Časová osa – biologická rozmanitost

V únoru 2025 se v Itálii konalo zasedání navazující na 16. konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP16), která se uskutečnila v roce 2024 v Kolumbii. Výsledky schůze:

• přijetí strategie pro mobilizaci zdrojů
• posílení rámce pro monitorování globálních cílů v oblasti biologické rozmanitosti
• dohoda o ukazatelích pro měření pokroku při plnění cílů

• EU vítá pozitivní výsledek jednání COP16 o biologické rozmanitosti v Římě (Evropská komise)

Rada schválila závěry s ohledem na zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP16) a na zasedání týkající se Cartagenského protokolu a Nagojského protokolu, která se mají konat ve dnech 21. října až 1. listopadu 2024 v kolumbijském Cali.

Závěry budou na těchto zasedáních představovat obecný vyjednávací postoj EU.

• Úmluva OSN o biologické rozmanitosti: EU znovu potvrdila globální závazek poskytnout do roku 2030 ochranu třetině naší planety (tisková zpráva, 14. října 2024)

Rada formálně přijala nařízení o obnově přírody, které je první svého druhu. Cílem právního předpisu je zavést do roku 2030 opatření na obnovu alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí v EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovit.

Cílem nařízení je zmírnit změnu klimatu a dopady přírodních katastrof. Pomůže EU plnit její mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí a obnovit evropskou přírodu.

• Právní rámec pro obnovu přírody: Rada nařízení s konečnou platností schválila (tisková zpráva, 17. června 2024)

Předsednictví Rady a zástupci Evropského parlamentu dosáhli předběžné politické dohody o nařízení o obnově přírody. Cílem návrhu je zavést opatření na obnovu alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí v EU do roku 2030 a všech ekosystémů, které potřebují obnovit, do roku 2050.

Nařízení je nedílnou součástí Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a pomůže EU splnit mezinárodní závazky, zejména celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu dohodnutý na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v roce 2022 (COP15).

• Obnova přírody: Rada a Parlament dosáhly dohody o nových pravidlech pro obnovu a zachování poškozených přírodních stanovišť v EU (tisková zpráva, 9. listopadu 2023)

Rada dosáhla dohody (obecného přístupu) o návrhu nařízení o obnově přírody. Cílem návrhu je zavést opatření na obnovu přírody, která se budou do roku 2030 týkat alespoň 20 % pevninských a 20 % mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovu. Jsou v něm stanoveny konkrétní právně závazné cíle a povinnosti pro obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů – od zemědělské půdy a lesů až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy.

Obecný přístup poslouží jako mandát pro jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právního předpisu.

• Rada dosáhla dohody o právním rámci pro obnovu přírody (tisková zpráva, 20. června 2023)

Na zasedání Rady v prosinci 2022 vedli ministři životního prostředí zemí EU politickou rozpravu o návrhu nařízení o obnově přírody.

Cílem návrhu je pomoci obnovit evropská přírodní stanoviště, z nichž 80 % je ve špatném stavu. V návrhu by byly stanoveny konkrétní právně závazné cíle a povinnosti pro obnovu přírody v každém z uvedených ekosystémů – od lesní a zemědělské půdy až po mořské, sladkovodní a městské ekosystémy. Navrhovaná opatření by se do roku 2030 týkala alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU a do roku 2050 všech ekosystémů, jež potřebují obnovu.

Aby se podařilo dosáhnout cílů specifických pro daný ekosystém, musely by členské státy zavést účinná opatření pro obnovu podle jednotlivých oblastí a svoji činnost předem plánovat tak, že v úzké spolupráci s vědci, zainteresovanými stranami a veřejností vypracují národní plány obnovy. Návrh nařízení by rovněž definoval ukazatele biologické rozmanitosti pro měření dosaženého pokroku.

Ministři vzali na vědomí zprávu o pokroku vypracovanou předsednictvím a vedli politickou rozpravu zaměřenou na otázky týkající se úrovně ambicí a zásady nezhoršování stavu.

• Rada pro životní prostředí, 20. prosince 2022

Světoví lídři se dohodli na nových ambiciózních cílech v oblasti ochrany a obnovy přírody do roku 2030 a v dalších letech. Na konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP15) byl přijat historický celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, který obsahuje jasné a měřitelné cíle, jakož i opatření pro monitorování, podávání zpráv a přezkum za účelem sledování pokroku při plnění stanovených cílů.

