Sekuritizace: lepší možnosti financování hospodářství EU
Jedním z hlavních pilířů unie kapitálových trhů je úsilí o oživení sekuritizačního trhu v EU v zájmu zlepšení financování hospodářství EU. Za tímto účelem byly předloženy dva legislativní návrhy, kterými se zavádějí nová pravidla pro sekuritizaci:
- nařízení o jednoduché, transparentní a standardizované (JTS) sekuritizaci,
- nařízení o změně nařízení o kapitálových požadavcích.
Rada a Evropský parlament dosáhly ohledně obou návrhů politické dohody dne 30. května 2017. Konečná verze nařízení bude přijata po jejich finalizaci na technické úrovni.
Tato dvě nařízení stanoví společná pravidla pro všechny sekuritizace a představují rámec pro bezpečné, jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizační produkty, které budou podléhat patřičnému dohledu, a pomáhají tyto produkty odlišit od složitějších a riskantnějších finančních nástrojů.
Nová pravidla pomohou investorům při posuzování rizik souvisejících se sekuritizací jak v rámci příslušných produktů, tak i napříč těmito produkty.
Díky tomu by rovněž měly v celé EU vznikat nové investiční možnosti a další zdroje financování hospodářství, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků.
Nařízení mají být přijata řádným legislativním postupem, tj. Radou i Evropským parlamentem.
Proč je nařízení o sekuritizaci zapotřebí?
Sekuritizace představuje proces, v rámci něhož věřitel, jako např. banka, „přeměňuje“ vydané úvěry (např. hypotéky) na cenné papíry, které mohou být prodávány investorům. Investoři pak obdrží výnos generovaný úvěry, na nichž jsou tyto cenné papíry založeny.
Diverzifikace zdrojů financování, lepší řízení rizik
Sekuritizace umožňuje bance uvolnit určitou část svého kapitálu (která by jinak byla vázána na krytí rizik úvěrů, které poskytla) pro další úvěrování ekonomiky.
Kromě toho přispívá sekuritizace k rozložení rizik v rámci celého finančního sektoru, protože banky převádějí některá z těchto rizik na jiné banky nebo další institucionální investory (jako např. pojišťovny).
Možnost využití zdrojů financování, které jsou různorodější a méně závislé na bankovním sektoru, přispívá k celkové stabilitě a odolnosti finančního systému. Dopad, který by potenciální problémy v bankovním sektoru mohly mít na přístup k financování, by totiž byl méně citelný.
Další zdroj financování pro malé a střední podniky
Podle Evropské komise v roce 2014 v EU poklesl objem sekuritizace o 42 % v porovnání s průměrnou výší v období před hospodářskou krizí (2001–2008).
Sekuritizace úvěrů je důležitým zdrojem financovánípro malé a střední podniky.
Ze závěrů Komise vyplývá, že výše sekuritizace úvěrů pro malé a střední podniky poklesla ze 77 miliard eur v roce 2007 na 36 miliard eur v roce 2014. V roce 2013 nezískalo 35 % malých a středních podniků veškeré financování, o které u svých bank žádaly.
Odhady Komise ukazují, že pokud by objem sekuritizace v EU dosáhl předkrizové úrovně, uvolnilo by se tím pro další financování 100–150 miliard eur.
Sekuritizace tedy může, pokud je správně strukturovaná:
- zvýšit efektivitu a stabilitu finančního systému,
- poskytovat investiční příležitosti,
- být přínosem pro podniky a občany díky levnějším a dostupnějším úvěrům.
Činnost Rady
30. května 2017: Rada a Evropský parlament dosáhly politické dohody ohledně obou návrhů týkajících se sekuritizace.
8. prosince 2015: Rada přijala vyjednávací postoj k návrhům týkajícím se sekuritizace. Na základě toho může předsednictví Rady zahájit jednání s Evropským parlamentem o konečném znění příslušných návrhů.
2. prosince 2015: Výbor stálých zástupců vlád členských států Evropské unie (Coreper) schválil jménem Rady mandát pro předsednictví Rady k jednání o sekuritizačním balíčku.
30. září 2015: Rada obdržela návrhy obou nařízení. Pracovní skupina Rady pro finanční služby návrhy analyzovala s cílem stanovit postoj Rady k těmto návrhům.
Nařízení o sekuritizaci: klíčové body
Nařízení o jednoduché, transparentní a standardizované (JTS) sekuritizaci stanoví kritéria pro vymezení „jednoduchých, transparentních a standardizovaných“ sekuritizací. Sekuritizace je například považována za „jednoduchou“, pokud je vytvořena za použití stejných druhů úvěrů, tj. daný balíček obsahuje pouze hypoteční úvěry na obytné nemovitosti, přičemž žádná další sekuritizace povolena není, atd.
Kritéria, aby sekuritizace byla „transparentní“ a „standardizovaná“, zahrnují požadavek na emitenty, aby vytvořili jasnou dokumentaci vysvětlující strukturu daného nástroje a sekvenci plateb.
Nařízení rovněž zahrnuje pravidla týkající se požadavků na náležitou péči, ponechání si rizika a na transparentnost, platná pro všechny sekuritizace.
Rada se dohodla s Evropským parlamentem, že požadavek ponechání si rizika zůstane ve výši 5 % v souladu s mezinárodními požadavky. Ponechání si rizika se týká nutnosti, aby byl zachován zájem původců, sponzorů nebo původních věřitelů ve vztahu k dané sekuritizaci. Tento požadavek zajišťuje, aby sekuritizované produkty nebyly vytvářeny pouze za účelem distribuce investorům.
Rada se rovněž dohodla s Evropským parlamentem, že stanoví vytvoření datového úložiště pro sekuritizační transakce.
Rada a Parlament se rovněž dohodly na pravidlech k zabránění střetu zájmů: i v případech, kdy je do procesu JTS sekuritizace zapojena třetí strana, nesou odpovědnost za dodržování pravidel původci, sponzoři, původní věřitelé a sekuritizační jednotky pro speciální účel.
Dohodnuté znění rovněž zajišťuje, že se na programy obchodních cenných papírů zajištěných aktivy (často nazývané „krátkodobé sekuritizace“) vztahují speciálně uzpůsobená pravidla. Tyto sekuritizace často zahrnují úvěry na nákup automobilu a leasing na automobil nebo vybavení.
Pozměněné nařízení o kapitálových požadavcích zajišťuje, aby zacházení se sekuritizací bylo pro banky a investiční společnosti z hlediska kapitálu citlivější s ohledem na rizika a aby bylo v rámci tohoto procesu možné řádně zohledňovat specifické rysy jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací.
Další kroky
Rada dne 30. května 2017 dosáhla s Evropským parlamentem dohody ohledně obou návrhů právních aktů.
Rada a Evropský parlament formálně přijmou obě nařízení v prvním čtení po technické finalizaci jejich znění.