Čištění odpadních vod

Jedna z hlavních příčin znečištění vody

Pokud nejsou odpadní vody řádně vyčištěny, mohou být jednou z hlavních příčin znečištění vody, které má dopad na lidské zdraví a životní prostředí.

Kvalita vody v EU se za posledních 30 let výrazně zlepšila, a to v neposlední řadě díky právním předpisům EU o čištění městských odpadních vod, avšak míra znečištění je i nadále příliš vysoká a neustále se objevují nové znečišťující látky. Toto znečištění je třeba řešit v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Cílem EU je dosáhnout do roku 2050 nulového znečištění životního prostředí. Za tímto účelem přijala Rada aktualizovaná pravidla pro čištění městských odpadních vod původně z roku 1991.

Hlavní znečišťující látky

Odpadní vody pocházející z domácností nebo průmyslu obsahují řadu organických a anorganických látek, olejů a jiných částic. Mezi hlavní znečišťující látky patří dusík, fosfor, organické materiály a mikropolutanty.

Dusík a fosfor

Konzumací potravin mohou lidé způsobit znečištění dusíkem.

Dusík a fosfor se používají jako hnojiva při produkci potravin a také v jiných odvětvích, například jako přídatné látky nebo ve farmaceutickém průmyslu.

Organické materiály

Používáním toalety mohou lidé zapříčinit vyšší biologickou spotřebu kyslíku.

K rozkladu organické hmoty je nutný kyslík. Čím více je ve vodě organické hmoty, tím větší je spotřeba kyslíku, což znamená, že pro zvířata, jako jsou ryby, nezbývá kyslíku dostatek.

Mikropolutanty a mikroplasty

Používáním kosmetických nebo léčivých přípravků mohou lidé způsobit uvolňování mikropolutantů.

92 % toxických mikropolutantů zjištěných v odpadních vodách EU pochází z léčivých přípravků, jako jsou antibiotika, a z kosmetických přípravků.

Hlavními živinami v odpadních vodách jsou dusík a fosfor. Nadměrné množství těchto chemických látek v řekách, jezerech nebo mořích podporuje rychlý růst řas a vodních rostlin, které mohou při odumírání a rozkladu snižovat obsah kyslíku. Tento úbytek kyslíku poškozuje ryby a jiné vodní organismy, což je proces zvaný eutrofizace.

Pozitivní dopad pravidel EU pro čištění odpadních vod

Uplatňování právních předpisů EU v oblasti odpadních vod se během uplynulých 30 let osvědčilo. V průběhu let významně přispělo k zajištění čistších řek, jezer, podzemní vody a moří.

Podle hodnocení právních předpisů EU z roku 2019, které provedla Komise, je míra odvádění a čištění odpadních vod v EU téměř 100% a více než 90 % z nich je čištěno v souladu s přísnými normami stanovenými v pravidlech EU.

V důsledku toho se úroveň znečišťujících látek ve vyčištěných odpadních vodách výrazně snížila.

Pokles množství hlavních znečišťujících látek ve vyčištěných odpadních vodách

Zřetelně sestupné tendence je možné pozorovat i u hladin znečišťujících látek v řekách a podzemních vodách EU.

Nižší úroveň znečišťujících látek v řekách a podzemních vodách

Nová pravidla pro čištění městských odpadních vod

Od doby, kdy byla pravidla pro čištění městských odpadních vod poprvé přijata, uplynula tři desetiletí. V současnosti však existují nové znečišťující látky a objevily se nové možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost čištění vody a lépe využívat související údaje.

V říjnu 2022 předložila Evropská komise návrh na aktualizaci směrnice o čištění městských odpadních vod (směrnice Rady 91/271/EHS, později pozměněna v roce 1998 jako směrnice Komise 98/15/ES). Návrh vycházel z hodnocení pravidel uzavřeného v roce 2019, které poukázalo na hmatatelné výsledky, jichž bylo díky směrnici dosaženo, a rovněž na zbývající výzvy.

• Směrnice o čištění městských odpadních vod (1998)

V říjnu 2023 se v Radě 27 členských států dohodlo na svém postoji (dále jen „obecný přístup“). V tomtéž měsíci přijal svůj postoj Evropský parlament. Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné politické dohody o návrhu v lednu 2024. Rada předmětná pravidla přijala v listopadu 2024.