• EU na 15. zasedání konference smluvních stran (Evropská komise)

EU a Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS) podporují návrh, aby byl na 15. zasedání konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15), které se bude konat ve dnech 7. až 19. prosince 2022 v Montrealu, přijat ambiciózní, komplexní a transformační celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 s cílem zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti .

Ministři ze zemí Evropské unie, Afriky, Karibiku a Tichomoří, kteří se sešli v Bruselu u příležitosti společného zasedání Rady ministrů OAKTS a EU, jednali o tom, co od toho přelomového zasedání očekávají.

Zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti má zásadní význam, neboť znepokojivý úbytek biologické rozmanitosti ohrožuje potravinové zabezpečení, zdraví, hospodářství a živobytí miliard lidí. Aby byl tento budoucí rámec úspěšný, bude muset zahrnovat kvantifikovatelné cíle, které se budou opírat o spolehlivý rámec pro monitorování a přezkum a odpovídající prostředky na podporu jeho provádění.

• COP15: Evropská unie a Organizace afrických, karibských a tichomořských států vyzývají k uzavření ambiciózní globální dohody (tisková zpráva, 29. listopadu 2022)

Na zasedání Rady pro životní prostředí v říjnu 2022 schválili ministři EU závěry Rady, které budou sloužit jako obecný vyjednávací postoj EU pro 15. konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15).

Cílem konference je přijmout celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který stanoví cíle, jimiž se budou řídit globální opatření na ochranu a obnovu přírody v příštím desetiletí.

Rada ve svých závěrech vyzývá k přijetí ambiciózního, komplexního a transformačního celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který zahrne dlouhodobé cíle pro rok 2050, průběžné výsledky do roku 2030 a akční cíle pro rok 2030, jež budou společně účinným způsobem řešit přímé i nepřímé příčiny úbytku biologické rozmanitosti.

• Rada pro životní prostředí, 24. října 2022

Rada přijala svůj postoj v prvním čtení k programu LIFE na období let 2021–2027. Postoj Rady navazoval na předběžnou dohodu dosaženou s Evropským parlamentem v prosinci 2020. Program LIFE je stěžejním programem EU pro ochranu přírody a biologické rozmanitosti a boj proti změně klimatu. Od roku 2021 bude program LIFE také financovat opatření související s energetickou účinností a energií z obnovitelných zdrojů.

• Program LIFE – Rada přijala svůj postoj v prvním čtení (tisková zpráva, 16. března 2021)

Předsednictví Rady dosáhlo předběžné politické dohody s Parlamentem o prodloužení programu LIFE na období po roce 2020. Program LIFE je stěžejním programem EU pro ochranu přírody a biologické rozmanitosti a boj proti změně klimatu. Od roku 2021 budou financování z programu LIFE využívat rovněž projekty v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů.

Na základě uvedené dohody je pro program LIFE na období let 2021–2027 přiděleno celkové finanční krytí ve výši 5,432 miliardy eur. Toto navýšení rozpočtu odráží dohodu dosaženou v rámci dlouhodobého rozpočtu EU (víceletý finanční rámec – VFR), podle které se na celkovou částku výdajů z unijního VFR a nástroje na podporu oživení Next Generation EU uplatní celkový cíl ve výši 30 % výdajů, jež mají být věnovány na opatření v oblasti klimatu. Spolunormotvůrci se rovněž dohodli na tom, že doba trvání programu LIFE bude sladěna s délkou trvání VFR.

• Program LIFE – předsednictví Rady dosáhlo předběžné politické dohody s Parlamentem (tisková zpráva, 17. prosince 2020)

V říjnu 2020 přijala Rada pro životní prostředí závěry o biologické rozmanitosti, v nichž potvrdila cíle strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Členské státy uznaly, že je třeba zintenzivnit úsilí řešením přímých a nepřímých příčin úbytku biologické rozmanitosti a přírody. Znovu vyzvaly k tomu, aby byly cíle v oblasti biologické rozmanitosti plně začleněny i do dalších odvětví, jako jsou například zemědělství, rybolov a lesnictví, a aby byla opatření EU v těchto oblastech soudržně prováděna.

