Skip to content

Svoboda médií v EU

V době, kdy svobodná média v mnoha zemích po celém světě čelí řadě výzev, navrhla Unie nové právní akty, jejichž cílem je posílit svobodu médií v EU.

Zásadní součást demokracie

Svoboda a pluralita médií jsou zásadní součástí demokracie a základních práv občanů EU. Skutečná demokracie není možná, aniž by svobodná média kontrolovala ty, kteří jsou u moci.

Média jsou klíčovým pilířem systému brzd a protivah, na nichž je založena demokratická vláda. Proto se autoritářské vlády na nezávislá média často hned od počátku zaměřují. V posledních desetiletích se to týká řady států po celém světě, které využívají nátlaku a často násilí k pronásledování médií a jednotlivých novinářů.

Novináři trvale pracují v obtížných podmínkách, finanční a politické tlaky na ně se zvyšují a kvůli svému povolání jsou sledováni, svévolně vězněni nebo čelí násilí. Navzdory tomu, že jsou podstatnou součástí demokracie, bylo podle střediska UNESCO v roce 2025 zabito nejméně 129 novinářů a pracovníků médií, přičemž od roku 1993 jich bylo zabito 1 922, a mnoho dalších po celém světě je zatýkáno, obtěžováno nebo jim je vyhrožováno.

Ilustrace: noviny s tužkou a novinář prchající před pronásledováním.
Svoboda a pluralita médií jsou zásadní součástí demokracie

I v EU musí být svoboda a pluralita médií chráněna. Jedná se o jeden ze čtyř pilířů, jimiž se zabývá zpráva Evropské komise o právním státu, která se zaměřuje na řadu klíčových oblastí, včetně těchto:

  • nezávislost regulačních orgánů pro média
  • transparentnost vlastnictví médií
  • transparentnost a spravedlnost při přidělování státní reklamy
  • bezpečnost novinářů a přístup k informacím

Za tímto účelem mají stávající právní úpravu doplnit dva nové návrhy Komise týkající se svobody médií:

  • směrnice o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti
  • evropský akt o svobodě médií

Směrnice o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti

V dubnu 2022 navrhla Evropská komise směrnici o ochraně před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti. Strategické žaloby proti účasti veřejnosti (SLAPP) vedou k neopodstatněným nebo nekorektním soudním řízením. Jsou používány proti novinářům, obráncům lidských práv a dalším osobám s cílem předcházet jejich zapojení do otázek veřejného zájmu, omezovat je nebo je trestat.

Navrhovaná směrnice obsahuje ochranná opatření pro osoby, které jsou cílem zjevně neopodstatněných nebo nekorektních soudních řízení. Navrhovaná ochranná opatření se budou vztahovat na občanské a obchodní věci s mezinárodním prvkem a umožní:

  • soudům zamítnout zjevně neopodstatněná podání ve zrychleném řízení s cílem minimalizovat jejich účinky (na oběti)
  • uložit finanční nápravná opatření k odškodnění osob, na něž se zaměřují strategické žaloby proti účasti veřejnosti, za újmu, kterou utrpěly
  • zajistit ochranu před rozsudky třetích zemí, díky níž ochranná opatření stanovená navrhovanou směrnicí nebudou oslabována soudními řízeními v jiných jurisdikcích

Rada se tímto návrhem zabývá od prosince 2022. Byl projednán v rámci Pracovní skupiny pro otázky občanského práva.

Dne 9. června 2023 se Rada dohodla na postoji k návrhu právního předpisu, který bude chránit novináře a obránce lidských práv před zjevně neopodstatněnými žalobami nebo nekorektními soudními řízeními.

Návrh směrnice zavede proti takovým žalobám procesní záruky, mezi něž patří:

  • neopodstatněné žaloby lze zamítnout v rané fázi
  • náklady řízení nese žalobce
  • žalobci mohou být uloženy sankce
  • je zajištěna ochrana před rozhodnutími soudů třetích zemí

Rada nyní může přikročit k jednání s Evropským parlamentem.

Dne 30. listopadu 2023 dosáhly Rada a Parlament předběžné dohody o právním předpisu EU na ochranu novinářů a obránců lidských práv.

Dne 19. března 2024 Rada přijala právní předpis na ochranu osob, které otevřeně hovoří o otázkách veřejného zájmu, před nekorektními soudními řízeními, jejichž cílem je tyto osoby umlčet.

