Východní partnerství

Co je Východní partnerství?

Východní partnerství je rámcem spolupráce. Bylo zahájeno v roce 2009 jako společná iniciativa EU, členských států EU a šesti východoevropských partnerských zemí:

• Arménie
• Ázerbájdžán
• Bělorusko
• Gruzie
• Moldavsko
• Ukrajina

Východní partnerství představuje specifický východní rozměr evropské politiky sousedství. Prostřednictvím evropské politiky sousedství Evropská unie spolupracuje se svými jižními a východními sousedy v zájmu dosažení co nejužšího politického přidružení a nejvyššího možného stupně hospodářské integrace.

Tři východoevropské partnerské země (Ukrajina, Moldavsko a Gruzie) jsou aktuálně v procesu přistoupení k EU.

Bělorusko od 28. června 2021 pozastavilo svou účast ve Východním partnerství. V souladu se závěry Rady o Bělorusku z února 2024 udržuje EU spolupráci s běloruskou občanskou společností jako důležitým partnerem ve Východním partnerství.

Jak funguje Východní partnerství?

EU je odhodlána rozvíjet intenzivní, individuálně uzpůsobenou a vzájemně prospěšnou spolupráci se všemi zeměmi Východního partnerství, bez ohledu na úroveň ambicí jednotlivých partnerů, pokud jde o jejich vztahy s EU. Výměnou za to, že partnerské země provedou politické a hospodářské reformy, Východní partnerství nabízí:

nové smluvní vztahy

prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu

kroky směřující k uvolnění vízového režimu

Východní partnerství navíc poskytuje pevný rámec pro mnohostrannou spolupráci a usnadňuje prohlubování dvoustranné spolupráce s EU.

Mnohostranná spolupráce

Východoevropské partnerské země mají mnoho podobných problémů. Jejich společné řešení podporuje spolupráci a výměnu osvědčených postupů.

Mnohostranná spolupráce v rámci Východního partnerství zahrnuje:

• posilování institucí a řádné správy věcí veřejných, včetně odolnosti vůči vnějším faktorům
• vytváření tržních příležitostí pomocí hospodářské integrace a obchodních dohod
• zajištění energetické bezpečnosti a zlepšování vzájemného propojení v energetice a dopravě
• zvyšování mobility a posilování kontaktů mezi lidmi prostřednictvím jednání v rámci dialogu o vízovém režimu

Dvoustranná spolupráce

Dohody o přidružení/partnerství/spolupráci

EU předložila prostřednictvím nové generace dohod konkrétní návrhy pro jednotlivé východoevropské partnerské země. Těmito dohodami se nahradily dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s východoevropskými partnerskými zeměmi na konci 90. let 20. století.

EU vyjednala s partnery Východního partnerství řadu dohod, které stanoví:

• posílení politických vztahů
• prohloubení politického dialogu
• užší spolupráci v otázkách spravedlnosti a bezpečnosti

Tyto dohody jsou základem programu reforem, kterými tyto partnerské země uvedou své právní předpisy a normy do souladu s předpisy a normami EU, a tím se jí přiblíží. Znatelně se tak zlepší život jejich obyvatel.

Dohody o volném obchodu

Jako součást dohod o přidružení uzavřela EU jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA) s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou s cílem:

• zlepšit přístup ke zboží a službám
• snížit cla, kvóty a překážky obchodu
• zajistit stabilní právní prostředí
• sladit postupy a normy

• Obchodní dohody EU
• Obchodní jednání a dohody (Evropská komise)

Dialog o vízovém režimu

Země Východního partnerství mohly jako jedny z prvních využívat výhod partnerství v oblasti mobility, díky němuž se mohou jejich občané snadněji a bezpečně pohybovat po celé Evropě.

Dohody o zjednodušení vízového režimu podporují mobilitu občanů východoevropských partnerských zemí a dohody o zpětném přebírání stanoví pravidla pro řízení navracení nelegálních migrantů.

EU postupně usiluje o dosažení dlouhodobého cíle, kterým je zavedení režimu bezvízového styku pro občany určitých zemí Východního partnerství, a to prostřednictvím dialogů o uvolnění vízového režimu.

Dvoustranné dohody podle typu a země

Zapojení širší společnosti

Východní partnerství zahrnuje nejen vlády, ale zohledňuje také názory občanské společnosti, místních a regionálních orgánů, vedoucích představitelů podniků a parlamentních shromáždění.

Jaké jsou cíle Východního partnerství?

Na základě pokroku dosaženého během prvních deseti let Východního partnerství stanovila Evropská unie pět dlouhodobých politických cílů:

odolná, udržitelná a integrovaná hospodářství

odpovědné instituce, právní stát a bezpečnost

environmentální odolnost a odolnost vůči změně klimatu

digitální transformace

spravedlivé a inkluzivní společnosti

Na základě těchto priorit se vedoucí představitelé zemí EU a Východního partnerství na summitu Východního partnerství v roce 2021 zavázali posílit svou spolupráci.

• Summit Východního partnerství, 15. prosince 2021
• Východní partnerství po roce 2020 (Evropská služba pro vnější činnost)

Investiční plán

S celkovým cílem posílit odolnost a vytvořit konkrétní přínosy pro lidi bude nový program Východního partnerství strukturován na základě dvou pilířů: investice (které mají být podpořeny hospodářským a investičním plánem ve výši 2,3 miliardy eur) a správa věcí veřejných.

Tyto pilíře budou podporovány různými nástroji a procesy EU, včetně Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a iniciativ Týmu Evropa, programů přeshraniční spolupráce a vlastních investic partnerů.

Deset hlavních cílů pro rok 2025

V rámci programu bylo jako budoucí prioritní opatření stanoveno deset hlavních investičních cílů pro rok 2025:

• konkurenceschopné a inovativní ekonomiky
• právní stát
• udržitelná a inteligentní konektivita
• lidé a znalostní společnosti
• bezpečnost a kybernetická odolnost
• udržitelná energetika
• životní prostředí a klima
• odolnost v oblasti zdraví
• inkluzivní, genderově rovnoprávné a rozmanité společnosti a strategická komunikace
• digitální transformace

Úloha Rady

Jednání o mezinárodních dohodách s východními partnery

Rada je zapojena do všech fází projednávání a přijímání mezinárodních dohod s uvedenými východoevropskými partnerskými zeměmi.