• Městské odpadní vody: Rada přijala nová pravidla pro jejich účinnější čištění (tisková zpráva, 5. listopadu 2024)

Revidovaná směrnice zajistí:

• rozšíření pravidel i na menší města
• další zlepšení postupů čištění
• snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů v tomto odvětví
• prosazování zásady „znečišťovatel platí“
• pomoc při monitorování a prevenci pandemií
• zlepšení hygienických podmínek, zejména pokud jde o osoby v nejzranitelnějším postavení

Uplatňování nových pravidel bude vyžadovat investice do tohoto odvětví. Neočekává se však, že vodohospodářské služby budou pro jednotlivé domácnosti nákladnější, a dlouhodobé přínosy pro lidské zdraví a životní prostředí převýší náklady, které vzniknou provozovatelům.

Začlenění menších měst

V EU má 43 % všech městských aglomerací populační ekvivalent nižší než 2 000 („populační ekvivalent“ je měřicí jednotka používaná pro výpočet znečištění městských odpadních vod). Podle předpisů EU z roku 1991 tato menší města odpadní vody odvádět a čistit nemusí, ale přesto způsobují značné znečištění vodních útvarů.

Podle nových pravidel budou muset pravidla pro čištění odpadních vod do roku 2035 přijmout všechna města s 1 000 a více obyvateli. Patří mezi ně:

• zřízení stokových soustav městských odpadních vod
• čištění odpadních vod za účelem odstranění biologicky rozložitelné organické hmoty před jejich vypuštěním do životního prostředí

Na menší aglomerace a na aglomerace v členských státech, které k EU přistoupily v poslední době, se vztahují některé výjimky.

Odstraňování dusíku a fosforu

Nová pravidla budou vyžadovat, aby členské státy nejpozději počínaje rokem 2039 odstraňovaly dusík a fosfor dalším čištěním odpadních vod v čističkách pro populační ekvivalent 150 000 nebo vyšší. Do roku 2045 budou muset země EU rovněž odstraňovat mikropolutanty.

Kromě toho budou muset země EU lépe zachycovat a upravovat dešťovou vodu (pouze ve větších městech), aby se snížily emise organické hmoty a koncentrace dalších znečišťujících látek. To přispěje k efektivnějšímu zvládání silných dešťů, které jsou nyní v důsledku změny klimatu častější.

Přínos k cílům v oblasti klimatu a oběhového hospodářství

Podle nových pravidel bude muset odvětví odpadních vod snížit emise skleníkových plynů, které dnes představují přibližně 0,85 % všech emisí EU.

Toto odvětví by mělo dosáhnout energetické neutrality, což znamená, že do roku 2045 si budou muset čistírny městských odpadních vod vyrobit energii, kterou spotřebovávají. Tuto energii lze vyrábět přímo na místě nebo mimo ně a až 35 % energie je možné nakoupit z externích zdrojů.

Tato nová pravidla rovněž pomohou zabránit ztrátě zdrojů a podpoří jejich opětovné používání v oběhovém modelu. Například fosfor z kalů bude rekuperován a opětovně používán k výrobě hnojiv pro rostlinnou výrobu.

Náklady hrazené příslušnými odvětvími

Více než 90 % mikropolutantů nalezených v odpadních vodách pochází z farmaceutických a kosmetických přípravků.

Existují dostupné a účinné metody čištění k odstranění toxických látek v těchto odvětvích. Nová pravidla budou od výrobců a dovozců vyžadovat, aby tyto metody čištění používali, a za tím účelem zavedou, na základě zásady „znečišťovatel platí“, rozšířenou odpovědnost výrobce.

Monitorování pandemií

Monitorování odpadních vod by pomohlo lépe předcházet šíření virů a pandemiím.

Městské odpadní vody lze analyzovat za účelem sledování přítomnosti patogenů odpovědných za lidské nemoci a pandemie. Zkušenosti s covidem-19 ukázaly, že monitorování odpadních vod může být velmi účinným prostředkem k předvídání budoucího šíření viru.

Nová směrnice ukládá členským státům EU povinnost monitorovat v městských odpadních vodách určité zdravotní parametry. Patří sem viry způsobující SARS-CoV-2, dětskou obrnu a chřipku a další patogeny.

Zlepšování hygienických podmínek

Podle Eurostatu nemá přibližně 10 milionů lidí v EU přístup k základním hygienickým zařízením.

Nová pravidla budou vyžadovat, aby členské státy zajistily hygienické služby, zejména pro nejvíce marginalizované a zranitelné osoby v EU. Bude rovněž zapotřebí zlepšit přístup k veřejným toaletám pro všechny.