Audiovizuální mediální služby

Audiovizuální média podléhají pravidlům jednotného evropského trhu stejně jako jiné zboží a služby.

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách připravila půdu k zajištění jednotného evropského trhu s audiovizuálními mediálními službami:

• harmonizací některých pravidel pro poskytování audiovizuálních služeb,
• usnadněním poskytování audiovizuálních mediálních služeb napříč EU na základě zásady země původu.
  

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanoví základ pro otevřený a spravedlivý trh EU pro audiovizuální služby. Upravuje tradiční televizní vysílání i nové služby na vyžádání, i když tak činí v různé míře.

Níže uvedená časová osa poskytuje přehled jednání, která na téma aktualizace této směrnice v současné době probíhají na úrovni Rady.

S ohledem na rychlé technologické změny, vznik nových obchodních modelů a měnící se chování diváků se Komise rozhodla směrnici modernizovat a v květnu 2016 přijala pozměňující návrh. Tento návrh obsahuje mimo jiné tyto hlavní prvky:

• rozšíření oblasti působnosti směrnice na platformy pro sdílení videonahrávek za účelem zajištění ochrany nezletilých a ochrany před nenávistnými verbálními projevy a násilím,
• další sladění pravidel týkajících se lineárních služeb a služeb na vyžádání, aby byla televize v porovnání s poskytovateli služeb videa na vyžádání konkurenceschopnější,
• posílení nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů a vytvoření evropského orgánu sdružujícího vnitrostátní regulační subjekty za účelem zajištění lepšího a harmonizovanějšího provádění směrnice.

Směrnice o audiovizuálních mediálních službách je součástí strategie pro jednotný digitální trh, která má zajistit, aby evropské hospodářství, průmysl i společnost v plné míře využívaly výhod, které s sebou přináší nový digitální věk. Trh i technologie se rychle rozvíjejí a EU musí zajistit, že příslušná pravidla s těmito změnami udrží tempo.

Přes milion občanů EU je přímo zaměstnáno v audiovizuálním a mediálním odvětví. A toto odvětví se musí přizpůsobit a vytvořit mediální rámec pro 21. století.

• Směrnice o audiovizuálních mediálních službách 2010/13/EU
• Strategie pro jednotný digitální trh (souvislosti)

Zásada země původu

Zásada země původu je klíčovým prvkem směrnice. Poskytovatelé služeb podléhají pouze pravidlům, jež platí v zemi, v níž jsou usazeni. V průměru 31% služeb videa na vyžádání dostupných v jednom členském státě pochází od poskytovatelů usazených v jiném členském státě.

Proč je třeba tuto směrnici revidovat?

Od jejího přijetí v roce 2010 se prostředí audiovizuálních médií značně změnilo. Diváci, a zejména nezletilí, se přesouvají od tradiční televize ke světu online, avšak pro televizi je regulační zátěž mnohem větší.

To zahrnuje nejen tradičnější média jako televize (včetně televizních reklam, sponzorství, umístění produktu), ale i digitální publikace a online služby nových médií. Cílem návrhu je pokrýt platformy pro sdílení videonahrávek a služby videa na vyžádání. Sociální média byla zahrnuta v pozdější fázi jednání.

Směrnice proto zavádí flexibilitu tam, kde omezení platící pouze pro televizi již nejsou odůvodněna. Zároveň zajišťuje, že spotřebitelé budou dostatečně chráněni ve světě služeb na vyžádání a internetu, přičemž také zajišťuje, že inovace nebudou potlačeny. Smyslem je dosáhnout rovnováhy mezi konkurenceschopností a ochranou spotřebitele.

EU v novém digitálním věku

• Čas věnovaný sledování televize klesá

• Čas věnování sledování televize se u mladých lidí snížil o 7,5 %

• Očekává se nárůst podílu sdílení videonahrávek na internetu na spotřebitelském provozu internetu z 64 % v roce 2014 na 80 % v roce 2019

Cílem návrhu je reagovat na nebývalé technologické změny a změny na trhu, k nimž dochází v souvislosti s přechodem k digitalizaci, a udržet tak konkurenceschopnost evropského audiovizuálního odvětvípři zachování obecných veřejných zájmů, jako jsou:

• ochrana nezletilých,
• svoboda a pluralita médií,
• kulturní rozmanitost,
• ochrana spotřebitele.

Návrh stanoví nezbytná pravidla pro utváření technologického vývoje za účelem ochrany našich občanů a zejména našich dětí před škodlivým audiovizuálním obsahem, jako jsou nenávistné verbální projevy, násilí a terorismus, při zachování svobody projevu.

