"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Ministři odpovědní za evropské záležitosti zahájili přípravy na letošní prosincové zasedání Evropské rady projednáním komentovaného návrhu pořadu jednání. Rada jednala o novém víceletém finančním rámci (VFR) na období 2028–2034 a vzala na vědomí aktuální stav, pokud jde o vztahy mezi EU a Spojeným královstvím. Komise prezentovala svůj pracovní program na rok 2026 a ministři uspořádali výměnu názorů. V rámci každoročního dialogu o právním státu vedla Rada diskusi o situaci v oblasti právního státu v Bulharsku, Česku, Irsku a Německu.
Chceme-li zajistit silnější a konkurenceschopnější Evropu, musí být příští víceletý finanční rámec jednodušší, flexibilnější a efektivnější. Dnešní jednání v Radě pro obecné záležitosti bylo klíčovým krokem k tomu, aby byly v příštím víceletém finančním rámci řešeny specifické vnitrostátní a regionální výzvy. Náš konstruktivní dialog považuji za slibný a těším se na pokračování naší diskuse na příštím, prosincovém zasedání Rady pro obecné záležitosti.
Marie Bjerreová, dánská ministryně pro evropské záležitosti
Příprava na prosincové zasedání Evropské rady
Rada zahájila přípravy na letošní prosincové zasedání Evropské rady projednáním komentovaného návrhu pořadu jednání. Očekává se, že vedoucí představitelé budou jednat o těchto tématech:
V Radě proběhla třetí politická rozprava o víceletém finančním rámci EU (VFR) na období 2028–2034.
Na základě poznámky předsednictví si ministři vyměnili názory na otázky související s navrhovaným „okruhem 1“ tohoto rámce, který má prostřednictvím zvláštního fondu v EU podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost. Financování by se opíralo o plány národního a regionálního partnerství vypracované samotnými členskými státy s přihlédnutím k jejich specifickým vnitrostátním a regionálním výzvám.
Ministři jednali mimo jiné o tom, jak mohou být do přípravy a provádění těchto budoucích plánů vhodným způsobem zapojeny regionální a místní orgány a jak lze v rámci těchto plánů více zviditelnit podporu politik vyplývajících ze závazků podle Smlouvy a zároveň zachovat celkovou ambici zjednodušení a flexibility financování.
Z této rozpravy bude vycházet první návrh jednací osnovy, tj. dokument, jehož cílem je určit prvky ke zvážení z politického hlediska a usnadnit jejich projednání vedoucími představiteli EU. Dánské předsednictví má v úmyslu předložit tento první návrh jednací osnovy bez konkrétních částek před letošním prosincovým zasedáním Evropské rady.
Rada vzala na vědomí aktuální stav, pokud jde o vztahy mezi EU a Spojeným královstvím. Na summitu konaném dne 19. května se vedoucí představitelé EU a Spojeného království zavázali k obnovené agendě v zájmu posílení spolupráce v několika oblastech.
Komise dnes poskytla Radě aktuální informace o provádění stávajících dohod a o vývoji situace po skončení summitu. Ministři uvítali, že již mohou začít jednání o společném sanitárním a fytosanitárním prostoru (tj. o dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření) a o dohodě o propojení systémů EU a Spojeného království pro obchodování s emisemi skleníkových plynů. V rámci následné výměny názorů mnozí ministři zdůraznili postoj EU, že vzájemné vztahy lze ze zásady posilovat pouze na základě úplného, řádného a včasného provádění stávajících dohod, jimiž jsou dohoda o obchodu a spolupráci a dohoda o vystoupení.
Komise prezentovala svůj pracovní program na rok 2026 a ministři vedli výměnu názorů. Rada tak měla příležitost určit klíčové oblasti politiky a legislativní návrhy, které mají být zahrnuty do společného prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2026, a zdůraznit návrhy, které by měly být považovány za prioritní. Ministři rovněž vyjádřili své názory na navrhované stažení legislativních návrhů. V návaznosti na toto jednání se všechny tři orgány mají do konce tohoto roku dohodnout na společném prohlášení o legislativních prioritách EU.
V rámci každoročního dialogu o právním státu vedli ministři diskusi o situaci v oblasti právního státu, při níž se zaměřili na Bulharsko, Česko, Irsko a Německo.
Jednalo se o třetí kolo letošních diskusí věnovaných jednotlivým zemím. U každé ze zemí Komise nejprve prezentovala hlavní zjištění příslušné kapitoly týkající se dotyčné země, obsažená v její zprávě o právním státu 2025. Dotčené delegace poté představily klíčové aspekty vnitrostátního vývoje a konkrétní aspekty svého vnitrostátního rámce právního státu. Následně byl dán prostor pro připomínky a otázky dalších delegací, které se v souvislosti s uvedeným vývojem podělily o své zkušenosti a osvědčené postupy. Poté měla delegace, jejíž situace byla projednávána, příležitost vystoupit s dodatečnými připomínkami.
Komise informovala Radu o svém návrhu „balíčku opatření na obranu demokracie“, který zahrnuje Evropský štít pro demokracii a Strategii EU pro občanskou společnost, jež byla předložena dne 12. listopadu 2025.
Francouzská, německá a polská delegace Radu informovaly o iniciativě „Informační štít“, kterou společně zahájily jejich veřejnoprávní mezinárodní vysílací organizace s cílem bojovat proti dezinformacím v zahraničí.
Litevská delegace Radu informovala o nedávných hybridních útocích vedených z Běloruska.
Maďarská delegace upozornila Radu na strategii Komise pro boj proti antisemitismu.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
