Evropský mírový nástroj
Evropský mírový nástroj (EPF) je mimorozpočtový nástroj, jehož cílem je posílit schopnost EU předcházet konfliktům, budovat a udržovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu.
Zřízení Evropského mírového nástroje
Dne 22. března 2021 přijala Rada rozhodnutí o zřízení Evropského mírového nástroje.
Co je evropský mírový nástroj?
Evropský mírový nástroj je mimorozpočtový nástroj, jehož smyslem je posílit schopnost EU:
- předcházet konfliktům
- budovat a udržovat mír
- posilovat mezinárodní bezpečnost a stabilitu
V době komplexních bezpečnostních hrozeb posiluje Evropský mírový nástroj schopnost EU zajišťovat bezpečnost svých občanů a partnerů. Maximalizuje dopad, účinnost a udržitelnost celkové vnější činnosti EU v oblasti míru a bezpečnosti.
EPF nahradil a rozšířil dřívější finanční nástroje v této oblasti, konkrétně mechanismus Athena a africký mírový projekt.
Jak Evropský mírový nástroj funguje?
Evropský mírový nástroj funguje prostřednictvím misí a operací, jakož i prostřednictvím opatření pomoci ve prospěch partnerských zemí a regionálních a mezinárodních organizací. Tato opatření mohou zahrnovat poskytování:
- vojenského a obranného vybavení
- infrastruktury
- technické podpory
EPF funguje v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem.
Jaký má Evropský mírový nástroj rozpočet?
Evropský mírový nástroj je fond v hodnotě více než 17 miliard eur financovaný mimo rozpočet EU na období sedmi let (2021–2027) s jednotným mechanismem pro financování všech opatření v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) ve vojenské a obranné oblasti.
Když byl EPF v březnu 2021 zřízen, měl počáteční finanční strop ve výši 5,69 miliardy eur v běžných cenách.
Rada tento finanční strop zvýšila v březnu 2023 o 2,29 miliardy eur, v červnu 2023 o 4,06 miliardy eur a v březnu 2024 o 5 miliard eur. Navýšení z března 2024 má podobu zvláštního Fondu pomoci Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje.
Příspěvky členských států se stanoví na základě distribučního klíče, který vychází z hrubého národního důchodu (HND).
- březen 2021 (původní rozpočet): 5,7 miliardy eur
- březen 2023 (1. navýšení): 2,3 miliardy eur
- červen 2023 (2. navýšení): 4,1 miliardy eur
- březen 2024 (3. navýšení): 5 miliard eur
Podpora EU pro Ukrajinu
V letech 2022 až 2024 uvolnila EU v rámci Evropského mírového nástroje prostředky ve výši 6,1 miliardy eur s cílem pomoci řešit naléhavé vojenské a obranné potřeby Ukrajiny.
Kromě toho se EU v březnu 2024 rozhodla navýšit finanční strop Evropského mírového nástroje o částku 5 miliard eur zřízením zvláštního Fondu pomoci Ukrajině. Celková finanční podpora přidělená prostřednictvím Evropského mírového nástroje tak činí 11,1 miliardy eur.
Opatření EU podpořilo i Norsko. Jeho příspěvek činí 250 milionů norských korun (přibližně 22 milionů eur).
Dohodnutá opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje financují poskytování smrtícího i nesmrtícího vojenského vybavení a dodávek, jako jsou osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci, palivo, munice a raketové střely.
V roce 2022 zahájila EU vojenskou pomocnou misi na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine). Cílem této mise je posílit schopnosti a odolnost ukrajinských ozbrojených sil a chránit civilní obyvatelstvo před pokračující vojenskou agresí Ruska.
Pilíře
Evropský mírový nástroj sdružuje v rámci jednoho nástroje dva pilíře financování: pilíř pro operace a pilíř pro opatření pomoci. Díky tomu jsou rozhodovací postupy jednodušší a je zajištěna větší jednotnost a soudržnost činnosti EU v této oblasti.
Pilíř pro operace
Z pilíře pro operace jsou financovány společné náklady misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), které souvisejí s vojenstvím nebo obranou – v souladu s čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.
Pilíř pro opatření pomoci
Z pilíře pro opatření pomoci se financují opatření pomoci v zemích mimo EU a v regionálních nebo mezinárodních organizacích v souladu s články 28 a 30 Smlouvy o Evropské unii. Cílem akcí financovaných v rámci tohoto pilíře je:
- posilování vojenských a obranných kapacit
- podpora vojenských aspektů operací na podporu míru
Správa
Evropský mírový nástroj působí z pověření a pod vedením výboru, který se skládá ze zástupců každého členského státu EU a kterému předsedá zástupce předsednictví Rady.
Tento výbor, který se poprvé sešel 21. dubna 2021, odpovídá mimo jiné za přijímání ročního rozpočtu nástroje a prováděcích pravidel pro výdaje z nástroje.
Evropský mírový nástroj řídí:
- správce pro operace
- velitel operací pro každou jednotlivou operaci nebo misi
- správce pro opatření pomoci
- účetní pro každý z pilířů
Dne 20. října 2021 se výbor EPF dohodl na svém jednacím řádu.
Operace
Všechny členské státy EU v zásadě přispívají na financování vojenských operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Financování z Evropského mírového nástroje v současné době využívá 8 aktivních vojenských misí a operací EU a jedna civilně-vojenská mise.
