Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 9.–10. 6. 2016, 9.–10. června 2016

Hlavní výsledky

Vnitřní věci – 10. června

Zbraně  

Ministři se dohodli na vyjednávacím postoji Rady ohledně návrhu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, který upravuje a doplňuje stávající směrnici 91/477/EHS. Na základě tohoto mandátu zahájí předsednictví jednání s Evropským parlamentem, jakmile Parlament přijme svůj postoj.

Cílem revidované směrnice je řešit některé nedostatky ve stávajících právních předpisech, jež byly zjištěny zejména po sérii teroristických útoků, ke kterým došlo v Evropě.

Nizozemský ministr bezpečnosti a spravedlnosti a předseda Rady Ard Van Der Steur uvedl: „Po tragických teroristických útocích v Paříži a v Bruselu vyzvali ministři spravedlnosti a vnitra k urychlenému přijetí směrnice. Nizozemské předsednictví touto novou směrnicí dosáhlo spravedlivé rovnováhy mezi vnitřním trhem pro povolené střelné zbraně na jedné straně a posílením bezpečnosti občanů EU na straně druhé.“

Plán na posílení výměny informací 

Ministři potvrdili plán na posílení výměny informací a správy informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Tento plán stanoví rámec pro integrovanější informační architekturu EU a konkrétní, praktická krátkodobá a střednědobá opatření, jakož i dlouhodobé pokyny za účelem posílení správy informací a výměny informací.

Nedávné teroristické útoky v Paříži a v Bruselu, teroristické činy, k nimž nepřetržitě dochází mimo EU, a probíhající migrační krize ukazují, jak je důležité investovat do rychlé, účinné a kvalitní správy informací a výměny informací.

Společně se nám podařilo zlepšit kontrolu migračních toků mezi Tureckem a Řeckem. Nyní musíme neodkladně ukončit sérii tragických případů utonutí ve Středozemním moři. Musíme postupovat společně, a to podél celé trasy. Tento postup zahrnuje řešení prvotních příčin migrace, registraci migrantů namísto jejich propouštění dál a navracení ekonomických migrantů do jejich domovských zemí. Nizozemský ministr pro migraci a předseda Rady Klaas Dijkhoff

Migrace

Rada jednala o současné situaci v oblasti migrace, zejména o provádění prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března, a o migrační tocích v centrálním Středomoří.

Ministři opětovně potvrdili, že navracení migrantů z Řecka do Turecka by mělo být urychleno a že by se prioritou měla stát rovněž pomoc EU poskytovaná prostřednictvím agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, která k těmto návratům bude přispívat účinnou podporou při určování přípustnosti a způsobilosti. Členské státy potvrdily, že migranti mohou být a měli by být vraceni do Turecka.

Zúčastněné státy byly vybídnuty, aby urychlily přesídlování syrských uprchlíků z Turecka a připravily se na dobrovolný program přijímání osob z humanitárních důvodů. Byly naléhavě vyzvány k rychlejšímu přemisťování žadatelů o azyl z Řecka a Itálie, v souladu s rozhodnutími Rady ze září roku 2015.

Uvolnění vízového režimu

Ministři vedli obecnou diskusi o vízové politice na základě nedávných návrhů Komise týkajících se uvolnění vízového režimu.

Předsednictví uvedlo, že dosud neexistuje dostatečná podpora pro přijetí mandátu k zahájení jednání s Evropským parlamentem ohledně návrhu na uvolnění vízového režimu s Gruzií. Několik členských států vyjádřilo nespokojenost s touto situací, jakož i naději, že mandát bude schválen co nejdříve.

V současnosti projednávané návrhy budou v nadcházejících týdnech dále posouzeny v rámci příslušných orgánů Rady, a to na základě přístupu založeného na přínosnosti.

Ministři zdůraznili, že vízovou povinnost lze zrušit pouze v případě, že budou splněna předem dohodnutá kritéria. Uvedli, že na základě posouzení Komise bude přijato striktní a spravedlivé rozhodnutí o tom, zda jsou tato kritéria splněna.

Spravedlnost – 9. června

Majetkové poměry mezinárodních párů  

Osmnáct členských států dosáhlo dohody ohledně dvou nařízení, jejichž cílem je stanovit pravidla pro úpravu majetkových poměrů sezdaných párů nebo registrovaných partnerů v přeshraničních situacích (tj. párů s odlišnou státní příslušností EU nebo vlastnících majetek v jiném členském státě EU).

Na základě těchto nařízení se ve věcech majetkových poměrů v manželství a ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství určí příslušný soud a rozhodné právo. Tato nařízení stanoví jasná pravidla pro určení rozhodného práva v případě rozvodu nebo úmrtí. Díky tomu bude zaručena větší právní jistota a skončí situace, kdy v různých členských státech probíhají souběžná, a případně vzájemně si odporující soudní řízení. Usnadní se také uznávání a výkon rozhodnutí v přeshraničních situacích.

Nizozemský ministr Van der Steur jménem nizozemského předsednictví uvedl: „Nizozemské předsednictví je velmi potěšeno, že Rada velice rychle dosáhla velkého pokroku a že prostřednictvím posílené spolupráce překonala patovou situaci, v níž se jednání v této otázce nacházela. Návrhy podporuje již 18 členských států. Komise, Evropský parlament i Rada na této otázce za poslední půlrok tvrdě pracovaly, a tak doufáme, že se po přijetí návrhů přidají k posílené spolupráci v této oblasti i další členské státy.“

Trestní soudnictví v kyberprostoru  

Ministři spravedlnosti přijali dva soubory závěrů, kterými se vymezují konkrétní opatření a harmonogram dalších kroků s cílem zlepšit spolupráci v boji proti trestné činnosti v kyberprostoru.

Závěry zejména stanoví konkrétní opatření pro budoucí navazující činnosti a opatření v zájmu zefektivnění postupů vzájemné právní pomoci, zlepšení spolupráce s poskytovateli služeb a zahájení procesu reflexe ohledně možných faktorů, na jejichž základě bude možné vymáhat příslušné právní předpisy v oblasti kyberprostoru. Komise byla vyzvána, aby předložila výsledky v těchto třech oblastech do června 2017.

 Úřad evropského veřejného žalobce 

Ministři vyjádřili širokou podporu myšlence posledního souboru článků projednávaných na úrovni odborníků v rámci nizozemského předsednictví. Předsednictví s ohledem na výhrady vyjádřené některými delegacemi odborníky vyzvalo k pokračování jednání s tím, že nic není možno považovat za dohodnuté, dokud nebude v otázce znění dosaženo celkové dohody.

Uvedené články zahrnují pravidla pro systém řízení případů a ochranu údajů, zjednodušené postupy stíhání, obecná ustanovení, finanční ustanovení a ustanovení o zaměstnancích.

Cílem nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce je napomoci v boji proti trestné činnosti namířené proti finančním zájmům Unie, a to zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce s pravomocemi v této oblasti.