Vysvětlující informace k rozpočtovému nástroji pro eurozónu
Co je rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost?
Jedná se o rozpočtový nástroj určený eurozóně, který bude financovat balíčky strukturálních reforem a veřejných investic s cílem posílit potenciální růst ekonomik eurozóny a odolnost jednotné měny vůči hospodářským otřesům.
I když je nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost součástí rozpočtu EU, od stávajících unijních nástrojů se v mnoha ohledech liší. Jeho správou bude pověřena Komise, avšak strategické pokyny pro něj budou každý rok vydávat eurosummit a Euroskupina.
Důvody k vytvoření nástroje zaměřujícího se na eurozónu se dostaly do popředí po krizi, kterou umocnily narůstající rozdíly mezi jejími členy. Eurozóna totiž neměla k dispozici nástroje, které by stimulovaly konkurenceschopnost a konvergenci jejích členů a posilovaly koordinaci v hospodářské oblasti. Bude-li tento nástroj náležitým způsobem nastaven, může se stát hnací silou inkluzivního a udržitelného růstu.
Členské státy mimo eurozónu, které se účastní mechanismu směnných kurzů ERM II, se budou moci účastnit na dobrovolném základě.
Kdy začne fungovat?
Očekává se, že nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost začne fungovat současně s unijním rozpočtem na období 2021–2027 (označovaným také jako víceletý finanční rámec), který by měl vstoupit v platnost v roce 2021.
Kolik peněz bude k dispozici?
Nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost bude čerpat prostředky z rozpočtu EU. O tom, kolik peněz bude na tento nástroj k dispozici, dosud nebylo rozhodnuto. To je úkol pro vedoucí představitele, kteří o tom budou rozhodovat v rámci jednání o unijním rozpočtu.
S cílem stanovit velikost nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost v rámci jednání o unijním rozpočtu na období 2021–2027 má finské předsednictví Rady – které tato jednání vede a má na základě výzvy ze strany vedoucích představitelů předložit tzv. jednací osnovu – v úmyslu vycházet z podílu eurozóny na jedné konkrétní rozpočtové položce obsažené v návrhu unijního rozpočtového balíčku na období 2021–2027, který vypracovala Komise. Tato rozpočtová položka odpovídá nástroji pro provádění reforem, který byl původně navržen na podporu reformních iniciativ ve všech zemích EU. Ve svém návrhu Komise vyčlenila na nástroj pro provádění reforem 25 miliard eur, z nichž by přibližně 17 miliard eur bylo přiděleno devatenácti zemím eurozóny. Uvedené částky však jsou v současné fázi jednání čistě orientační.
Kdo bude tento nástroj řídit? Jakou úlohu bude mít Euroskupina?
Země eurozóny poskytnou pro tento nástroj strategické pokyny a Komise bude dohlížet na jeho využívání a bude poskytovat podporu členským státům.
Vlády zemí eurozóny stanoví priority pro investice a reformy v eurozóně jako celku a tyto priority budou základem pro posuzování projektů, které každá země předloží.
Jakou vazbu má tento nástroj na evropský semestr?
Proces výběru projektů reforem a investic, kterým má tento nástroj poskytnout podporu, bude vycházet z harmonogramu evropského semestru.
V první etapě budou členové eurozóny jednat o reformních a investičních prioritách. Poté budou následovat posílená doporučení pro eurozónu, která jsou klíčovou součástí semestru.
Následně členské státy předloží návrhy, které by měly ze zásady spočívat v balíčcích reforem a investic, jež budou navázány na národní programy reforem. Při posuzování projektů pak Komise zohlední stávající doporučení pro jednotlivé země.
Návrhy členských států budou obsahovat nejen odhadované náklady na investice a případně strukturální reformy a zdůvodnění těchto nákladů, ale také harmonogram provádění, jenž bude uvádět relevantní klíčové fáze a cíle.
Jakou úlohu budou v tomto nástroji hrát vnitrostátní parlamenty?
Rozpočtový nástroj bude součástí unijního rozpočtu, což znamená, že důležitou roli budou hrát Evropský parlament a Evropský účetní dvůr.
Za rozpočtové plnění bude odpovídat Komise. Využívání finančních prostředků nástroje bude kontrolovat Evropský účetní dvůr a v rámci udílení rozpočtového absolutoria Evropský parlament.
Vnitrostátní parlamenty budou mít zároveň příležitost vyjádřit se v návrzích příslušných projektů, které budou země předkládat.
Co je důvodem pro vytvoření rozpočtu eurozóny?
Neexistence fiskálního pilíře – který by doprovázel společnou měnovou politiku – v hospodářské a měnové unii je již dlouho předmětem diskusí mezi tvůrci politik a ekonomy.
V současném uspořádání není fiskální politika sdílenou pravomocí, ale rozhodují o ní vnitrostátní orgány, které však musí dodržovat společně dohodnutá fiskální pravidla.
Rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost představuje nový rozpočtový nástroj, který je určen eurozóně. Stimulací konvergence a konkurenceschopnosti má tento nástroj přispět k většímu sladění ekonomik eurozóny. Tím by se měla zvýšit účinnost měnové politiky, a v důsledku toho také zmírnit obavy z potřeby stálých fiskálních transferů.
Jak budou země tento nástroj financovat?
Nástroj bude čerpat prostředky z unijního rozpočtu. Ten je financován z příspěvků členských států, které přibližně odpovídají velikosti jejich ekonomik.
