"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci úvodem zahájila diskusi o posilování ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou.
Evropská unie je jednotná a důrazně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Ministři dnes velmi jasně uvedli, že jakákoli agrese vůči Ukrajině bude mít pro Rusko politické důsledky a bude znamenat vysoké ekonomické náklady.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
EU svůj postoj úzce koordinuje s transatlantickými a podobně smýšlejícími partnery a na zasedání Evropské rady dne 16. prosince se k tomuto tématu vrátí.
Ministři poté s ohledem na nedávno dohodnutou pátou sérii sankcí zhodnotili situaci v Bělorusku. Byli toho názoru, že omezující opatření uložená v reakci na zneužívání migrantů k politickým účelům přinášejí výsledky. Vnitrostátní represe ze strany Lukašenkova režimu se nicméně zhoršují a počet politických vězňů již přesahuje 900. Ministři opětovně uvedli, že EU vyjadřuje běloruské společnosti solidaritu a bude jí i nadále poskytovat podporu.
Rada rovněž jednala o otázce Varoši a dopadu jednostranných kroků, které v červenci 2021 učinili kyperští Turci a Turecko v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Členské státy vyjádřily Kypru solidaritu a dále vyjádřily podporu procesu jednání vedenému OSN a novému zvláštnímu zástupci generálního tajemníka OSN a veliteli mírových sil OSN na Kypru Colinu Stewartovi.
Bylo dohodnuto, že Coreper bude dále vyhodnocovat projednávané varianty, mezi něž patří vytvoření zvláštního režimu sankcí zacílených na osoby a subjekty, které byly přímo zapojeny do otevření části Varoši v období po červenci 2021. Ministři zopakovali, že je naprosto nezbytné, aby se Turecko znovu seriózně zapojilo do procesu vedeného OSN a zdrželo se veškerých akcí, kterými by se situace na místě dále zhoršila.
Při výměně názorů na Etiopii bylo poukázáno na to, že se konflikt v této zemi dále zhoršuje a vyvolává ničivou humanitární krizi, čímž narušuje stabilitu nejen této země, ale celého regionu. Ministři se shodli na tom, že negativní a nebezpečnou dynamiku, která v současnosti existuje, může zvrátit pouze politické řešení, a že prioritami EU by i nadále mělo být dosažení příměří a zasednutí stran k jednacímu stolu.
Vztahy mezi EU a Afrikou
Rada před prosincovým zasedáním Evropské rady a v rámci příprav 6. summitu EU a Africké unie, jenž se má v únoru 2022 konat v Bruselu, jednala o vztazích EU s Afrikou.
V diskusi bylo zdůrazněno, že EU může být v jednání se svými africkými partnery konkrétnější, praktičtější, viditelnější a operativnější.
Mezi klíčové oblasti posílené spolupráce patří reakce na COVID-19, distribuce vakcín, mír, bezpečnost a správa, ekologické a digitální oživení prostřednictvím iniciativ v rámci Global Gateway a lepší spolupráce na mnohostranných fórech.
Střední Asie
V Radě proběhla výměna názorů na Střední Asii se zvláštním zaměřením na zvýšení ambicí EU v regionu.
EU má velký zájem na zintenzivnění politické spolupráce se Střední Asií a na tom, aby se rozvíjela jako odolnější, prosperující a intenzivněji propojený hospodářský a politický prostor. Tento zájem o užší spolupráci recipročně podporují partneři v regionu. Mezi možné oblasti posílené spolupráce patří podpora ekologického a udržitelného oživení po pandemii COVID-19 – například prostřednictvím stěžejních projektů Global Gateway – a zvládání dopadů situace v Afghánistánu a dalších výzev souvisejících s bezpečností. Za důležité bylo považováno rovněž zapojení v oblasti podnikání a investic, ale také v oblasti lidských práv, demokracie, právního státu a správy věcí veřejných.
Venezuela
Hlavní pozorovatelka volební pozorovatelské mise, poslankyně Evropského parlamentu Isabel Santosová, informovala ministry o výsledcích venezuelských regionálních a obecních voleb konaných dne 21. listopadu 2021 a o hlavních zjištěních volební pozorovatelské mise EU.
Ministři se shodli na tom, že EU bude i nadále podporovat přechod k demokracii ve Venezuele. Konečným cílem zůstává řešení krize pod vedením Venezuely, které povede k důvěryhodným, inkluzivním a transparentním volbám na všech úrovních.
Závěry Rady a další rozhodnutí
Rada schválila závěry o paktu pro společnou bezpečnostní a obrannou politiku.
Byl přijat rovněž nový režim sankcí, který se zaměřuje na osoby a subjekty, které brání politické transformaci v Mali, jakož i omezující opatření vůči osobám a subjektům v souvislosti se skupinou Wagner. Činnosti této skupiny odráží ruskou strategii hybridní války, představují hrozbu a vytváří nestabilitu v řadě zemí po celém světě.
Sankce se budou vztahovat na samotnou skupinu Wagner, tři společnosti s vazbami na tuto skupinu a osm vojenských činitelů odpovědných za závažné porušování lidských práv nebo destabilizující činnosti na Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice, Súdánu a Mosambiku.
Během neformálního pracovního oběda proběhla výměna názorů zaměřená na Afghánistán mezi ministry zahraničních věcí a katarským místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Mohammedem bin Abdulrahmanem Al-Thanim.
Katar hraje strategickou úlohu při řešení situace v Afghánistánu tím, že usnadňuje spolupráci EU s prozatímními orgány Tálibánu, zajišťuje bezpečný přechod pro osoby v nouzi a usnadňuje poskytování humanitární pomoci. Diskuse zdůraznila, že panuje shoda v tom, že určitá operativní spolupráce s prozatímní vládou Tálibánu je nezbytná, neznamená to však, že by jim byla přiznána jakákoli legitimita. Spolupráce je podmíněna pokrokem, kterého Tálibán dosáhne při plnění pěti kritérií stanovených Radou v září 2021.
Rada také bez rozpravy přijala body uvedené na seznamu nelegislativních bodů „A“.