Na základě výsledku veřejných konzultací provedených Komisí byly k přezkumu v revidované směrnici o audiovizuálních mediálních službách stanoveny tyto otázky:

• zajistit rovné podmínky pro audiovizuální mediální služby,
• poskytnout optimální úroveň ochrany spotřebitele,
• chránit uživatele a zakázat nenávistné verbální projevy a diskriminaci,
• podporovat poskytování evropského audiovizuálního obsahu,
• posílit jednotný trh,
• posílit svobodu a pluralitu médií,
• zajistit přístup k informacím a dostupnost obsahu pro osoby se zdravotním postižením.

Skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA)

ERGA sdružuje vedoucí nebo zástupce na vysoké úrovni z vnitrostátních nezávislých regulačních orgánů v oblasti audiovizuálních služeb, aby poskytovali poradenství Komisi ohledně provádění směrnice EU o audiovizuálních mediálních službách.

Podrobněji

Dohodou mezi Radou a Evropským parlamentem je zajištěna rovnováha mezi stávajícími pravidly a potřebou provést reformy. Nová pravidla:

• vytvářejí rovné podmínky pro všechny subjekty, pokud jde o ochranu diváků, nezávisle na službě, kterou poskytují, a platformě, kterou využívají. Ochrana uživatelů bude stejná, ať už sledují film v tradiční televizi, nebo v televizi na vyžádání.
• ukládají platformám pro sdílení videonahrávek jednoznačnou odpovědnost za zlepšení ochrany nezletilých i všech ostatních uživatelů před násilným či škodlivým obsahem a před nenávistnými projevy. Členské státy budou prostřednictvím svých vnitrostátních regulačních orgánů pro audiovizuální oblast moci přijmout opatření vůči těm subjektům, které tato pravidla nerespektují.

Důležitým prvkem nových pravidel je rozšíření oblasti působnosti tak, aby zahrnovala platformy pro sdílení videonahrávek a služby na vyžádání, přičemž cílem je:

• zvýšit kulturní rozmanitost a podpořit evropský obsah, neboť poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání budou muset zajistit, aby nejméně 30 % jejich nabídky tvořil evropský obsah a aby byl dostatečně zdůrazněn
• uvolnit zdroje, jež mají být investovány do výroby evropského obsahu, neboť členské státy budou mít možnost požadovat finanční příspěvek od poskytovatelů mediálních služeb v oblasti televizního vysílání a poskytovatelů mediálních služeb na vyžádání včetně těch, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, s výjimkami, které by mohly usnadnit život začínajícím podnikům a malým společnostem

Další významné prvky nových pravidel zahrnují:

• zlepšení spolupráce mezi orgány členských států pro audiovizuální služby posílením Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) a určením její úlohy v právních předpisech EU
• zajištění flexibility, neboť členské státy budou moci přizpůsobit pravidla vnitrostátním okolnostem, a dokonce přijmout přísnější pravidla, budou-li si to přát

• Návrh na změnu směrnice 2010/13/EU
• Návrh na změnu směrnice 2010/13/EU – finální kompromisní znění

Činnost v rámci Rady

Komise předložila návrh Radě a Evropskému parlamentu v květnu 2016 jako součást své strategie pro jednotný digitální trh. Návrh byl v Radě projednáván během několika předsednictví, přičemž zprávu o pokroku předložilo slovenské předsednictví v listopadu 2016.

V květnu 2017 dosáhla Rada obecného přístupu, přičemž názory ministrů se nejvíce různily v otázkách rozšíření oblasti působnosti na platformy pro sdílení videonahrávek, ustanovení o příslušnosti a podpory evropských děl u služeb na vyžádání. Osm členských států hlasovalo proti tomuto obecnému přístupu, zejména z důvodu rozšíření oblasti působnosti na audiovizuální sociální média a 30% podílu evropských děl, jež byly uloženy službám na vyžádání, a možnosti požádat o finanční příspěvek od některých subjektů televizního vysílání.

Od té doby proběhlo deset trialogů. Devátý neformální trialog, který se konal dne 26. dubna 2018, zajistil politickou dohodu ohledně klíčových nevyřešených otázek, čímž připravil půdu k dosažení konečné dohody v průběhu posledního trialogu dne 6. června 2018.

Konečné kompromisní znění potvrdil dne 13. června Výbor stálých zástupců. Toto konečné znění bylo předáno Evropskému parlamentu k potvrzení a přijetí v prvním čtení.

Směrnici Rada přijala dne 6. listopadu 2018.

Kontext

Stávající směrnice EU o audiovizuálních mediálních službách upravuje na celounijní úrovni koordinaci vnitrostátních právních předpisů týkajících se všech audiovizuálních médií, a to jak tradičních televizních vysílání, tak služeb na vyžádání.

Komise zorganizovala veřejnou konzultaci, aby zjistila názory všech zainteresovaných aktérů na to, jak evropskou oblast audiovizuálních médií uzpůsobit potřebám digitálního věku. Konzultace se konala od července do září 2015.