Biologická rozmanitost je naším životním pojištěním: poskytuje nám čistý vzduch a vodu, potraviny, stavební materiál a oblečení. Vytváří pracovní místa a možnosti obživy. Ničení přírody s sebou nese rovněž riziko propuknutí nákaz a pandemií. Svenja Schulzeová, německá spolková ministryně pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost

• Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (tisková zpráva, 23. října 2020)

Rada zmocnila předsedkyni Komise, Ursulu von der Leyenovou, aby v rámci summitu OSN o biologické rozmanitosti jménem EU potvrdila „Příslib vedoucích představitelů ve prospěch přírody“.

Tento příslib je dobrovolným prohlášením, které zdůrazňuje, že úbytek biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů vyžadují naléhavá a okamžitá globální opatření, a znovu opakuje závazek, že biologická rozmanitost, klima a životní prostředí jako celek se stanou ústředním tématem strategií oživení po pandemii COVID-19, jakož i úsilí v oblasti vnitrostátního a mezinárodního rozvoje a spolupráce.

• Summit OSN o biologické rozmanitosti: Rada vyslala jednotný signál ke zvýšení globálních ambicí v oblasti biologické rozmanitosti (tisková zpráva, 21. září 2020)
• Summit OSN o biologické rozmanitosti (internetové stránky)

Ministři zemědělství EU si vyměnili názory na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti, kterou dne 20. května 2020 jako součást Zelené dohody pro Evropu zveřejnila Evropská komise. Při diskusi se zaměřili na aspekty související se zemědělstvím a na vazby s probíhající reformou společné zemědělské politiky (SZP).

• Videokonference ministrů zemědělství, 8. června 2020
• Zelená dohoda pro Evropu (souvislosti)
• Budoucnost SZP po roce 2020 (souvislosti)

Ministři životního prostředí členských států EU přijali závěry, ve kterých se znovu potvrzuje, že EU a její členské státy chtějí stát v čele úsilí o zastavení úbytku biologické rozmanitosti a obnovu ekosystémů a toto úsilí dále zintenzivnit. Tyto závěry poskytují politické pokyny pro práci na přípravě celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020.

Rada rovněž vyzvala Komisi, aby jako ústřední prvek Zelené dohody pro Evropu neprodleně vypracovala ambiciózní, realistickou a ucelenou strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

• Biologická rozmanitost – Rada přijala závěry (tisková zpráva, 19. prosince 2019)

Ministři životního prostředí přijali závěry, ve kterých vyjádřili hluboké znepokojení nad značným ohrožením základny přírodních zdrojů a ekosystémových služeb, na nichž je lidstvo závislé. Ministři vyzývají k vypracování ambiciózního strategického plánu na ochranu biologické rozmanitosti po roce 2020.

Závěry stanoví obecný politický rámec pro vyjednávací postoj EU na čtrnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti konaném v listopadu 2018 v Egyptě.

• Biologická rozmanitost: Rada přijala závěry (tisková zpráva, 9. října 2018)

Před zasedáním smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti a jejích protokolů, které se konalo ve dnech 4. až 17. prosince 2016 v mexickém Cancúnu, se ministři zemí EU dohodli na závěrech Rady o biologické rozmanitosti. Zdůraznili potřebu jednat na mezinárodní úrovni s cílem zastavit úbytek biologické rozmanitosti a změnit současné směřování k nebezpečným úrovním biologické rozmanitosti.

• Rada pro životní prostředí, 17. října 2016

Rada přijala závěry o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období. Ministři upozornili na oblasti, jimiž je v zájmu dosažení cílů třeba se dále zabývat.

• Rada pro životní prostředí, 16. prosince 2015

Rada přijala závěry, v nichž stanovila cíl zastavit do roku 2020 úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb a v maximální míře je obnovit, jakož i koncepci lepší ochrany biologické rozmanitosti v EU do roku 2050. Ministři nastínili postoj EU ohledně ochrany biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni a vyzvali k posílenému začleňování cílů v oblasti biologické rozmanitosti do průřezových politik a strategií EU.

• Závěry Rady o koncepci a cílech v oblasti biologické rozmanitosti na evropské a celosvětové úrovni, 15. března 2010

Ministři EU zdůraznili, že je důležité znovu oživit politický impuls, kterým se zintenzivní úsilí o ochranu biologické rozmanitosti, a přijmout revidovaný a ambiciózní strategický plán v souvislosti s Úmluvou o biologické rozmanitosti.

• Závěry Rady o biologické rozmanitosti v mezinárodním měřítku po roce 2010, 22. prosince 2009