Ázerbájdžán

Východní partnerství

EU spolupracuje s Ázerbájdžánem v rámci evropské politiky sousedství a jejího východního regionálního rozměru – Východního partnerství.

Dohoda o partnerství a spolupráci

Vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem jsou založeny na dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem, která je v platnosti od roku 1999.

Dne 14. listopadu 2016 Rada přijala mandát k jednání o rozšířené rámcové dohodě s Ázerbájdžánem. Jednání byla zahájena 7. února 2017.

Spolupráce mezi EU a Ázerbájdžánem se rovněž řídí společnými prioritami partnerství, které platí od roku 2018. Tyto priority odrážejí hodnoty a zásady evropské politiky sousedství a patří mezi ně:

• posilování institucí a řádná správa věcí veřejných,
• hospodářský rozvoj a tržní příležitosti,
• konektivita, energetická účinnost, životní prostředí a opatření v oblasti klimatu,
• mobilita a mezilidské kontakty.

• Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem (Úřední věstník EU)
• Východní partnerství
• EU zahájí jednání o nové dohodě s Ázerbájdžánem (tisková zpráva, 14. listopadu 2016)

Rada pro spolupráci

Rada pro spolupráci je nejvyšším oficiálním orgánem zřízeným v rámci dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem a dohlíží na provádění této dohody.

18. zasedání Rady pro spolupráci EU–Ázerbájdžán se konalo 19. července 2022 v Bruselu. Cílem tohoto zasedání bylo přezkoumat celkově vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem a projednat otázky společného zájmu s ohledem na budoucí spolupráci.

Zjednodušení vízového režimu

V roce 2014 vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Ázerbájdžánem o zjednodušení vízového režimu. Ta občanům Ázerbájdžánu, a zejména osobám, které často cestují, usnadňuje a zlevňuje získávání krátkodobých víz, která jim umožňují cestovat po většině zemí EU.

Proces normalizace arménsko-ázerbájdžánských vztahů

Podpora míru

EU plně podporuje normalizaci vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem založenou na vzájemném uznávání svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic v souladu s prohlášením z Alma-Aty z roku 1991.

EU již řadu let spolupracuje s oběma stranami a mezinárodními partnery na vytvoření podmínek pro trvalý mír, a to za osobní účasti jednotlivých předsedů Evropské rady a prostřednictvím pokračujícího úsilí vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii.

V srpnu 2025 EU uvítala parafování mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a podpis politického prohlášení. Tato dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem představuje významný průlom v úsilí o ukončení desetiletí konfliktu.

EU je připravena investovat do regionální konektivity a plného otevření, z čehož bude mít prospěch především obyvatelstvo rozdělené dědictvím konfliktů, a přiblížit tak tento region udržitelnému míru, stabilitě a prosperitě.

• Společné prohlášení předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové k parafování mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem a k prohlášení prezidenta Alijeva a premiéra Pašinjana ve Washingtonu DC (tisková zpráva, 8. srpna 2025)
• Arménie/Ázerbájdžán: prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie k zahájení procesu mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem (tisková zpráva, 8. srpna 2025)
• Zvláštní zástupce EU pro jižní Kavkaz (Evropská služba pro vnější činnost)

Civilní mise

Dne 23. ledna 2023 se Rada dohodla na zřízení civilní mise v Arménii (EUMA) v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

Cílem mise je přispět:

• ke stabilitě v pohraničních oblastech Arménie a Ázerbájdžánu,
• k budování důvěry na místě.

Mise EUMA byla nasazena v návaznosti na rozhodnutí Rady ze dne 17. října 2022 o nasazení týmu odborných pozorovatelů na arménskou stranu mezinárodní hranice s Ázerbájdžánem, aby sledoval situaci v regionu, analyzoval ji a podával o ní zprávy.

Mandát mise trvá do února 2027.

• Arménie: Rada prodloužila o dva roky mandát civilní mise EU (tisková zpráva, 30. ledna 2025)
• Mise EU v Arménii (internetové stránky)

Podpora EU pro Ázerbájdžán

Investice

EU je největším zahraničním investorem v Ázerbájdžánu, a to jak v odvětví ropy, tak v jiných odvětvích.

EU podporuje Ázerbájdžán investicemi na podporu hospodářské diverzifikace země a urychlení ekologické a digitální transformace. Příklady investic financovaných EU:

• přístav Baku jako udržitelné přepravní centrum pro pohyb zboží a služeb
• digitalizace dopravních koridorů v Ázerbájdžánu
• konkurenceschopnost 25 000 startupů a malých a středních podniků
• rozvoj venkova a hospodářský růst
• udržitelná infrastruktura a řešení pro inteligentnější a ekologičtější města

EU je také největším dárcem Ázerbájdžánu, pokud jde o operace zaměřené na odstraňování min v Ázerbájdžánu, a poskytuje zásadní podporu při snižování rizik a záchraně životů.

Reformy a společnost

EU podporuje socioekonomický rozvoj a reformy v Ázerbájdžánu prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI).

Jednou z priorit pomoci EU Ázerbájdžánu je reforma soudnictví. EU konkrétně podporuje alternativní řešení sporů, pomáhá v boji proti korupci a poskytuje právní pomoc a lepší přístup ke spravedlnosti pro občany a podniky.

Ázerbájdžán je jedním z hlavních příjemců twinningového nástroje, který nabízí vzájemnou odbornou přípravu a výměny s orgány veřejné správy z členských států EU.

EU je největším podporovatelem občanské společnosti v Ázerbájdžánu a prosazuje demokracii, lidská práva a svobodu médií, projevu a shromažďování.

Obchod

V roce 2024 byla EU hlavním obchodním partnerem Ázerbájdžánu, na jehož celkovém obchodu se zbožím se podílela přibližně 41,2 %, a největším vývozním trhem Ázerbájdžánu s 63,3% podílem na jeho vývozu a 13,2% podílem na jeho dovozu.

Ve vývozu z EU do Ázerbájdžánu převládají stroje a dopravní zařízení. Další vývoz z EU do Ázerbájdžánu zahrnuje zejména chemické látky a související výrobky, jakož i průmyslové výrobky a předměty.

Partneři v oblasti energetiky

Ázerbájdžán je strategickým partnerem EU v oblasti energetiky, který v současné době pokrývá přibližně 5 % poptávky EU po plynu. Jižní koridor pro přepravu plynu je strategickou iniciativou, jejímž cílem je přepravovat plyn z Kaspického moře na evropské trhy, a je klíčovým nástrojem pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie v Evropě.

V roce 2019 se Ázerbájdžán připojil k východoevropskému partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí (E5P). Další podpora EU v odvětví energetiky, včetně energetické účinnosti, byla poskytnuta prostřednictvím iniciativy EU4Energy.

V březnu 2024 EU rovněž zprostředkovala memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti větrné energie mezi ázerbájdžánskou agenturou pro obnovitelné zdroje energie a evropským průmyslovým sdružením WindEurope.

Další informace