Protiteroristické sankce

Seznam teroristů a teroristických organizací vedený EU

EU přijala omezující opatření vůči osobám a subjektům zapojeným do teroristických činů poprvé v prosinci 2001 po teroristických útocích, k nimž došlo 11. září téhož roku.

Seznam EU byl vytvořen za účelem provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001). Unie v této souvislosti přijala:

společný postoj Rady 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu,
nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu.

Kdo je na seznamu teroristů?

Na seznam teroristů teroristů a teroristických organizací vedený EU jsou zařazeny osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů. Patří mezi ně:

osoby, které páchají teroristické činy nebo se je pokusí spáchat nebo se účastní takových činů či napomáhají jejich spáchání,
skupiny a subjekty přímo či nepřímo vlastněné nebo ovládané těmito osobami,
osoby, skupiny a subjekty jednající jménem těchto osob, skupin a subjektů nebo na jejich příkaz.

EU se může rovněž zaměřit na vedoucí členy skupin a subjektů zařazených na seznam EU a také na osoby, skupiny a subjekty s vazbami na osoby a subjekty zapojené do teroristických činů (mimo jiné prostřednictvím financování či účasti na výcviku nebo náboru).

Na tzv. „seznam teroristů a teroristických organizací vedený EU“ je zařazeno 13 osob a 23 skupin a subjektů, které působí jak v rámci EU, tak i mimo ni.

Na seznam jsou zařazeny například íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) či organizace The Base („Základna“) a Sendero Luminoso („Světlá stezka“).

V čem sankce spočívají?

Na všechny osoby, skupiny a subjekty zařazené na seznam teroristů a teroristických organizací se vztahují opatření týkající se:

zmrazení finančních prostředků a finančních aktiv,
policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.

Kromě toho jim nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky, finanční aktiva a hospodářské zdroje. Na fyzické osoby zařazené na seznam se navíc může vztahovat zákaz vstupu do EU.

Co představuje teroristický čin?

Podle společného postoje Rady 2001/931/SZBP jsou teroristické činy úmyslné činy, které mohou závažně poškodit určitou zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud byly spáchány s cílem:

závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo,
nepřípustným způsobem přinutit vládu nebo mezinárodní organizaci, aby jednala určitým způsobem nebo aby se zdržela určitého jednání,
závažným způsobem destabilizovat či zničit základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace.

Kritéria pro zařazení na seznam

Nové osoby, skupiny a subjekty mohou být na seznam teroristů a teroristických organizací vedený EU zařazeny pouze poté, co v dané věci již přijal rozhodnutí příslušný orgán některého členského státu nebo třetí země.

Toto rozhodnutí se může týkat:

zahájení vyšetřování nebo stíhání z důvodu spáchání nebo pokusu o spáchání teroristického činu, účasti na takovém činu či napomáhání k němu,
odsouzení za kterýkoli z těchto činů.

Rada seznam pravidelně přezkoumává, a to nejméně jednou za 6 měsíců. Kromě tohoto pravidelného přezkumu může Rada kdykoli přijmout rozhodnutí o tom, že na seznam zařadí určité osoby, skupiny a subjekty nebo je z něj vyřadí.

Humanitární výjimka

V únoru 2024 Rada rozhodla, že rámec EU pro omezující opatření k boji proti terorismu (seznam teroristů vedený EU) pozmění tak, že zavede tzv. humanitární výjimku týkající se opatření spočívajících ve zmrazení majetku.

V důsledku tohoto rozhodnutí se mohou určité kategorie humanitárních aktérů bez předchozího povolení zapojit do transakcí s osobami a subjekty zařazenými na seznam, je-li účelem těchto transakcí poskytování humanitární pomoci nebo podpora jiných činností orientovaných na základní potřeby osob v nouzi. Do těchto kategorií spadají:

aktéři uvedení v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2664 (2022),
organizace a agentury certifikované jako humanitární partneři EU nebo jejích členských států a specializované agentury členských států.

Platnost této humanitární výjimky byla naposledy prodloužena do 22. února 2027.

ISIL/Dá'iš a al-Káida

Dne 20. září 2016 zavedla EU zvláštní rámec omezujících opatření proti ISIL/Dá'iš a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny.

