Rada a Evropský parlament dosáhly dohody ohledně nového právního předpisu EU zaměřeného na potírání korupce

Rada a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody ohledně minimálních norem, co se týče definice trestných činů korupce a souvisejících trestů v trestních zákonících členských států. Nový předpis rovněž stanoví opatření, jimiž se má korupci předejít, a pravidla pro účinnější vyšetřování a stíhání.

Touto směrnicí se aktualizuje a zpřísňuje právní rámec zaměřený na korupci. Jedná se o důležitý krok v našem společném boji proti korupci a organizované trestné činnosti.

Peter Hummelgaard, dánský ministr spravedlnosti

Harmonizovaná definice trestných činů

Tento nový předpis stanoví celounijní normy, díky nimž budou některé trestné činy definovány a postihovány stejným způsobem ve všech členských státech.

Jako trestný čin budou v celé EU postihovány tyto činy: úplatkářství ve veřejném a soukromém sektoru, zpronevěra, nepřímé úplatkářství, maření spravedlnosti, obohacení z trestných činů korupce, zatajování a některé závažné případy protiprávního výkonu veřejné funkce.

Sankce ukládané fyzickým osobám a společnostem

Členské státy musí nejen sladit své definice trestných činů korupce, ale i zavést stejnou úroveň sankcí za tyto trestné činy. Horní hranice trestní sazby se u trestu odnětí svobody bude v závislosti na trestném činu pohybovat od nejméně tří let do nejméně pěti let.

Osobám odsouzeným za trestné činy korupce bude možné uložit další sankce, jako jsou pokuty, odvolání z veřejné funkce, zbavení způsobilosti k zastávání veřejné funkce nebo výkonu úkolů veřejné služby, odejmutí povolení a zákaz přístupu k nabídkovým řízením a veřejnému financování.

Sankce budou ukládány i právnickým osobám, tedy společnostem. Uvedený právní předpis stanoví, že tyto sankce by měly spočívat v pokutách, jejichž maximální výše nesmí být – v závislosti na trestném činu – nižší než 3 %, potažmo 5 % jejich celkového celosvětového obratu nebo než částka odpovídající 24 milionům eur, potažmo 40 milionům eur.

Soudní příslušnost

Rada a Evropský parlament se rovněž dohodly na pravidlech, jimiž se stanoví, v jakých případech má členský stát soudní příslušnost ve vztahu k trestnému činu, a je tedy povinen zahájit soudní řízení. Obecně platí, že členské státy mají soudní příslušnost v souvislosti s trestnými činy spáchanými na jejich území, pokud je pachatel jejich státním příslušníkem.

Členský stát se navíc může rozhodnout, že rozšíří svou soudní příslušnost na činy spáchané mimo své území, pokud platí, že:

• pachatel trestného činu má obvyklé bydliště na jeho území,
• trestný čin je spáchán proti jedné nebo více osobám, které jsou jeho státními příslušníky nebo mají na jeho území obvyklé bydliště,
• trestný čin je spáchán ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území,
• trestný čin je spáchán ve prospěch právnické osoby v souvislosti s jakoukoli podnikatelskou činností, která je zcela nebo zčásti prováděna na území daného státu.

Preventivní opatření

V zájmu snížení počtu trestných činů korupce a omezení rizika korupce musí členské státy přijmout opatření k tomu, aby se zvýšilo povědomí veřejnosti o škodlivosti korupce, a zajistit transparentnost a odpovědnost ve veřejné správě s cílem korupci předcházet.

Jako další preventivní opatření je zapotřebí:

• zřídit orgány, které budou pověřeny předcházením korupce a jejím potlačováním. Tyto orgány (či jednotky) musí fungovat bez nepatřičných zásahů a musí mít k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a finanční zdroje,
• provádět v přiměřených intervalech posouzení s cílem určit odvětví nebo povolání, která jsou korupcí nejvíce ohrožena, a vypracovat opatření k řešení hlavních rizik v určených odvětvích nebo povoláních,
• přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby všechny osoby, které oznamují trestné činy a poskytují důkazy nebo jinak spolupracují s příslušnými orgány, měly v rámci trestního řízení přístup k opatřením, jejichž cílem je ochrana, podpora a pomoc.

Jeden unijní předpis pro korupci ve veřejném i soukromém sektoru

Tento nový právní předpis EU, který má podobu směrnice, nahradí dva samostatné právní předpisy EU. První z nich byl přijat v roce 2003 a je zaměřen na korupci v soukromém sektoru; druhým je úmluva EU z roku 1997 proti korupci úředníků EU a úředníků členských států EU.

Další kroky

Předběžnou dohodu, které bylo dnes dosaženo, musí Rada a Evropský parlament nejprve potvrdit a teprve poté formálně přijmout.

Souvislosti

EU je smluvní stranou Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC), která představuje nejkomplexnější mezinárodní právní nástroj v této oblasti. Tímto legislativním návrhem bude aktualizován stávající legislativní rámec EU a budou do něj začleněny mezinárodní normy, které jsou pro EU závazné, jako jsou normy obsažené v úmluvě UNCAC.

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti korupci, 9. prosince 2025, konečné kompromisní znění

  Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

  EN