Aktivní vojenské operace EU financované z Evropského mírového nástroje
- Vojenská pomocná mise v Mosambiku (EUMAM Mozambique)
- Vojenská pomocná mise na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine)
- Vojenská operace v Bosně a Hercegovině (EUFOR ALTHEA)
- Vojenská operace ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI)
- Vojenská operace s cílem přispět k námořní bezpečnosti v západní části Indického oceánu a v Rudém moři (EUNAVFOR ATALANTA)
- Operace v oblasti námořní bezpečnosti na ochranu svobody plavby v souvislosti s krizí v Rudém moři (EUNAVFOR ASPIDES)
- Výcviková mise v Somálsku (EUTM Somalia)
- Výcviková mise ve Středoafrické republice (EUTM RCA)
- Iniciativa v oblasti bezpečnosti a obrany v Guinejském zálivu (EU SDI GoG)
Rozsah operací v rámci Evropského mírového nástroje
Velkou část nákladů spojených s vojenskými operacemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky by měly nést členské státy EU (a třetí země), které se operace účastní, a to v souladu se zásadou, že „náklady platí ten, komu vzniknou“.
Řadu nákladů financují země EU společně prostřednictvím pilíře pro operace. Úplný seznam společných nákladů je uveden v přílohách II až V rozhodnutí Rady o zřízení Evropského mírového nástroje.
Společně jsou vždy financovány například tyto náklady:
- náklady na zřízení a provoz velitelství, včetně cestovních nákladů, IT systémů, správy, informování veřejnosti, místního personálu, velitelství sil, rozmístění a ubytování
- podpora sil jako celku, infrastruktura, lékařské služby, zdravotní evakuace, identifikační označení a satelitní snímky
- náhrady pro NATO nebo jiné organizace, např. OSN, a náhrady od těchto organizací
- specifické náklady na rozmístění nebo přemístění bojového uskupení EU
Na základě rozhodnutí Rady může Evropský mírový nástroj rovněž financovat náklady související s dopravou a ubytováním sil a s mnohonárodními velitelstvími na úrovni nižší než velitelství sil.
V rozhodnutích, kterými se zřizují nebo prodlužují operace, může také Rada stanovit, že se pro danou operaci mají za společné náklady považovat i některé další doplňkové náklady vedle těch, které jsou jako společné náklady klasifikovány v dané době.
Dále může EPF – na žádost velitele operace a po schválení výborem – financovat:
- kasárna a ubytování / infrastrukturu, nezbytné dodatečné vybavení, lékařské služby, získávání informací (zpravodajství, průzkum a sledování v operačním prostoru, včetně sledování a průzkumu vzduch–země, a zpravodajství lidských zdrojů)
- jiné kritické schopnosti v operačním prostoru (odminování, ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním, skladování a ničení zbraní)
Operace v rámci Evropského mírového nástroje mohou rovněž poskytovat předběžné financování a správu některých výdajů souvisejících s operací („nákladů nesených státy“), přestože za ně nadále odpovídá dotčený členský stát. K nákladům neseným státy mohou patřit náklady na ubytování, palivo nebo podobné náklady související s národními kontingenty. Členské státy, kterým je taková pomoc z EPF poskytnuta, následně uhradí tyto náklady zpět.
Monitorování a zajištění souladu
Evropský mírový nástroj zajišťuje odpovídající posouzení rizik a zmírňující opatření v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, mezinárodním humanitárním právem a právními předpisy EU v oblasti vývozu zbraní.
Monitoruje rovněž dodržování mezinárodního práva a závazků ze strany příjemce. Zástupcům občanské společnosti umožňuje hlásit případy porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
V případě porušení nebo zneužití těchto práv může Rada pomoc v rámci Evropského mírového nástroje kdykoli pozastavit nebo ukončit.
Prováděcí pravidla
Po zřízení Evropského mírového nástroje přijal jeho výbor 30. června 2021 pravidla pro vynakládání výdajů financovaných z nástroje. Ta byla částečně upravena 20. července 2022 a poté znovu 30. listopadu 2022.
Pravidla ochrany údajů
Dne 19. června 2024 přijal výbor Evropského mírového nástroje prováděcí pravidla týkající se zpracování osobních údajů Evropským mírovým nástrojem.
Přístup k dokumentům v držení Evropského mírového nástroje
Při žádosti o přístup k dokumentům v držení Evropského mírového nástroje by žadatelé měli zohlednit skutečnost, že existují dva pilíře (operace a opatření pomoci), jak je popsáno výše.
Evropská komise působí jako správce pro opatření pomoci, a to prostřednictvím Služby nástrojů zahraniční politiky.
Pravidla pro přístup veřejnosti k dokumentům v držení Evropského mírového nástroje v souladu s rozhodnutím jeho výboru ze dne 13. července 2022:
Dokumenty týkající se operačního pilíře Evropského mírového nástroje vyhledávejte nejprve v rejstříku Rady:
Pokud dokument nelze nalézt, podejte žádost prostřednictvím tohoto odkazu:
Dokumenty týkající se pilíře pro opatření pomoci vyhledávejte nejprve v rejstříku Evropské komise:
Pokud dokument nelze nalézt, podejte žádost prostřednictvím tohoto odkazu:
Jak Evropský mírový nástroj kontaktovat
Další informace:
Civilní a vojenské mise a operace
Partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany
Evropská obranná připravenost
Naposledy aktualizováno: 4. prosince 2024