Skip to content
  • Rada pro spravedlnost a vnitřní věci

Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 13.–14. října 2022

Hlavní výsledky

Spravedlnost (čtvrtek 13. října)

Reakce justice a boj proti beztrestnosti na Ukrajině

Ministři zhodnotili probíhající práci související s reakcí na úrovni justice a bojem proti beztrestnosti, pokud jde o zločiny spáchané v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. To zahrnuje podporu vyšetřování a stíhání válečných a dalších nejzávažnějších zločinů, jakož i opatření k zajištění plného uplatňování přijatých individuálních i hospodářských sankcí.

Pavel Blažek, český ministr spravedlnosti
V posledním týdnu jsme byli svědky dalších hrůzných a nerozlišujících útoků Ruska namířených proti ukrajinským občanům a civilní infrastruktuře. Jedná se o zatím poslední z dlouhé řady zvěrstev, které Rusko páchá po celé Ukrajině. EU stojí pevně za ukrajinským lidem a bude ve spolupráci s ukrajinskými orgány a mezinárodním společenstvím usilovat o to, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud.
Pavel Blažek, český ministr spravedlnosti
Pavel Blažek, český ministr spravedlnosti

Orgány šesti členských států EU a Ukrajiny s podporou Eurojustu zřídily společný vyšetřovací tým – nebo se k němu později připojily – s cílem usnadnit výměnu informací a důkazů a podpořit vyšetřování trestných činů spáchaných na Ukrajině. Byla rovněž posílena úloha Eurojustu, aby tato agentura mohla shromažďovat, uchovávat a analyzovat důkazy o válečných zločinech. Členské státy poskytují dalších 7 milionů eur na podporu Mezinárodního trestního soudu, jakož i forenzní podporu Ukrajině při shromažďování důkazů.

Aby bylo zajištěno uplatňování přijatých sankcí v plném rozsahu, zřídila Evropská komise pracovní skupinu „Freeze and Seize“, která má usnadnit koordinaci. Očekává se, že Rada dne 24. října přijme rozhodnutí, jímž bude seznam „unijních trestných činů“ rozšířen tak, aby zahrnoval porušování omezujících opatření EU. Komise poté bude moci předložit návrh s cílem harmonizovat v této záležitosti vnitrostátní legislativu.

Justiční vzdělávání

Ministři spravedlnosti si vyměnili názory na justiční vzdělávání a jeho dopad na přístup ke spravedlnosti v kontextu právního státu. V tomto ohledu byl zdůrazněn význam a úloha vzdělávání při zajišťování lepší kvality soudnictví a při dalším posilování jeho nezávislosti.

Ministři zdůraznili, že existují vnitrostátní vzdělávací instituce, a skutečnost, že se soudci účastní evropského vzdělávání a výměn. Zaměřili se na to, jak zajistit vysokou míru účasti soudců na dalším vzdělávání a vyměnili si informace o stávajících vnitrostátních opatřeních pro monitorování účasti na justičním vzdělávání a pro posuzování jeho dopadu a účinnosti.

Ministři rovněž hovořili o tom, zda na vnitrostátní úrovni existuje souvislost mezi účastí na justičním vzdělávání a profesním rozvojem soudců. Uvedli, že nezaznamenali rozpor mezi účastí soudců na justičním vzdělávání a jejich nezávislostí.

Trestná činnost proti životnímu prostředí

Ministři posoudili pokrok dosažený v jednáních o návrhu směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Při jednáních na technické úrovni dosáhli odborníci značného pokroku směrem k legislativnímu textu, který může podpořit kvalifikovaná většina členských států. Velká většina byla s to souhlasit s tím, aby hranice sankcí pro fyzické osoby byla stanovena u závažných trestných činů na pět let a u méně závažných trestných činů na tři roky. Další aspekty týkající se sankcí, včetně maximální časové hranice sankcí pro právnické osoby, zůstávají otevřené.

Cílem předsednictví je dosáhnout celkového obecného přístupu k tomuto textu na prosincovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci.

Infografika znázorňující, co jsou trestné činy proti životnímu prostředí a jaké jsou výsledky úsilí EU v boji proti této trestné činnosti.
Jak EU bojuje s trestnou činností proti životnímu prostředí (Infografika)

Jak EU bojuje s trestnou činností proti životnímu prostředí (Infografika)

Úřad evropského veřejného žalobce

Komise a evropská nejvyšší žalobkyně informovaly ministry o nejnovějším vývoji v souvislosti s fungováním Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Úřad EPPO zahájil svou činnost v červnu 2021 a v prvním roce své existence zahájil 929 vyšetřování, ve 28 případech vznesl obžalobu, zajistil 4 odsouzení a vydal příkazy k zajištění ve výši 259 milionů eur. V rámci Rady probíhá práce zaměřená na vztahy EPPO se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a brzy bude zahájen proces jmenování osmi nových evropských žalobců, kteří nahradí žalobce, již přestanou svou funkci vykonávat v červenci 2023.

Evropská komise a evropská nejvyšší žalobkyně rovněž zmínily otázku možného rozšíření mandátu úřadu EPPO tak, aby zahrnoval stíhání porušení sankcí EU. Toto téma by vyžadovalo důkladné zvážení.

Základní práva v dobách krizí

Během pracovního oběda si ministři za přítomnosti ředitele Agentury pro základní práva vyměnili názory na ochranu základních práv v dobách krizí. Posuzovali odolnost infrastruktury v oblasti lidských práv (zejména vnitrostátních institucí, soudnictví a občanské společnosti) vůči krizím. Zabývali se rovněž tím, jaké další kroky by měly být ke zvýšení této odolnosti přijaty.

Jiné záležitosti

V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovalo předsednictví ministry o probíhající práci na řadě legislativních návrhů a o pracovním semináři o přeshraniční ochraně zranitelných dospělých osob, který se konal dne 20. září.

Evropská komise představila svůj legislativní balíček týkající se občanskoprávní odpovědnosti v souvislosti s využíváním umělé inteligence a odpovědnosti za vadné výrobky. Ministry také informovala o první zprávě o uplatňování směrnice o prosazování práva v oblasti ochrany údajů, jakož i o nejnovějším vývoji v souvislosti s rámcem EU–USA pro ochranu údajů.

Rada rovněž přijala bez rozpravy body uvedené na seznamu legislativních i nelegislativních bodů „A“.

Vnitřní věci (14. října)

Schengenský prostor

Ministři si vyměnili názory na celkový stav schengenského prostoru a vzhledem k situaci v oblasti migrace věnovali zvláštní pozornost správě vnějších hranic. Zavázali se k řadě krátkodobých až střednědobých opatření v oblasti hranic, navracení, zavádění informačních systémů, nových právních předpisů, vnějšího rozměru a druhotného pohybu.

Vít Rakušan, český ministr vnitra
Klíčem k řešení výzev v oblasti migrace a bezpečnosti, kterým v schengenském prostoru čelíme, je účinná správa našich vnějších hranic. Abychom jí dosáhli, musíme co nejlépe využívat příležitostí, které nabízí technologie, musíme plně využívat kapacit agentury Frontex a pokračovat ve spolupráci s našimi partnery a sousedy s cílem omezit nelegální překračování hranic. Ministři dnes zopakovali, že jsou plně odhodláni vybudovat robustní systém správy hranic, který bude schopen odolávat všem současným i budoucím výzvám.
Vít Rakušan, český ministr vnitra
Vít Rakušan, český ministr vnitra

Rada schválila závěry o cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Ty obsahují výzvu Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost aktuálním jevům (účelovému využívání migrantů a hybridním hrozbám), vzniku nových převaděčských metod, pandemiím a ozbrojeným konfliktům v bezprostředním sousedství EU.

Rada také ve čtvrtek schválila bod bez rozpravy, a to rozhodnutí o podpisu dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi agenturou Frontex a Severní Makedonií. Tato dohoda umožní, aby byly uskutečňovány společné operace a nasazeny jednotky agentury Frontex pro správu hranic v Severní Makedonii, bude-li s tím tato země souhlasit.

V rámci bodu „Jiné záležitosti“ informovalo předsednictví ministry o rozšíření schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, zejména o aktuálním vývoji ve vztahu k Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku. Aniž je dotčeno dokončení jejich hodnocení v roce 2011, Bulharsko a Rumunsko dobrovolně vyzvaly odborníky z členských států a Komise, aby se na místě přesvědčili, jak dnes schengenské acquis uplatňují. Tento proces v současné době probíhá. Pokud jde o Chorvatsko, Rada v červnu 2022 požádala Evropský parlament o stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o plném provádění schengenského acquis v Chorvatsku.

