Vyjádření předsedy Donalda Tuska po neformálním zasedání 27 hlav států a předsedů vlád zemí EU konaném 23. února 2018

Dnes jsme jednali o politických prioritách EU, které bychom chtěli zohlednit ve víceletém rozpočtu po roce 2020. Jednání o rozpočtu jsou vždy obtížná. Tentokrát však probíhají v odlišné geopolitické situaci v Evropě a s přihlédnutím k brexitu. S potěšením mohu konstatovat, že všichni vedoucí představitelé přistoupili k jednáním s otevřenou myslí, spíše než s předem vytyčenými mantinely. Dohodli jsme se, že EU navýší rozpočtové prostředky na zastavení nelegální migrace, na obranu a bezpečnost, jakož i na program Erasmus+. Mnozí vedoucí představitelé zdůrazňovali, že důležité jsou i nadále politika soudržnosti, společná zemědělská politika, investice do výzkumu a inovací a celoevropské infrastruktury. Je zřejmé, že priority souvisejí s výší rozpočtu a že v této souvislosti musíme vyřešit pokles příjmů v důsledku brexitu.

I přes obvyklé rozdílné názory jsou všichni lídři připraveni pracovat na modernizaci rozpočtu EU a jejích politik. A mnozí z nich jsou ochotni zvýšit svůj příspěvek do rozpočtu po roce 2020.

Pokud jde o časový harmonogram našich jednání, shodli jsme se na tom, že bychom oproti předchozím jednáním měli usilovat o urychlení práce. Nicméně dosažení dohody v Evropské radě již v letošním roce se zdá být skutečně obtížné. Situaci budeme schopni lépe posoudit, až obdržíme návrh Komise.

Druhým tématem jednání, velmi příznačným pro „bruselskou bublinu“, byly orgány EU.

Hovořili jsme o novém složení Evropského parlamentu po roce 2019. Vedoucí představitelé obecně souhlasili s tím, že méně členských států by mělo znamenat méně poslanců, což by v praxi mělo vést ke snížení jejich počtu ze 751 na 705.

V otázce vedoucích kandidátů, tzv. Spitzenkandidaten nebo Spitzenkandidatinnen, panovala shoda, že Evropská rada nemůže předem zaručit, že navrhne jednoho z vedoucích kandidátů na funkci předsedy Evropské komise. Tento proces není automatický. Smlouva jednoznačně stanoví, že Evropská rada požívá autonomní pravomoci navrhnout kandidáta, a to s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích.

K otázce nadnárodních kandidátních listin se lídři vrátí v budoucnu.

Jean-Claude rovněž předložil návrh na sloučení našich dvou funkcí, avšak nikdo neměl příliš chuť se tímto návrhem zabývat. A to především z toho důvodu, že by tím úloha členských států v EU byla výrazně omezena.

Dnes jsem také vedoucí představitele informoval, že na březnovém summitu předložím návrh pokynů ohledně budoucích vztahů mezi EU a Spojeným královstvím. Chceme tyto pokyny přijmout bez ohledu na to, zda Spojené království bude schopno předložit svou vizi našich budoucích vztahů, či nikoliv. Bylo by přirozeně mnohem lepší, pokud by schopno bylo. Nemůžeme však jen nečinně čekat. Doufám, že se o plánech Spojeného království dozvím jasnější informace příští týden, kdy se v Londýně setkám s premiérkou Mayovou.

Dnes večer nás prezident Nicos Anastasiades a premiér Alexis Tsipras informovali o nejnovějším vývoji situace, pokud jde o protiprávní kroky Turecka ve východním Středomoří a Egejském moři. Jménem všech vedoucích představitelů EU bych chtěl vyjádřit solidaritu s Kyprem a Řeckem a naléhavě vyzvat Turecko k ukončení těchto aktivit. Znovu opakuji, že podporujeme svrchované právo Kyperské republiky provádět průzkum svých přírodních zdrojů a využívat jich v souladu s unijním i mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu.

Uvedené činnosti jsou v rozporu s odhodláním Turecka udržovat se všemi členskými státy dobré sousedské vztahy a normalizovat je. Jsme připraveni s Tureckem spolupracovat; na březnovém zasedání Evropské rady posoudíme, zda existují předpoklady pro to, aby se dne 26. března mohlo ve Varně uskutečnit setkání vedoucích představitelů s Tureckem.

A nyní k poslednímu, podle mne nejdůležitějšímu tématu – k Sýrii. Asadův režim brutálně útočí na nevinné muže, ženy a děti. Jeho podporovatelé, Rusko a Írán, to svými postoji umožňují. Naléhavě je vyzýváme, aby toto násilí zastavili. EU vyzývá k okamžitému příměří a k neprodlenému zajištění přístupu humanitárních pracovníků k civilnímu obyvatelstvu i k zajištění ochrany civilního obyvatelstva.

