá, že je důležité zajistit, aby každá země EU udržovala rovnováhu mezi svými celkovými emisemi z odvětví LULUCF a objemem CO₂, který toto odvětví pohlcuje, a to například novou výsadbou nebo lepším dohledem nad svými lesy, ornou půdou a pastvinami. Rada do svého obecného přístupu zahrnula také návrhy na flexibilitu, které mají členským státům pomoci pravidlo rovnováhy dodržovat.

Rada si nicméně přeje, aby byla referenční úroveň pro lesy stanovena na základě historického referenčního období let 2000–2009, namísto let 1990–2009, jak původně navrhovala Komise.

Rada dále se dále vyjádřila pro zavedení nové flexibility obhospodařované lesní půdy formou mechanismu kompenzace až do výše 360 milionů tun ekvivalentu CO₂ za 10 let, což odpovídá průměrnému ročnímu propadu v období 2000–2009. Hlavním cílem je pomoci těm členským státům, pro které bude pravděpodobně problematické dodržet pravidlo nulového pasivního zůstatku, přestože vyvinuly včasné úsilí o to, aby dosáhly zachování nebo zvýšení propadu u svých lesů.

V období 2021–2030 budou moci mechanismu kompenzace využít všechny členské státy. Ovšem za splnění určitých závazných podmínek. Dříve než bude možné mechanismus kompenzací uplatnit, bude například nutné, aby pravidlo nulového pasivního zůstatku bylo splněno za EU jako celek. Díky tomuto opatření zůstanou v plné míře zachovány ambiciózní cíle politiky EU v oblasti klimatu.

Země EU mohou kompenzaci získat za předpokladu, že jejich lesy nadále vytvářejí propad a pouze do předem stanovené výše vypočítané pro každý členský stát na základě jeho průměrného propadu za období 2000–2009. Tato podmínka zajišťuje ekologickou vyváženost celého mechanismu.

Rada se zabývala zvláštní situací Finska a přidělila mu na období 2021–2030 dodatečnou kompenzaci ve výši 10 milionů tun ekvivalentu CO₂.

Harmonogram a další kroky

Evropská rada v závěrech z října 2014 odsouhlasila rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, kterým jsou stanoveny jasné pokyny pro snižování emisí v EU. Na tomto základě předložila Evropská komise návrhy dvou nařízení pro odvětví, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS): nařízení o LULUCF a nařízení o sdílení úsilí.

Jednání o odvětvích, na něž se nevztahuje systém ETS, probíhala souběžně i v rámci Rady, vzhledem k řadě styčných bodů obou návrhů. Na zasedání Rady pro životní prostředí konaném 17. října 2016 proběhla politická rozprava a ministři životního prostředí členských států EU byli 19. prosince 2016 informováni o aktuálním stavu jednání. V červnu 2017 vedla Rada pro životní prostředí diskusi o pokroku, jehož bylo v uvedených záležitostech doposud dosaženo.

Evropský parlament přijal svůj postoj k nařízení o LULUCF na plenárním zasedání konaném 13. září 2017.

Po dnešním přijetí obecného přístupu tak mohou být jednání s Evropským parlamentem zahájena.

• Obecný přístup k nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)
• Návrh Komise o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví – původní dokument
• Stávající rozhodnutí o pravidlech započítávání týkajících se využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví