"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Ministři odpovědní za evropské záležitosti zahájili přípravy na letošní říjnové zasedání Evropské rady projednáním komentovaného návrhu pořadu jednání. V rámci přípravy svého pracovního programu na rok 2026 předložila Komise prohlášení o záměru, k němuž si ministři vyměnili názory.
V rámci každoročního dialogu Rady o právním státu ministři jednali o obecném vývoji situace v oblasti právního státu v EU. Vyměnili si rovněž názory na obecné trendy v oblasti právního státu v několika kandidátských zemích, konkrétně v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku.
Za současné geopolitické situace je rozšíření EU hlavní prioritou. Dodržování zásad právního státu zůstává základní podmínkou členství v EU. Je součástí kodaňských kritérií, která musí všichni noví členové splňovat. Dnešní diskuse s Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem, která se uskutečnila během zasedání Rady, ukázala, jak je zapojení kandidátských zemí do našeho dialogu důležité. Opět tím ukazujeme, že EU bere otázky právního státu velmi vážně. Právní stát není něco, co je relevantní pouze v procesu přistoupení. Pokud jste členem EU, je to základní a určující hodnota.
Marie Bjerreová, dánská ministryně pro evropské záležitosti
Příprava říjnového zasedání Evropské rady
Rada zahájila přípravy na říjnové zasedání Evropské rady projednáním komentovaného návrhu pořadu jednání, který obsahuje mimo jiné tato témata:
válečná agrese Ruska vůči Ukrajině
nejnovější vývoj na Blízkém východě se zaměřením na Gazu
evropská obrana a bezpečnost
konkurenceschopnost a souběžná transformace
bydlení
migrace
Přípravná činnost bude pokračovat na příštím zasedání Rady pro obecné záležitosti 21. října 2025.
Legislativní plánování
Komise předložila své prohlášení o záměru z 10. září 2025 zveřejněné v návaznosti na projev o stavu Unie. Komise ve svém prohlášení uvádí iniciativy zásadního politického významu pro nadcházející rok. Následně přijme svůj pracovní program na rok 2026. Komise představila pro nadcházející rok tyto klíčové priority:
nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy
nová éra evropské obrany a bezpečnosti
podpora lidí, posílení našich společností a našeho sociálního modelu
udržení kvality života – potravinové zabezpečení, voda a příroda
ochrana naší demokracie, prosazování našich hodnot
globální Evropa: využití naší síly a našich partnerství
Na prezentaci navázali ministři výměnou názorů. Předsednictví ji následně shrne v dopise adresovaném předsedkyni Komise, v němž Komisi seznámí s názory ministrů na plánované priority a iniciativy. Pracovní program na rok 2026 bude předložen Radě pro obecné záležitosti 17. listopadu 2025.
Tři hlavní orgány EU budou poté pracovat na přípravě společného prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2026. Rada pro obecné záležitosti jej má schválit 16. prosince 2025 a poté bude podepsáno během prosincového zasedání Evropské rady.
Ministři vedli v rámci každoročního dialogu Rady o právním státu horizontální diskusi o obecném vývoji v oblasti právního státu v EU. Diskuse vycházela ze zprávy Komise o právním státu 2025 zveřejněné 8. července 2025.
Rozprava se zaměřila na čtyři oblasti týkající se právního státu: justiční systémy, protikorupční rámec, pluralitu a svobodu médií a další institucionální záležitosti související se systémem brzd a protivah.
Během jednání ministři uvítali celkový pokrok při plnění doporučení Komise, jakož i skutečnost, že bylo do letošní zprávy začleněno strukturované posouzení vlivu právního státu na jednotný trh.
Uvítali rovněž, že byly do zprávy pro rok 2025 již druhý rok po sobě zahrnuty čtyři kandidátské země. Ministři znovu potvrdili, že tento postup podporují jako užitečný nástroj pro vedení vnitrostátních reforem, a uvedli, že považují za důležité pokračovat v dialogu při plném respektování zásad objektivity, nediskriminace a rovného zacházení se všemi členskými státy.
Očekává se, že Rada uspořádá na listopadovém zasedání Rady pro obecné záležitosti diskusi o konkrétních zemích, která se bude věnovat Bulharsku, Česku, Německu a Irsku.
Situace v oblasti právního státu v kandidátských zemích
Stejně jako v loňském roce si ministři vyměnili názory na celkový vývoj situace v oblasti právního státu ve čtyřech kandidátských zemích, konkrétně v Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku. Diskuse se zúčastnili i ministři z dotčených zemí.
Právní stát jakožto jedna ze základních podmínek členství v EU hraje v procesu rozšíření ústřední úlohu. Začlenění kandidátských zemí do zprávy o právním státu je má postavit na stejnou úroveň s členskými státy a poskytnout další platformu na podporu jejich reformního úsilí a procesu přistoupení.
Ministři tedy s uvedenými kandidátskými zeměmi uspořádali rozsáhlou výměnu názorů na otázky právního státu. Diskuse se zaměřila na obecné trendy v uvedených čtyřech oblastech týkajících se právního státu. Po této rozpravě nebyly vydány žádné formální závěry. Diskuse o právním státu v jednotlivých kandidátských zemích budou i nadále probíhat v rámci procesu rozšíření.
Rada vzala na vědomí informace francouzské delegace o připravovaném návrhu Komise týkajícím se Evropského štítu pro demokracii. Francouzská delegace zdůraznila, že tato iniciativa by měla:
výrazně zvýšit odolnost občanské společnosti vůči manipulaci s informacemi podporou šíření spolehlivých, pluralitních a vysoce kvalitních informací a
zaručit integritu demokratických procesů EU, zejména zajištěním plného provedení evropských právních předpisů o digitálních službách.
Polská delegace rovněž informovala Radu o narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony v noci z 9. na 10. září, jakož i o reakci polských a spojeneckých vojenských sil.
Další záležitosti
Rada přijala doporučení o postupném přechodu vysídlených osob z Ukrajiny z režimu dočasné ochrany k jiným režimům pobytu, pokud to podmínky dovolí. Navrhuje rovněž opatření usnadňující opětovné začlenění ukrajinských uprchlíků do ukrajinské společnosti.
Tímto doporučením EU připravuje koordinovaný přístup pro situaci, kdy podmínky na Ukrajině povedou k postupnému ukončení statusu dočasné ochrany.