Agrese Ruska vůči Ukrajině

Ministři jednali o situaci ukrajinských uprchlíků v EU a o vnitřně vysídlených osobách. Posoudili plánování pro nepředvídané události a úsilí o zajištění bezpečných a důstojných životních podmínek v teple v zimním období pro Ukrajince, zejména v EU.

Kromě toho bude dočasná ochrana, která byla aktivována v březnu 2022 na počáteční období jednoho roku, automaticky prodloužena o dvě šestiměsíční období do března 2024. Komise vyzvala ministry, aby umožnili co největší flexibilitu, pokud jde o přístup k právům na dočasnou ochranu pro Ukrajince, kteří se vracejí na krátké návštěvy na Ukrajinu, jakož i pro ty, kteří se mohou rozhodnout vrátit se do EU poté, co dobrovolně odešli.

Ministři si rovněž vyměnili názory na dopady agresivní války Ruska proti Ukrajině na vnitřní bezpečnost, včetně zvýšených rizik obchodování s lidmi, nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a další závažné trestné činnosti. Protiteroristický koordinátor EU informoval ministry o výsledcích své návštěvy Ukrajiny na konci září. Ministři vyjádřili souhlas se zahájením dialogu o bezpečnosti s Ukrajinou, aby mohla začít fungovat spolupráce s ukrajinskými orgány.

Kromě toho Rada ve čtvrtek přijala bez rozpravy balíček legislativních změn s cílem dále zvýšit flexibilitu při využívání fondů politiky soudržnosti na pomoc ukrajinským uprchlíkům a řešení dopadů války Ruska proti Ukrajině.

Mapa poskytuje přehled o počtu ukrajinských uprchlíků, kteří jsou v jednotlivých zemích EU registrovaní k dočasné ochraně nebo v rámci podobného vnitrostátního mechanismu.
Uprchlíci z Ukrajiny v EU (Infografika)

Uprchlíci z Ukrajiny v EU (Infografika)

Azyl a migrace

Předsednictví poskytlo aktuální informace o návrzích v oblasti azylu a migrace. Představilo koncepci dalšího postupu, pokud jde o unijní solidaritu a reakce na krize v oblasti migrace, včetně právně závazného, ale flexibilního mechanismu solidarity. Členské státy podpořily pokračování práce na technické úrovni na základě zásad obsažených v návrhu.

Předsednictví rovněž informovalo ministry o svých nedávných kontaktech s Evropským parlamentem s cílem co nejdříve zahájit jednání o řadě legislativních návrhů.

Během pracovního oběda ministři jednali o nedávném vývoji na migrační trase ze západního Balkánu, na níž byl letos zaznamenán velký nárůst počtu migrantů. Zaměřili se zejména na vízovou politiku regionu západního Balkánu a dopad nesouladu s bezvízovými režimy na situaci v oblasti migrace a azylu v sousedních zemích EU. Zdůraznili rovněž klíčové oblasti spolupráce s partnery ze západního Balkánu, včetně správy hranic, navracení, boje proti převaděčství migrantů a podpory plného souladu s vízovou politikou EU.

Jiné záležitosti

Předsednictví informovalo ministry o nedávném vývoji ohledně aktuálně projednávaných legislativních návrhů.

Komise a agentura eu-LISA informovaly ministry o pokroku dosaženém při provádění interoperability. Komise ministry rovněž informovala o první zprávě o uplatňování směrnice o ochraně údajů v oblasti prosazování práva.

S ohledem na nedávný vývoj informovala Komise ministry o své práci týkající se odolnosti kritické infrastruktury v EU.

Dokumenty k zasedání

Tiskové zprávy

Informace pro média

Kontakt pro tisk

Nepracujete-li pro média, obraťte se prosím se svým dotazem na službu informací pro veřejnost.

Akreditace a mediální události

Obecné informace o akreditaci naleznete zde.

Akreditace médií na mezinárodní summity konané mimo Evropskou unii zajišťují vládní orgány hostitelské země.

Sledujte aktuální dění

Další zasedání: Rada pro spravedlnost a vnitřní věci

Zobrazit další zasedání

Naposledy aktualizováno: 9. ledna 2025