Skip to content

Znečištění ovzduší v EU: fakta a čísla

Ačkoli je nyní náš vzduch znečištěn mnohem méně, než tomu bylo před několika desetiletími, v roce 2023 v Evropě v důsledku znečištění ovzduší předčasně zemřelo přibližně 280 000 lidí.

Největším zdrojem znečištění ovzduší v Evropě je zemědělství.

EU vytyčila vizi nulového znečištění do roku 2050 a v roce 2024 přijala nová pravidla, která mají pomoci tohoto cíle dosáhnout.

Hlavní znečišťující látky

Mezi hlavní znečišťující látky patří:

  • jemné částice (PM2,5) a částice (PM10)
  • amoniak
  • methan
  • ozon
  • oxidy dusíku
  • oxid siřičitý
  • nemethanové těkavé organické sloučeniny

Každá z nich je škodlivá sama o sobě. U některých látek navíc dochází k vzájemným chemickým reakcím, v jejichž důsledku se mění na částice nebo ozon.

Evropanům nejvíce škodí jemné částice (PM2,5)

Jsou tak malé, že se mohou dostat do plic a dokonce i do krevního oběhu a způsobit vážné zdravotní problémy. Může se jednat o pevné částice i o kapky různých velikostí.

Prach a pyl lze pozorovat pouhým okem, ale částice vznikající spalováním jsou menší než 2,5 mikrometru (μm). To je zhruba velikost bakterie.

Jeden mikrometr je jedna miliontina metru. Lidský vlas má průměr přibližně 100 μm, což je zhruba 30krát více než průměr největší částice PM2,5.

Schéma porovnávající velikost lidského vlasu (přibližně 100 μm) s velikostí částic PM10 (menší než 10 μm) a částic PM2,5 (menší než 2,5 μm).

Emise látek znečišťujících ovzduší se od roku 1990 snížily

Od 80. let 20. století platí v EU přísná opatření ke snížení znečištění ovzduší a emise hlavních látek znečišťujících ovzduší se výrazně snížily. V letech 1990 až 2023 klesly emise PM10, PM2,5, amoniaku, oxidů síry, nemethanových těkavých organických sloučenin a oxidů dusíku z více než 65 milionů tun na přibližně 19 milionů tun.

Zobrazit jako text

Sloupcový graf znázorňující vývoj šesti látek znečišťujících ovzduší v letech 1990 až 2023: PM10, PM2,5, amoniak, oxidy síry, nemethanové těkavé organické sloučeniny a oxidy dusíku. U všech těchto znečišťujících látek se emise výrazně snížily, a to z celkového počtu přesahujícího 65 milionů tun v roce 1990 na přibližně 19 milionů tun v roce 2023. Nejvíce se snížily emise oxidu siřičitého (o téměř 95 %), zatímco emise amoniaku se snížily nejméně (jen o 36 %).

Nicméně podle nejnovějších údajů Evropské agentury pro životní prostředí bylo přes 94 % městské populace EU v roce 2023 stále vystaveno koncentracím jemných částic (PM2,5) překračujícím hodnoty stanovené v nejnovějších pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO). Expozice jiným znečišťujícím látkám také nadále překračuje doporučené úrovně.

Odkud látky znečišťující ovzduší pocházejí?

Největšími zdroji látek znečišťujících ovzduší jsou v EU zemědělství a spotřeba energie.

Přes 60 % emisí částic PM2,5 pochází ze spotřeby energie

Graf znázorňuje procentuální zastoupení různých zdrojů na emisích těchto látek znečišťujících ovzduší v roce 2023: jemné částice (PM2,5), částice (PM10), amoniak, oxid siřičitý, nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) a oxidy dusíku. Umístěním ukazatele myši na diagram zobrazíte více údajů.

Zobrazit jako text

Sloupcový graf znázorňující procentní podíl různých zdrojů na emisích těchto látek znečišťujících ovzduší: PM2,5, PM10, oxid siřičitý, nemethanové těkavé organické sloučeniny, oxidy dusíku a amoniak. Odvětví, která nejvíce přispívají k emisím látek znečišťujících ovzduší, jsou tato:

  • PM2,5: spotřeba energie v obytných, komerčních a institucionálních budovách – 63 %,
  • PM10: spotřeba energie v obytných, komerčních a institucionálních budovách – 43 %,
  • oxid siřičitý: dodávky energie – 41 %, zpracovatelský a těžební průmysl – 36 %,
  • nemethanové těkavé organické sloučeniny: zpracovatelský a těžební průmysl – 45 %,
  • oxidy dusíku: doprava – 50 %,
  • amoniak: zemědělství – 94 %.

Částice PM2,5 jsou buď přímo uvolňovány do ovzduší, zejména spalováním fosilních paliv nebo biomasy, nebo vznikají ve vzduchu, když spolu reagují jiné znečišťující látky, jako jsou oxidy dusíku, oxid siřičitý nebo amoniak.

