Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 12.–13. 10. 2017, 12.–13. října 2017

Hlavní výsledky zasedání konaného dne 13. října

Schengenský hraniční kodex

Mezi ministry proběhla první výměna názorů ohledně návrhu na změnu Schengenského hraničního kodexu, který předložila Evropská komise. Změna se týká pravidel pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích. Jednání o tomto návrhu budou nyní pokračovat na technické úrovni.

Ministři rovněž vzali na vědomí doporučení Komise o provádění stávajících pravidel.

„Přínosy schengenského prostoru jsou nesporné. Musíme přijít na to, jak nejlépe ochránit to, čeho jsme doposud dosáhli, a zároveň být schopni reagovat na vyvíjející se hrozby, kterým některé členské státy čelí. Dnes jsme vedli konstruktivní a otevřenou debatu a teď budeme pokračovat v podrobném projednávání návrhu.“

Andres Anvelt, estonský ministr vnitra

Boj proti terorismu

Ministři si vyměnili názory na to, jak zlepšit spolupráci mezi donucovacími orgány a zpravodajskými subjekty v oblasti boje proti terorismu a současně plně respektovat skutečnost, že za národní bezpečnost odpovídají výhradně členské státy.

Migrace a azyl

Ministři v návaznosti na nedávné doporučení Komise neformálně projednali úlohu, jakou by mohlo mít v celkovém řízení migrace a azylových politikách EU znovuusídlování.

Rada rovněž vzala na vědomí pokrok dosažený u všech sedmi legislativních návrhů, jež dohromady představují reformu společného evropského azylového systému.

• Ohledně jednoho z návrhů (o Agentuře EU pro azyl) bylo s Evropským parlamentem dosaženo v červnu 2017 široké politické dohody ad referendum.
• Dva návrhy (nařízení o Eurodacu a kvalifikační nařízení) jsou v současné době předmětem jednání s Evropským parlamentem.
• Pokud jde o další dva návrhy (nařízení o znovuusídlování a směrnici o podmínkách přijímání), je cílem předsednictví obdržet mandát Rady a zahájit jednání s Evropským parlamentem pokud možno do konce roku.
• Na dalším návrhu (nařízení o azylovém řízení) nadále pracují přípravné orgány Rady.
• Co se týče otázky solidarity a odpovědnosti (Dublin), vyvíjí předsednictví na základě práce předchozích předsednictví úsilí o nalezení společného přístupu.

Hlavní výsledky zasedání konaného dne 12. října

Úřad evropského veřejného žalobce

Členské státy podílející se na posílené spolupráci přijaly nařízení, kterým se zřizuje Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Úřad evropského veřejného žalobce bude odpovědný za vyšetřování, stíhání a postavení před soud pachatelů trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie. Sdruží úsilí v oblasti vymáhání práva na evropské a vnitrostátní úrovni zaměřené na boj proti podvodům v rámci EU.

• 20 členských států potvrdilo zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (tisková zpráva, 12. 10. 2017)

Justiční spolupráce v trestních věcech

Ministři jednali o návrhu nařízení, jehož cílem je rozšířit stávající Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) vytvořením centralizovaného systému. Většina členských států se shodla na tom, že systém by měl obsahovat informace o odsouzených státních příslušnících třetích zemí, i když je daná osoba současně státním příslušníkem EU. Ministři rovněž jednali o kritériích pro vkládání otisků prstů do systému ECRIS. Ačkoli řada ministrů považovala kritéria trestu odnětí svobody za úmyslně spáchaný trestný čin za vyvážený kompromis, je zapotřebí na této otázce nadále pracovat.

Ministři rovněž vedli politickou rozpravu o navrhovaném nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci a obecně podpořili zahrnutí systémů preventivní konfiskace do oblasti působnosti tohoto nařízení, a to za předpokladu, že příkaz ke konfiskaci jednoznačně souvisí s trestnou činností a že se uplatňují odpovídající procesní záruky.

„Evropská unie zjednodušuje život občanům, ale také se usilovně snaží zajistit, aby pachatelé trestných činů nemohli zneužívat výhody, které poskytuje. Spolupráce v trestním soudnictví, mimo jiné prostřednictvím sdílení informací o odsouzeních a  vzájemného uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci, je pro dosažení tohoto cíle nezbytná. Tyto nástroje nám umožní zajistit, aby pachatelé trestných činů nemohli uniknout své minulosti pouze tím, že se přestěhují do jiné země nebo přesunou svůj majetek do zahraničí a budou pokračovat ve své činnosti.“

Urmas Reinsalu, estonský ministr spravedlnosti

Základní práva

Rada přijala závěry o uplatňování Listiny základních práv v roce 2016. Tyto závěry zohledňují některé z nejdůležitějších otázek, jako je boj proti rasismu a násilí vůči ženám.

• Závěry Rady o uplatňování Listiny základních práv EU v roce 2016