"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zahraniční věci jednala po on-line vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby, který své protějšky informoval o nejnovějším vývoji na Ukrajině, o agresi Ruska vůči této zemi.
Navzdory pokračujícím útokům Ruska dosahuje Ukrajina významných vojenských úspěchů, zejména v Černém moři. Rusko však stále více útočí raketami a drony na civilní cíle na Ukrajině a je pro Evropu nadále hrozbou.
Jednání Rady se proto zaměřilo na potřebu pokračovat v poskytování pomoci Ukrajině, včetně vojenské podpory.
Ministři se shodli na tom, že teď nemůžeme v naší podpoře Ukrajině polevit. Je naopak třeba ji nyní posílit a urychlit. Ať již poskytováním finančních zdrojů, vojenského vybavení či vojenského výcviku, nebo vůbec všeho, co Ukrajina ke své obraně potřebuje.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
S ohledem na mimořádné zasedání Evropské rady, které se má uskutečnit dne 1. února, jednali ministři o tom, jak lze Ukrajině více pomáhat a jak zajistit, aby tato pomoc byla předvídatelnější. Vysoký představitel vyjádřil naději, že EU bude schopna dosáhnout dohody o navýšení prostředků z Evropského mírového nástroje o pět miliard eur a dohodne se na zřízení „Fondu pomoci Ukrajině“, který by reagoval na nejnaléhavější potřeby této země.
Pokud jde o ruský imobilizovaný majetek, myslím, že mohu říci, že bylo dosaženo politické dohody v zájmu dokončení práce na základě návrhu, který jsme předložili v prosinci, se zaměřením na příjmy nebo neočekávané zisky.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Situace na Blízkém východě
Rada pro zahraniční věci jednala o situaci na Blízkém východě a uspořádala samostatné výměny názorů na toto téma s izraelským ministrem zahraničních věcí Israelem Katzem, ministrem zahraničních věcí Saúdské Arábie Faisalem bin Farhanen Al Saúdem, Jordánska Ajmánem Safadím a Egypta Sámehem Šukrím a s generálním tajemníkem Ligy arabských států Ahmadem Abúlem Ghajtem a také s ministrem zahraničních věcí Palestinské správy Rijádem Málkím.
Během prvního jednání, které proběhlo s ministrem Katzem, se ministři EU shodli na tom, že absolutní a nejnaléhavější prioritou je katastrofická situace v Gaze, která se vyznačuje stále většími ztrátami na životech civilistů, všudepřítomným hladomorem, závažným nedostatkem dodávek humanitární pomoci a nedostatečným přístupem k této pomoci, a také situace izraelských rukojmích, kteří jsou zadržováni již více než 100 dní.
Další ztráty na životech, ničení a strádání palestinského lidu k poražení Hamásu a jeho ideologie nepřispějí a Izraeli nepřinesou větší bezpečnost, spíše naopak.
Musíme se proto spolu s mezinárodními partnery ještě více zasazovat o to, abychom místo konfrontace, která přináší smrt, nalezli řešení.
Josep Borrell, vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Ministři EU poté během pracovního oběda jednali s regionálními partnery v rámci iniciativy „Za den míru pro Blízký východ“ (Peace Day Effort for Middle East) – Saúdskou Arábií, Jordánskem, Egyptem a Ligou arabských států.
Shodli se na tom, že je třeba podporovat agenturu UNRWA (Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě), a jednali o pásmu Gazy po skončení války, o společných snahách o oživení politického procesu směřujícího k dvoustátnímu řešení a také o práci na přípravné mírové konferenci a komplexním regionálním mírovém plánu.
Kromě toho ministři EU jednali s palestinským ministrem zahraničních věcí Rijádem Málkím a znovu zopakovali, že EU důrazně podporuje palestinský lid a Palestinskou správu.
V neposlední řadě sdílel vysoký představitel s členskými státy EU podněty týkající se interní diskuse v rámci EU o komplexním přístupu k opětovnému zahájení mírového procesu na Blízkém východě na základě práce vykonané v rámci iniciativy „Za den míru pro Blízký východ“. Vysoký představitel především navrhl pracovat na přípravné mírové konferenci, která by se v budoucnu zabývala izraelsko-palestinským konfliktem v celé jeho šíři.
Ministři také jednali o probíhající práci na sankcích vůči extremistickým a násilným osadníkům na Západním břehu, o aktuálním napětí na hranici mezi Izraelem a Libanonem a v oblasti Rudého moře a o nedávné spirále násilí, která v širším regionu a jižní Asii přinesla četné oběti z řad civilistů.
Ázerbájdžán a Arménie
Během části jednání věnované aktuálnímu dění se Rada pro zahraniční věci zabývala Ázerbájdžánem a Arménií. Rada vyjádřila solidaritu s Francií v souvislosti s vyhoštěním jejích diplomatů a nedávnými mediálními útoky. Ministři se shodli na tom, že Ázerbájdžán musí obnovit věcné mírové a normalizační rozhovory s Arménií.
Jakékoli porušení územní celistvosti Arménie je nepřijatelné a bude mít závažné důsledky pro vztahy s EU.
Závěry Rady
Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2024.
Ministři se shodli na tom, že teď nemůžeme v naší podpoře Ukrajině polevit. Je naopak třeba ji nyní posílit a urychlit. Ať již poskytováním finančních zdrojů, vojenského vybavení či vojenského výcviku, nebo vůbec všeho, co Ukrajina ke své obraně potřebuje.
