Rada pro hospodářské a finanční věci, 9. 12. 2014, 9. prosince 2014

Rada podpořila investiční plán pro EU

Na zasedání konaném v Bruselu dne 9. prosince vyjádřili ministři financí EU obecnou podporu plánu investic ve výši 315 miliard €, který nedávno oznámila Komise. Schválili rovněž dvě opatření pro boj proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem a dohodli se na metodě pro výpočet příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí.

Investiční plán pro Evropu

Rada si vyslechla prezentaci Komise a Evropské investiční banky (EIB) o činnosti pracovní skupiny, která byla na podzim zřízena za účelem určení potenciálních investičních projektů.

V rámci Komisí vypracovaného plánu investic ve výši 315 miliard €, který byl představen v listopadu, bude na jaře 2015 v rámci skupiny EIB zřízen Evropský fond pro strategické investice. Základem uvedeného fondu bude záruka z rozpočtu EU ve výši 16 miliard € a částka 5 miliard € od EIB.

Cílem fondu je zajistit rizikovou kapacitu, která bude schopna uvolňovat investice, a podpořit rizikové financování pro malé a střední podniky.

Po počáteční výměně názorů vyjádřili ministři financí investičnímu plánu obecnou podporu. Rada se zájmem očekává legislativní návrh, který by dal tomuto plánu konkrétní podobu.

Evropská rada bude požádána, aby uvedený plán na zasedání ve dnech 18. a 19. prosince podpořila.

Další kroky

Italské předsednictví Rady zašle předsedovi Evropské rady shrnutí této diskuse.

Podle očekávání má Komise v lednu 2015 předložit příslušný legislativní návrh. Cílem je zajistit, aby byl tento návrh přijat do června 2015.

• Investiční plán pro Evropu (Evropská komise)

Zabránění daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem

Rada dosáhla politické dohody o zavedení pravidla proti zneužívání do unijní směrnice o mateřských a dceřiných společnostech. Toto pravidlo bude po členských státech EU vyžadovat, aby výhody vyplývající z uvedené směrnice neposkytovaly v případě operací společností, které byly zavedeny ve snaze získat daňovou výhodu a neodrážejí ekonomickou realitu. Pozměňující směrnice bude bez dalšího projednávání přijata na příštím zasedání Rady.

Členské státy mají tuto změnu provést ve vnitrostátním právu do 31. prosince 2015.  

Rada přijala rovněž směrnici, kterou se rozšiřuje povinná automatická výměna informací mezi správci daně jednotlivých členských států s cílem zabránit daňovým únikům ze strany soukromých střadatelů.

Cílem směrnice je řešit situace, kdy se daňový poplatník snaží skrýt kapitál nebo majetek v zahraničí, aby se vyhnul zaplacení daně, která z nich má být odvedena. Směrnicí se provádí celosvětový standard, který vypracovala OECD a potvrdila skupina G20.

Automatickou výměnu informací podle revidované směrnice zahájí členské státy do konce září 2017. 

Bankovní unie: Jednotný fond pro řešení krizí

Rada dosáhla politické dohody ohledně návrhu nařízení o výpočtu příspěvků, které mají banky odvádět do Jednotného fondu EU pro řešení krizí. Uvedený fond je v současné době zřizován v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, který byl vytvořen s cílem zajistit řádné řešení problémů bank na pokraji úpadku. 

Příspěvky bank se budou odvádět každoročně a budou se vypočítávat na základě jejich závazků (bez zahrnutí kapitálu a pojištěných vkladů) a budou upraveny o riziko. 

Další hlavní body na pořadu jednání 

Daň z finančních transakcí

Rada jednala o aktuálním stavu návrhu, jehož cílem je prostřednictvím postupu tzv. posílené spolupráce zavést v 11 členských státech daň z finančních transakcí. Předsednictví informovalo o pokroku, jehož bylo během jeho funkčního období dosaženo, a současně představilo své názory na to, jak by mohlo příští předsednictví v této věci dále postupovat.  

Správa ekonomických záležitostí 

Rada zahájila svůj každoroční proces koordinace politik. Komise předložila roční analýzu růstu na rok 2015, v níž jsou navržena prioritní opatření, jež by měly členské státy přijmout s cílem zajistit, aby měly zavedeny účinné politiky podporující udržitelný hospodářský růst.  

Představila rovněž zprávu mechanismu varování, podle níž makroekonomická situace vyžaduje další analýzu (tzv. hloubkový přezkum) v těchto 16 členských státech: Belgie, Bulharsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.  

Rada jednala rovněž o přezkumu reforem rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, včetně Paktu o stabilitě a růstu, které byly provedeny v roce 2011 a 2013.