Do příslušného nařízení bude vloženo ustanovení, které zúčastněným členům umožní tento nástroj financovat ze svých příspěvků nad rámec tzv. vlastních zdrojů unijního rozpočtu. To by vyžadovalo uzavření mezivládní dohody.
Technické práce na řešení této otázky pokračují, přičemž konečné rozhodnutí padne v rámci jednání o unijním rozpočtu.
Budou prostředky z nástroje vypláceny prostřednictvím grantů, půjček nebo obojího?
Podpora bude mít formu grantů, neboli přímých finančních příspěvků. Výše podpory, kterou konkrétní členský stát na určitý projekt obdrží, bude dána odhadovanými náklady, a to v mezích finančního přídělu pro každý členský stát vypočteného na základě stanoveného klíče.
Jak se nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost liší od jiných strukturálních fondů?
Nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost se od jiných unijních rozpočtových nástrojů, zejména od strukturálních fondů, liší zvláštní způsobem správy a řízení a také flexibilitou, kterou skýtá při přidělování a vynakládání finančních prostředků.
Jeho smyslem je řešit neustále se vyvíjející výzvy, s nimiž se budou potýkat členové eurozóny. Proto budou členové eurozóny každý rok společně rozhodovat o tom, jak by měly být finanční prostředky využity, čímž získají určitý manévrovací prostor pro účinné usměrňování ekonomiky.
V zájmu posílení tohoto procesu bude nástroj poskytovat při přidělování finančních prostředků mezi jednotlivé země jistou míru flexibility, a to v souladu s jejich prioritami.
Víceletý unijní rozpočet naproti tomu velkou část svých prostředků přiděluje předem.
Bude podpora z nástroje vyžadovat spolufinancování ze strany příslušné země?
Členské státy musí nasadit vlastní kůži. Za normálních podmínek budou vlády členských států pokrývat 25 % nákladů na způsobilé projekty, avšak v případě závažného zhoršení hospodářské situace, jak je definováno v Paktu o stabilitě a růstu, se tato míra spolufinancování sníží na polovinu.
Má nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost také stabilizační funkci?
Tento nástroj je zaměřen na konvergenci a konkurenceschopnost. V dobách krize jsou zdroje vzácné a to se často podepisuje především na investicích. Proto se v případě závažného zhoršení hospodářské situace míra spolufinancování ze strany členského státu sníží, aby nebyla úroveň investic narušena, což pomůže podpořit ekonomiku.
O stabilizačním nástroji, jako je například společný systém zajištění v nezaměstnanosti nebo „rezerva na horší časy“, se diskutuje na technické úrovni, nicméně k žádné shodě se zatím nedospělo.
Jak budou peníze z nástroje rozdělovány?
Z nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost budou mít prospěch všechny země eurozóny.
Nejméně 80 % finančních prostředků bude mezi jednotlivé země rozděleno na základě dvou kritérií, jimiž jsou převrácená hodnota HDP na obyvatele a počet obyvatel. Žádná země neobdrží méně než 70 % svého podílu, neboli každá země dostane zpátky přinejmenším sedm z každých deseti eur, které do tohoto nástroje odvedou.
Zbývající část prostředků, tedy až 20 % nástroje, bude využívána flexibilně s cílem reagovat na problémy jednotlivých zemí tím, že bude podporovat zvláště ambiciózní balíčky reforem a investic.
Jsou s finančními prostředky z nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost spojeny nějaké podmínky?
Žádná podmínka týkající se politik, která by byla svázána specificky s tímto nástrojem, stanovena není. I pro tento nástroj však platí podmínky, které omezují přístup k finančním prostředkům z unijního rozpočtu.
To znamená, že přístup k financování bude záviset na příslušných makroekonomických podmínkách podle nařízení o společných ustanoveních a na dodržování horizontálních pravidel, kterými se řídí plnění unijního rozpočtu (např. finančního nařízení).
Navíc musí členské státy splnit závazky související s prováděním navržených balíčků strukturálních reforem a investic.
Kdo a kdy rozhodl o zřízení tohoto nástroje?
Poté, co eurozóna přestála finanční krizi, zavládla shoda na tom, že je třeba podniknout další kroky, aby se posílila její odolnost a její ekonomiky byly lépe chráněny před hospodářskými otřesy.
V této souvislosti vyzvali vedoucí představitelé v prosinci 2017 ministry k vytvoření Evropského mechanismu stability, zavedení mechanismu jištění pro řešení krizí bank a k dokončení bankovní unie.
V první polovině roku 2018 proběhla v Euroskupině (v inkluzivním formátu) pod vedením jejího předsedy Mária Centena orientační diskuse na téma rozpočtu eurozóny, která vycházela z podnětů Francie a Německa.
Na jejím základě sepsal Mário Centeno předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi kompletní seznam všech nedořešených prvků, které se v diskusích objevily a mohly by figurovat na seznamu reforem, které jsou v eurozóně zapotřebí. V červnu 2018 unijní vedoucí představitelé Euroskupinu požádali, aby se všemi těmito prvky dále zabývala.
V prosinci pak zaslal předseda Euroskupiny předsedovi Tuskovi dopis, v němž uvedl, že ministři jsou připraveni pracovat na „koncepci, zavedení a načasování rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost“.
V reakci na to vyzvali vedoucí představitelé Euroskupinu, aby vymezila klíčové prvky tohoto nástroje, které byly představeny a vedoucími představiteli EU znovu potvrzeny v červnu 2019.