Skip to content

Evropský semestr v roce 2019

  • 1. ledna

    Tato stránka představuje v opačném chronologickém pořadí časový sled událostí a dokumenty týkající se evropského semestru v roce 2019.

  • 2019

    9. července

    Rada formálně přijala doporučení pro jednotlivé země pro rok 2019

    Rada vydala letošní doporučení a stanoviska týkající se hospodářských a fiskálních politik a politik zaměstnanosti členských států, čímž uzavřela evropský semestr 2019. Doporučení předtím projednala Evropská rada v červnu a v červenci je schválila Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele.

    Navzdory globální nejistotě a méně příznivým podmínkám se v roce 2020 očekává růst ekonomik všech členských států a míra nezaměstnanosti je rekordně nízká. V tomto kontextu se doporučení pro jednotlivé země zaměřují na provádění účinných strukturálních reforem,podporu investičních strategií a také odpovědných fiskálních politik.

  • 2019

    20. června

    Evropská rada projednala doporučení pro jednotlivé země

    V Evropské radě proběhla rozprava na základě horizontální zprávy týkající se doporučení pro jednotlivé země.

  • 2019

    5. června

    Evropská komise vydala doporučení pro jednotlivé země pro rok 2019

    Dne 5. června 2019 vydala Evropská komise své návrhy doporučení Rady pro každý členský stát EU.

    Po projednání a přijetí navrhovaných doporučení Radou by je členské státy měly v následujících 12 měsících zohlednit ve svých vnitrostátních politikách.

  • 2019

    17. května

    Conclusions on outcomes of in-depth reviews and implementation of the 2018 country-specific recommendations

    The Economic and Financial Affairs Council adopted conclusions on the outcomes of the in-depth reviews and the implementation of the 2018 country-specific recommendations. 

  • 2019

    12. března

    Prezentace zpráv o jednotlivých zemích a hloubkových přezkumů

    Na březnovém zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci prezentovala Komise přehled zpráv o jednotlivých zemích a hloubkové přezkumy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Ministři diskutovali o provádění doporučení pro jednotlivé země souvisejících s investicemi.

  • 2019

    22. ledna

    Rada vydala závěry o makroekonomických a fiskálních pokynech a o zprávě mechanismu varování

    Rada pro hospodářské a finanční věci přijala závěry k balíčku pro evropský semestr a schválila návrh doporučení týkajícího se hospodářských politik eurozóny.

  • 2018

    21. listopadu

    Rada obdržela dokumenty pro evropský semestr 2019

    Evropská komise zveřejnila „podzimní balíček“ dokumentů k evropskému semestru v roce 2019. Balíček je založen na hospodářské prognóze Komise z podzimu 2018 a vychází z priorit uvedených v projevu předsedy Komise o stavu Unie.

    Roční analýza růstu na rok 2019

    Analýza nastiňuje hospodářské a sociální priority, na které se EU jako celek a její členské státy musí zaměřit v roce 2019.

    V analýze je uvedeno, že ačkoliv evropská ekonomika nyní zahajuje šestý rok svého nepřetržitého růstu, nepřináší tento růst všem občanům a zemím prospěch ve stejné míře a nadále jej ohrožuje celosvětová nestabilita a střednědobé až dlouhodobé problémy. Současně přibývá vnějších rizik a problémů, což vyžaduje silnější a jednotnou evropskou reakci.

    Návrh společné zprávy o zaměstnanosti

    Návrh společné zprávy o zaměstnanosti využívá srovnávací přehled sociálních ukazatelů a posuzuje výsledky členských států na základě 14 hlavních ukazatelů. Zohledňuje také vnitrostátní politické reformy ve vztahu k ambiciózním cílům stanoveným v evropském pilíři sociálních práv.

    Díky lepším podmínkám na trhu práce a klesající chudobě se v uplynulém roce v průměru zlepšilo 13 ze 14 hlavních ukazatelů srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Hospodářské oživení však nepřináší prospěch všem občanům a zemím ve stejné míře.

    Současné hospodářské oživení nabízí příležitost ke zintenzivnění reforem zaměřených na posílení inkluzivnosti, odolnosti a spravedlnosti trhů práce a systémů sociální ochrany, a tím i k podpoře konvergence směrem
    k lepším životním a pracovním podmínkám v EU.

    Nezaměstnanost se vrátila na úroveň před krizí, avšak v řadě členských států je i nadále vysoká. Ve druhém čtvrtletí roku 2018 dosáhla míra nezaměstnanosti 6,9 % a nyní se nachází na nejnižší úrovni za posledních deset let. Míra nezaměstnanosti v eurozóně, která ve druhém čtvrtletí roku 2018 činila 8,3 %, je i nadále o jeden procentní bod vyšší než nejnižší úroveň, zaznamenaná v roce 2008.

    Zpráva mechanismu varování 2019

    Zprávou mechanismu varování se zahajuje roční postup při makroekonomické nerovnováze. Jeho cílem je zjistit a v případě nutnosti řešit nerovnováhu, která by mohla brzdit řádné fungování hospodářství EU.

    V roce 2019 zamýšlí Evropská komise provést hloubkové přezkumy v těchto 13 členských státech: Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko a Švédsko.

    Návrh doporučení pro země eurozóny na rok 2019

    Doporučení pro eurozónu poskytují členským státům eurozóny individuální poradenství v otázkách, které jsou relevantní pro fungování eurozóny jako celku, například pokud jde o politiky související s nápravou makroekonomické nerovnováhy, budoucí orientací fiskální politiky eurozóny a dokončením hospodářské a měnové unie.

    Návrh doporučení pro země eurozóny na rok 2019 sestává z pěti částí:

    1. Prohloubit jednotný trh, zlepšovat podnikatelské prostředí a zavádět reformy trhu zboží a služeb přispívající k větší odolnosti ekonomiky.
    2. Obnovit fiskální rezervy členských států eurozóny, které mají vysoký veřejný dluh, podporovat veřejné a soukromé investice a zlepšit kvalitu a složení veřejných financí všech států.
    3. Přesunout daňovou zátěž z práce do jiných oblastí, zlepšit systémy vzdělávání, investovat více do odborných dovedností a zefektivnit aktivní politiky na trhu práce a systémy sociální ochrany a zajistit jejich přiměřenost, a to v rámci celé eurozóny.
    4. Zprovoznit mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí, vytvořit evropský systém pojištění vkladů a zpřísnit evropský systém dohledu nad finančním trhem. Prosazovat kontrolované snižování finanční páky v případě vysoké úrovně soukromého dluhu. Urychleně snížit v eurozóně podíl úvěrů v selhání a zabránit jejich budoucímu nárůstu, mimo jiné zrušením daňového zvýhodňování dluhu.
    5. Urychleně pokročit s dokončováním hospodářské a měnové unie.