Ozon se neuvolňuje přímo, nýbrž vzniká, když jiné znečišťující látky, zejména oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny, reagují se slunečním světlem a teplem.

K výraznému snížení úrovní PM2,5 v ovzduší jsou proto zapotřebí opatření zaměřená na několik látek znečišťujících ovzduší a více odvětví, včetně vytápění domácností, zemědělství, dopravy, výroby elektřiny a průmyslu.

Dopady na zdraví

Každý člověk vdechne přibližně 14 kg vzduchu za den. Ale při dýchání vdechujeme také znečišťující látky, které se dostávají do plic a dokonce i do našeho krevního oběhu.

Vystavení znečištěnému ovzduší může vést k respiračním onemocněním včetně astmatu a k rakovině plic či mozkové příhodě.

Grafika znázorňující orgány lidského těla a onemocnění a obtíže, které se mohou v důsledku znečištění ovzduší objevit: • mozek: bolesti hlavy, úzkost a účinky na centrální nervovou soustavu • hlava: podráždění očí, nosu a hrdla a dýchací potíže • plíce: infekce, astma, snížená funkce plic, chronická bronchitida, rakovina plic • srdce: kardiovaskulární onemocnění • ostatní orgány: účinky na játra, slezinu a krev, jakož i na reprodukční systém

Stovky tisíc lidí v Evropě každoročně předčasně umírají, protože byly vystaveny koncentracím znečišťujících látek přesahujícím hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

182 000 úmrtí

jemné částice (PM2,5)

34 000 úmrtí

oxid dusičitý (NO2)

63 000 úmrtí

ozon (O3)

Environmentální a hospodářský dopad

Znečištění ovzduší poškozuje také ekosystémy a vegetaci, což s sebou nese značné ekonomické náklady.

Přízemní ozon (O3) poškozuje zemědělské plodiny a lesy, neboť omezuje růst a snižuje výnosy. Má dopad i na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí přišlo mnoho zemí EU v posledních letech v důsledku ozonu o více než 5 % výnosů pšenice.

Oxidy dusíku (NOX) a amoniak (NH3) v ovzduší klesají zpět dolů a usazují se v půdě a ve vodě. Vysoký obsah těchto látek může způsobit eutrofizaci – rychlý růst řas a vodních rostlin v řekách, jezerech a mořích. Když tyto rostliny odumírají a rozkládají se, spotřebovávají kyslík ve vodě a poškozují ryby a další organismy.

Tyto znečišťující látky také přispívají k acidifikaci sladkých vod a lesních půd.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí bylo v roce 2023 téměř 74 % ekosystémů EU vystaveno množství dusíku, které může vést k eutrofizaci.

Jak čistý je vzduch ve vašem městě?

Znečištění ovzduší v Evropě se v posledních desetiletích výrazně snížilo, ale situace se v jednotlivých městech značně liší.

V letech 2024 a 2025 337 evropských měst překročilo nový limit EU ve výši 10 mikrogramů PM2,5 na metr krychlový vzduchu. Jedno město (Slavonski Brod v Chorvatsku) překročilo předchozí limit EU ve výši 25 mikrogramů částic PM2,5 na metr krychlový vzduchu.

15 evropských měst zaznamenalo koncentrace PM2,5 nižší než 5 mikrogramů na metr krychlový vzduchu:

  • Narva v Estonsku
  • Kuopio, Tampere, Jyväskylä, Oulu, Lahti a Espoo/Esbo ve Finsku
  • Reykjavík na Islandu
  • Tromsø v Norsku
  • Faro v Portugalsku
  • Umeå, Uppsala, Västerås, Södertälje a Örebro ve Švédsku

Znečištění ovzduší v evropských městech

Tato mapa řadí evropská města do pěti skupin, od velmi nízké úrovně znečištění po velmi vysokou úroveň znečištění, a to na základě rizika úmrtnosti v důsledku dlouhodobé expozice jemným částicím (PM2,5), oxidu dusičitému (NO2) a přízemnímu ozonu (O3).

Kurzorem myši vyhledejte na mapě nejbližší město ve vašem okolí a zobrazí se vám úroveň znečištění ovzduší a hodnoty znečištění, pokud jde o PM2,5, NO2 a O3.

Zobrazit jako text

Mapa znázorňující evropská města, jejich úrovně znečištění jemnými částicemi (PM2,5), oxidem dusičitým a přízemním ozonem v mikrogramech na metr krychlový a jejich úrovně znečištění ovzduší. Města jsou barevně rozdělena do pěti skupin podle úrovně znečištění, od velmi nízké úrovně znečištění po velmi vysokou úroveň znečištění. Kvalita ovzduší ve městech v severní a západní Evropě bývá lepší, zatímco ve městech ve východní a jižní Evropě horší.

Další informace

Témata

Naposledy aktualizováno: 27. července 2026