Doporučení členským státům

Spolu se směrnicí bylo ihned přijato i doplňující doporučení. Doporučení vybízí členské státy, aby ochranná opatření obsažená v navrhované směrnici uplatňovaly na vnitrostátní případy a ve všech záležitostech, a nikoli pouze na případy občanské a obchodní. Vyzývá rovněž členské státy, aby přijaly řadu dalších opatření, například:

  • justiční vzdělávání
  • zvyšování informovanosti
  • shromažďování souhrnných údajů na vnitrostátní úrovni

Evropský akt o svobodě médií

Další krok k zajištění svobody médií v EU byl učiněn v březnu 2024, kdy Rada přijala evropský akt o svobodě médií. Akt vstoupil v platnost dne 7. května 2024 a většina jeho ustanovení začala platit od 8. srpna 2025.

Evropský akt o svobodě médií (EMFA) stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu EU a zavádí opatření zaměřená na ochranu novinářů a poskytovatelů mediálních služeb před politickým vměšováním a zároveň jim usnadňuje působení přes vnitřní hranice EU.

Nová pravidla občanům zaručují právo na přístup ke svobodným a pluralitním informacím a zároveň jimi bude vymezena povinnost členských států zajistit náležité podmínky a vhodný rámec, jimiž budou tyto informace chráněny.

Akt o svobodě médií vychází z revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách a rozšiřuje její oblast působnosti tak, aby zahrnovala rozhlas a tisk.

Návrh obsahuje nový soubor pravidel a mechanismů na podporu plurality a nezávislosti médií v celé EU.

Nařízení reaguje na znepokojení, jež v EU vzrůstá ve spojitosti s politizací médií a s nedostatečnou transparentností, pokud jde o jejich vlastnictví a o přidělování státních financí na reklamy poskytovatelům mediálních služeb.

Jeho cílem je zavést ochranná opatření pro boj proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí pro soukromé i veřejnoprávní poskytovatele mediálních služeb, chránit novináře a jejich zdroje a zaručit svobodu a pluralitu médií.

Mezi hlavní prvky předmětného nařízení patří:

  • nezávislá veřejnoprávní média se stabilním zdrojem financování
  • transparentnost vlastnictví médií
  • ochrana redakční nezávislosti
  • ochranná opatření, která zajistí pluralitu médií a zabrání jejich koncentraci
  • Evropský sbor pro mediální služby, nový strážce svobody médií

Nařízení také zavádí posílené mechanismy spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány a subjekty členských států. Cílem je usnadnit účinné a důsledné provádění aktu o svobodě médií i směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

Členské státy budou moci přijmout přísnější nebo podrobnější pravidla, než jsou pravidla stanovená v příslušných částech nařízení.

Vnitřní záruky redakční nezávislosti a transparentnosti vlastníků

Legislativní návrh týkající se svobody médií byl doplněn okamžitě přijatým doporučením Komise adresovaným poskytovatelům mediálních služeb usazeným v EU a členským státům. Doporučení navrhuje poskytovatelům mediálních služeb katalog dobrovolných opatření s cílem zaručit jejich vlastní redakční nezávislost. Rovněž doporučuje poskytovatelům mediálních služeb a členským státům, aby přijali opatření na podporu transparentnosti vlastnictví médií na vnitřním trhu.

Podpora svobody médií ze strany EU

Stávající podpora svobody médií v EU spočívá na iniciativách, jako je balíček týkající se digitálních služeb, Akční plán pro média a audiovizuální odvětví, Akční plán pro evropskou demokracii a závěry Rady o ochraně a bezpečnosti novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků.

Mezi klíčová opatření, která jsou součástí této podpory, patří:

  • zavedení systému monitorování vlastnictví médií s cílem vytvořit v jednotlivých zemích databáze obsahující informace o vlastnictví médií
  • poskytování grantů na podporu inovací v místních a regionálních médiích a posílení plurality
  • zavedení mechanismu rychlé reakce s cílem poskytovat praktickou pomoc ohroženým novinářům
  • vytvoření fondu pro mimořádnou podporu investigativním novinářům a mediálním organizacím
  • zavedení nástroje pro sledování plurality médií s cílem identifikovat potenciální rizika, jimž může být pluralita médií vystavena

Další informace

Témata

Naposledy aktualizováno: 29. dubna 2026