Rada pro zemědělství a rybolov, 22.–23. března 2021

Hlavní výsledky

Rybolov

Ministři vyhodnotili konzultace mezi EU a Spojeným královstvím věnované stanovení rybolovných práv na rok 2021 a v případě hlubinných populací na roky 2021 a 2022. Jelikož se může stát, že strany nedospějí k dohodě do konce března (kdy skončí platnost prozatímních a omezených rybolovných práv), ministři odsouhlasili pohotovostní plán prodloužit platnost prozatímních rybolovných práv mezi EU a Spojeným královstvím do 31. července 2021. Tento plán zajistí nepřerušenou rybolovnou činnost loďstev EU, dokud EU a Spojené království nedosáhnou dohody o konečných rybolovných právech pro rok 2021 a pro populace hlubinných druhů na roky 2021 a 2022.

Pohotovostní plán stanoví prozatímní a omezená rybolovná práva na základě vědeckého doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) pro rok 2021 a v souladu s rámcem dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím.

Poskytuje tak záruku, že rybářské lodě EU budou i po skončení března nadále moci působit ve svých tradičních rybolovných revírech. Já doufám, že tento pohotovostní plán nakonec nebudeme potřebovat a že dohoda o stanovení definitivních omezení odlovu mezi EU a Spojeným královstvím je na dosah ruky.

Ricardo Serrão Santos, portugalský ministr pro námořní záležitosti

Ministři rovněž vyjádřili spokojenost ohledně neformálního uzavření konzultací mezi EU a Norskem a mezi EU, Norskem a Spojeným královstvím za účelem stanovení konečných rybolovných práv v Severním moři a v oblastech Skagerraku a Kattegatu pro rok 2021.

Zemědělství

Připravenost ohledně fytosanitárních opatření na ochranu proti škodlivým organismům rostlin

Mezi ministry proběhla výměna názorů ohledně připravenosti EU, pokud jde o fytosanitární opatření na ochranu proti škodlivým organismům rostlin ohrožujícím zemědělství. Ministři zdůraznili význam zvyšování povědomí o problematice zdraví rostlin a potřebu být schopni včas identifikovat nebezpečné škodlivé organismy rostlin a zajistit jejich eradikaci pokud možno co nejúčinnějším způsobem.

Někteří ministři uvedli, že klíčovou úlohu při řešení současných a budoucích výzev v souvislosti se zdravím a škodlivými organismy rostlin mohou hrát digitální kapacity (např. vývoj digitálních databází) a inovace. Ministři rovněž poukázali na možné způsoby, jak posílit připravenost Evropy proti škodlivým organismům rostlin, jako je například vypracování pohotovostních plánů a provádění přísných hraničních kontrol.

Používání činitelů biologické kontroly proti škodlivým organismům rostlin

Mezi ministry se uskutečnila politická rozprava o používání činitelů biologické kontroly neboli makroorganismů v boji proti škodlivým organismům rostlin. Ministři se shodli na tom, že makroorganismy představují schůdnou alternativu k chemickým pesticidům a mohou přispět k dosažení některých cílů Zelené dohody a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Širokou podporu získala rovněž iniciativa předsednictví předsednictví předložit návrh rozhodnutí Rady, jímž bude Komise požádána o provedení studie mapující situaci v Unii a možnosti týkající se dovozu, hodnocení a výroby činitelů biologické ochrany, jakož i jejich uvádění na trh.

Chráníme-li rostliny, chráníme tím také biologickou rozmanitost, plodiny, produkci potravin a v konečném důsledku i životy lidí. Společně se v tomto ohledu můžeme opřít o existující iniciativy a posunout naši připravenost o úroveň výš.

Maria do Céu Antunesová, portugalská ministryně zemědělství

Balíček opatření týkajících se reformy SZP

Předsednictví poskytlo ministrům aktuální informace o probíhajících interinstitucionálních jednáních o všech třech nařízeních tvořících reformní balíček společné zemědělské politiky (SZP) (na období 2023–2027). Předsednictví vzalo na vědomí rozdílné postoje ministrů k některým aspektům reformního balíčku. S těmito novými politickými pokyny ministrů bude nyní předsednictví usilovat o dosažení dalšího pokroku při interinstitucionálním vyjednávání, zejména v rámci širokého třístranného jednání dne 26. března 2021.