Přepis otázek a odpovědí:

Proces volby příštího předsedy Evropské komise nebude automatický, ale souhlasíte s tvrzením zastánců koncepce vedoucích kandidátů („Spitzenkandidaten“), že jde o demokratičtější postup? Je postup, tak jak je v současné době stanoven ve Smlouvě, méně demokratický?

Pokud jde o koncepci vedoucích kandidátů: úvaha, že proces nominace vedoucích kandidátů je nějakým způsobem demokratičtější, je chybná. Smlouva stanoví, že předsedu Evropské komise by měli navrhnout demokraticky zvolení lídři členských států a že by jej měli zvolit demokraticky zvolení poslanci Evropského parlamentu. V tom spočívá dvojí demokratická legitimita předsedy Komise. Odstraněním jednoho z těchto dvou zdrojů legitimity by se celý proces stal méně, a nikoli více demokratickým. Pozice vedoucího kandidáta samozřejmě nikomu nebrání v tom, aby se stal budoucím předsedou Evropské komise. Jsem si naprosto jist, že to dokonce může šance zvýšit, jak je zcela zřejmé, ale nejde a nemůže jít o automatický postup.

Pokud jde o podmíněnost, mělo včerejší vyjádření kancléřky Merkelové nějaký vliv na dnešní diskusi? Objevily se nějaké reakce na podmínění plateb z příštího víceletého finančního rámce přijímáním uprchlíků?

Na tento názor jsem slyšel pouze kladné reakce. Byl jsem pozitivně překvapen, protože podmíněnost nebyla zpochybňována. Například polský premiér Morawiecki uvedl, že Polsko je také připraveno podmíněnost podpořit, ale že by se měla zakládat na velmi objektivních kritériích – to však nepovažuji za kontroverzní názor. Dnešní diskuse byla velmi obecná, avšak momentálně je případná podmíněnost méně kontroverzní, než se očekávalo.

Příští týden navštívíte Londýn. Zdá se, že se vláda dohodla na určité ambiciózní „řízené divergenci“. Jsou toto jasnější informace, které očekáváte? Jaký to bude mít vliv na pokyny ohledně budoucích vztahů, které v březnu přijmete?

Jsem rád, že vláda Spojeného království, jak se zdá, směřuje k podrobněji vymezenému stanovisku. Pokud jsou však informace, které přinášejí sdělovací prostředky, správné, obávám se, že současné stanovisko Spojeného království je založeno na naprosto mylné představě. Vypadá to, že „filozofie dvou židlí“ je stále živá. EU-27 se od samého počátku řídí klíčovou zásadou, že není možné jen „vyzobávat třešničky z dortu“ a mít jednotný trh „à la carte“. Toto zcela bez pochyby je a zůstane jednou z hlavních zásad. Příští týden se v Londýně setkám s premiérkou Mayovou, abychom jednali o postoji Spojeného království, a v březnu přijme EU-27 nové pokyny týkající se budoucích vztahů. Jsem si naprosto jist, že jako EU-27 budeme možné nové návrhy posuzovat velmi realisticky.

Chtěl bych se zeptat na současné vztahy mezi Polskem a Izraelem. Je podle Vašeho názoru stávající napětí výsledkem nedorozumění nebo možná pochybení, či jde snad o projev zlé vůle jedné ze stran?

V rámci zasedání Evropské rady jsem dnes měl možnost mluvit s premiérem Morawieckim. Seznámil jsem ho se svým pohledem na situaci, v níž se Polsko ocitlo, i se závěry svých setkání s evropskými lídry, během nichž jsem tyto otázky rovněž nadnesl. V průběhu těchto rozhovorů jsem se snažil hájit dobrou pověst naší země, což momentálně není snadný úkol – a premiér Morawiecki to chápe, což z našeho rozhovoru jednoznačně vyplynulo. A chci zdůraznit, jak jsem řekl i premiéru Morawieckimu, že situace je velmi vážná a přímo se dotýká polských zájmů, pověsti Polska a postavení Polska ve světě. Existuje jen jedna rada – je nutné zastavit dvě vlny; je nutné učinit vše pro zastavení dvou vln. V první řadě vlny špatných názorů na Polsko – a tato vlna nabyla skutečně proporcí tsunami. A rovněž druhé vlny – vlny neuvážených a nemístných antisemitských excesů, které zaznívají v prohlášeních v Polsku. Polská vláda disponuje všemi prostředky, kterými může obě tyto vlny zastavit – ovšem za předpokladu, že tak skutečně chce učinit. V průběhu uplynulých 30 let jsme v Polsku všichni, včetně mě, tvrdě pracovali na tom, abychom zajistili dobré vztahy Polska s vnějším světem, a to i s Izraelem a židovskou komunitou. A nemůžeme dopustit, aby někdo celé toto úsilí zničil během několika mála týdnů. Ještě není pozdě na konkrétní činy, stejně jako není pozdě na základní lidskou slušnost.

Videozáznamy