Tato autonomní omezující opatření EU doplňují opatření přijatá v rámci „seznamu teroristů a teroristických organizací vedeného EU“.

V čem sankce spočívají?

Sankce EU vůči ISIL/Dá'iš a al-Káidě zahrnují:

zákaz cestování pro jednotlivé osoby,
zmrazení majetku osob, skupin a subjektů,
zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům zařazeným na seznam.

V rámci tohoto sankčního režimu se EU může cíleně zaměřit na ty, kdo ISIL/Dá'iš a al-Káidu materiálně či finančně podporují. Může se rovněž cíleně zaměřit na ty, kdo se podílejí na plánování, přípravě či umožnění násilných akcí ze strany ISIL/Dá'iš a al-Káidy.

Osoby, skupiny, subjekty a orgány by mohly být na seznam zařazeny rovněž za činnosti, jako jsou:

dodávání, prodej nebo transfer zbraní a souvisejícího materiálu organizacím ISIL/Dá'iš a al-Káida,
nábor pro tyto dvě organizace,
podněcování k násilným činům ze strany těchto dvou organizací nebo veřejné vyzývání k jejich páchání.

Rada seznam pravidelně přezkoumává, a to nejméně jednou za 12 měsíců. Sankce se v současné době vztahují celkem na 15 osob a 8 skupin a zůstanou v platnosti do 31. října 2026.

Hamás a Palestinský islámský džihád

Rada dne 19. ledna 2024 zavedla zvláštní rámec omezujících opatření, který Evropské unii umožňuje pohnat k odpovědnosti jakoukoli osobu nebo subjekt, které napomáhají násilným akcím Hamásu a Palestinského islámského džihádu nebo je podporují či umožňují.

Dané rozhodnutí bylo přijato vzhledem k závažnosti útoků, které byly spáchány 7. října 2023 proti Izraeli, a jeho cílem je takovým násilným činům ze strany Hamásu a Palestinského islámského džihádu v budoucnu zabránit.

Tento nový sankční režim doplňuje omezující opatření, která byla již v minulosti přijata na základě „seznamu teroristů a teroristických organizací vedeného EU“.

V čem sankce spočívají?

Sankce EU vůči Hamásu a Palestinskému islámskému džihádu zahrnují:

zákaz cestování pro jednotlivé osoby,
zmrazení majetku osob, skupin a subjektů,
zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů osobám a subjektům zařazeným na seznam.

V rámci tohoto sankčního režimu se EU může cíleně zaměřit na ty, kdo Hamás nebo Palestinský islámský džihád materiálně či finančně podporují. Může se také zaměřit na ty, kdo se podílejí na plánování, přípravě či umožnění násilných akcí ze strany Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu.

Osoby, skupiny, subjekty a orgány by mohly být na seznam zařazeny rovněž za činnosti, jako jsou:

dodávání, prodej nebo transfer zbraní a souvisejícího materiálu těmto dvěma teroristickým organizacím,
podpora činností, které ve spojení s Hamásem a Palestinským islámským džihádem narušují nebo ohrožují stabilitu nebo bezpečnost Izraele,
podílení se na závažném porušování mezinárodního humanitárního práva nebo práva v oblasti lidských práv,
podněcování k násilným činům ze strany těchto dvou organizací nebo veřejné vyzývání k jejich páchání.

EU se vůbec poprvé může zaměřit rovněž na sponzory těch, kdo tyto dvě uvedené teroristické organizace podporují.

V květnu 2026 se Rada rozhodla rozšířit oblast působnosti sankcí tak, aby se vztahovaly i na členy Politického předsednictva Hamásu (tzv. „politbyra“), kteří propagují, hájí a ospravedlňují násilné akce.

Kromě toho EU v reakci na rozsáhlé sexuální a genderově podmíněné násilí spáchané během brutálních a nerozlišujících teroristických útoků, k nimž došlo 7. října 2023 na různých místech v Izraeli, uvalila sankce na tři subjekty v rámci globálního režimu sankcí v oblasti lidských práv.

Další informace

Reakce EU na terorismus

Boj proti praní peněz a financování terorismu v EU

Druhy sankcí, které EU přijímá

Sankce EU proti Íránu