Diskuse ministrů o výše uvedených třech nařízeních se dotkla těchto témat:

• strategické plány,
• nový model provádění,
• zacílení plateb,
• řízení trhu a výjimečná opatření.

Strategické plány

Ministři si vyměnili názory na vypracování strategických plánů SZP. Členské státy v současné době koncipují své vnitrostátní strategické plány, mimo jiné na základě právně nezávazných doporučení Komise a doporučení pro jednotlivé země.

Ministři poděkovali Komisi za poskytnutí doporučení pro jednotlivé země. Mnozí z nich vysvětlili, že tato doporučení jsou dobrým ukazatelem a východiskem při navrhování strategických plánů; zdůraznili však, že tyto plány budou vycházet především z vnitrostátních priorit, zvláštností a analýzy SWOT.

Delegace vyjádřily rozdílné názory na to, do jaké míry mají být cíle strategie „Zelené dohody“ a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ začleněny do strategických plánů SZP; někteří ministři požádali Evropskou komisi o posouzení dopadů při provázání těchto strategií se SZP.

Nový model provádění

Ministři důrazně zopakovali, že upřednostňují nový model provádění (jak je stanoveno v nařízení o strategických plánech a v horizontálním nařízení), který členským státům poskytuje dostatečnou flexibilitu, pokud jde o to, jak koncipovat jejich finanční intervence a zároveň zaručit zjednodušený proces. S cílem zajistit zjednodušení a omezit byrokracii se mnozí ministři vyslovili proti návrhu dvoustupňového systému, který zavádí povinnosti týkající se jak dodržování předpisů, tak výkonnosti

Zacílení plateb

Předsednictví nastínilo kompromisní návrhy týkající se řady otevřených otázek týkajících se zejména povinné (či nepovinné) povahy ustanovení, včetně definic „aktivního zemědělce“ a „nového zemědělce“, snížení plateb (zastropováním), plateb pro malé zemědělce a redistributivních plateb. Názory na jednotlivá ustanovení se sice lišily, několik ministrů však zdůraznilo potřebu flexibility u jednotlivých opatření (většinou s preferencí pro dobrovolná ustanovení).

Řízení trhu a výjimečná opatření

Předsednictví vysvětlilo, že postoje Rady a Evropského parlamentu jsou poměrně sladěné, pokud jde o otázky týkající se vinařských a zeměpisných ukazatelů, ale nadále se rozcházejí, pokud jde o řízení trhu a krizová opatření. Ministři vyzvali předsednictví, aby se i neodchylovalo od dohodnutých zásad zakotvených v obecném přístupu Rady (přijatém v říjnu 2020) a aby během probíhajících interinstitucionálních jednání dodržovalo závazky EU v rámci WTO. Projevili též ochotu vyjít Parlamentu v některých otázkách vstříc.

Jiné záležitosti

Strategie EU v oblasti lesnictví po roce 2020

Rakouská delegace s podporou 11 členských států vyjádřila obavy ohledně způsobu, jakým různé iniciativy v rámci Zelené dohody pro Evropu řeší aspekty související s lesy, což může předjímat oblast působnosti nadcházející strategie EU v oblasti lesnictví po roce 2020. Většina ministrů zdůraznila potřebu podporovat ve strategii EU v oblasti lesnictví udržitelné obhospodařování lesů a jejich multifunkční úlohu. Vyzvali rovněž Komisi, aby v nadcházející strategii EU v oblasti lesnictví po roce 2020 uznala přínos lesů k biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu.

Návrhy na zjednodušení SZP

Francouzská delegace jménem 14 členských států předložila pracovní dokument o omezení administrativní zátěže v rámci nové SZP obsahující konkrétní návrhy, mimo jiné pokud jde o nový model provádění, obsah strategických plánů SZP a akty v přenesené pravomoci.

Krize způsobená pandemií COVID-19 a odvětví vína

Španělská delegace spolu se 13 členskými státy informovala ministry o potřebě dalších finančních prostředků na podporu odvětví vína, které bylo zasaženo krizí COVID-19 a celními sazbami USA.