Rada pro zahraniční věci, 11. prosince 2023

Hlavní výsledky

Válečná agrese Ruska proti Ukrajině

Rada pro zahraniční věci jednala po vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby, který se osobně připojil k ministrům zahraničních věcí EU, o ruské agresi vůči Ukrajině. Ministr zahraničí Ukrajiny informoval ministry EU o posledním vývoji situace na místě a zdůraznil, že je Ukrajina v současné době odhodlána čelit výzvám ve dvou směrech – na vojenské frontě, kde se Putin pokouší před blížící se zimou nově udávat tón ve válce a podpořit svou prezidentskou kandidaturu, a na své cestě do EU.

Vysoký představitel potvrdil, že již zahájil dialog a odborné konzultace s Ukrajinou o budoucích závazcích v oblasti bezpečnosti, a zdůraznil, že je třeba, aby EU poskytla Ukrajině nejen operační vojenskou podporu, ale také pracovala na předvídatelném dlouhodobém financování.

Drtivá většina ministrů se vyjádřila velmi jasně: není čas na to, abychom v naší podpoře Ukrajině polevovali – naopak, nacházíme se v okamžiku, kdy je třeba tuto podporu posílit a urychlit. Abychom toho dosáhli, musíme zůstat jednotní. Abychom pomohli Ukrajině posílit její vlastní obranný průmysl, musíme posílit náš obranný průmysl. Musíme se dohodnout na osmém balíčku Evropského mírového nástroje a na jeho novém navýšení o 5 miliard eur.

Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Očekává se, že Evropská rada na svém prosincovém zasedání poskytne pokyny ohledně bezpečnostních závazků.

Vysoký představitel informoval Radu o práci vykonané společně s Evropskou komisí v oblasti příjmů pocházejících z ruského imobilizovaného majetku. Návrhy budou předloženy Radě v nadcházejících dnech.

• Reakce EU na invazi Ruska na Ukrajinu (souvislosti)

Situace v Izraeli a okolním regionu

Rada pro zahraniční věci jednala o situaci v Izraeli a v regionu v souvislosti s obnovením nepřátelských akcí a jejich rozšířením na jih Gazy.

Ministři jednali o katastrofické situaci, v níž se nachází civilní obyvatelstvo v Gaze, a o nepřípustném držení rukojmích teroristy.

V této souvislosti vysoký představitel zdůraznil, že lidské utrpení v Gaze je pro mezinárodní společenství bezprecedentní výzvou. Podíl obětí z řad civilního obyvatelstva na celkovém počtu úmrtí se pohybuje mezi 60 % až 70 % a 85 % obyvatelstva (přibližně 1,9 milionu osob) je vnitřně vysídleno.

Jsme znepokojeni násilím extremistických osadníků na Západním břehu. Rovněž jsme znepokojeni skutečností, že izraelská vláda schválila výstavbu dalších 1 700 bytových jednotek ve východním Jeruzalémě za účelem rozšíření osad, což považujeme z hlediska mezinárodního práva za protiprávní. Toto rozhodnutí odsuzujeme. Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

V této souvislosti EU znovu potvrdila, že její finanční podpora palestinské samosprávě musí pokračovat. Vysoký představitel uvedl, že ministři Komisi velmi jasně sdělili, že po přezkumu pomoci EU, při němž nebyly zjištěny žádné důkazy o porušování pravidel EU ani o financování terorismu nebo podněcování nenávisti a antisemitismu, by měly být roční finanční prostředky EU pro palestinskou samosprávu urychleně uvolněny.

Vysoký představitel navrhl Radě pro zahraniční věci několik bodů, jimiž se bude činnost EU řídit:

• nebude docházet k nucenému vysídlování civilního obyvatelstva v Gaze ani k okupaci pásma Izraelem;
• i nadále se bude postupovat proti Hamásu, mimo jiné prostřednictvím omezujících opatření;
• po vzoru Spojených států se bude vyvíjet tlak na zavedení omezujících opatření vůči extremistickým osadníkům na Západním břehu Jordánu;
• účinně se využijí mise SBOP EU na místě – EUPOL COPPS a EUBAM Rafah.

Vysoký představitel bude úzce spolupracovat se zvláštním zástupcem EU pro mírový proces na Blízkém východě s cílem předložit Radě návrhy, jak pokračovat v politickém procesu, zajistit správu věcí veřejných v Gaze a pracovat na dvoustátním řešení.

• Prohlášení vysokého představitele jménem Evropské unie k humanitárním přestávkám v Gaze, 12. listopadu 2023

Oblast Sahelu

Rada pro zahraniční věci se věnovala oblasti Sahelu, kde se situace z hlediska bezpečnosti a správy věcí veřejných zhoršuje. Vojenské junty posilují svou moc, omezují svobody a rozbíjejí demokratické instituce – a přibližují se Rusku.

Rada vzala na vědomí výsledky summitu Hospodářského společenství států západní Afriky (ECOWAS), který se konal dne 10. prosince, a potvrdila, že nadále podporuje jeho snahu sehrát roli zprostředkovatele.

Ministři se dohodli na řadě hlavních zásad, na jejichž základě bude činnost EU v regionu nově definována a nástroje EU náležitě upraveny.

Rada dále oficiálně zahájila novou iniciativu společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu (Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo a Benin), a to na základě jejich žádosti a po dohodě s nimi.

• Guinejský záliv: Rada zahájila iniciativu EU v oblasti bezpečnosti a obrany, tisková zpráva, 11. prosince 2023

Závěry Rady

Rada schválila závěry o paktu pro civilní společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP).

• Společná bezpečnostní a obranná politika: Rada schválila závěry o civilní SBOP, tisková zpráva, 11. prosince 2023

Neformální snídaně s ministrem zahraničních věcí Arménie

Rada EU pro zahraniční věci uspořádala neformální výměnu názorů s arménským ministrem zahraničních věcí Araratem Mirzojanem a jednala o tom, jak posílit vztahy mezi EU a Arménií, o podpoře EU Arménii a o perspektivách normalizace vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

Jako první krok této posílené spolupráce EU zintenzivní svou civilní misi SBOP v Arménii, čímž zvýší svou přítomnost na místě ze 138 na 209 zaměstnanců a prokáže odhodlání EU usilovat o zajištění stability na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem.