Duševní zdraví

Opatření Rady v oblasti duševního zdraví

Dobré duševní zdraví je stav, kdy se lidé cítí dobře, a dokážou využívat svých schopností, umí zvládnout stres a jsou schopni pracovat a být přínosem pro společnost. Zátěž spojená s psychickými problémy je však v EU velmi silná.

Ze sociálního a ekonomického hlediska je zlepšování duševního zdraví pro EU a její členské státy nutností, což se jasněji ukazuje od pandemie covidu-19.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se během prvního roku pandemie zvýšil výskyt úzkosti a depresí na celém světě o 25 %.

Evropská komise rovněž informovala, že u lidí v EU vzrostl pocit samoty.

Rada připravuje čtvery závěry, v nichž chce stanovit priority v oblasti duševního zdraví a pohody a zaměřit se především na nejnaléhavější otázky a na skupiny v nejzranitelnějším postavení:

• osoby s nejistým zaměstnáním
• mladí lidé
• osoby, které trpí zároveň poruchami souvisejícími s užíváním drog i psychickými problémy

Rada dne 30. listopadu 2023 přijala závěry o duševním zdraví. V závěrech se zdůrazňuje, že je důležité zabývat se duševním zdravím a pohodou v různých situacích během života, což je přínosné jak pro jednotlivce, tak pro společnost. Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly akční plány nebo strategie založené na meziodvětvovém přístupu k duševnímu zdraví.

Země EU se dohodly na řadě cílů, které mají omezit problémy nepříznivého duševního zdraví:

lepší kvalita péče o duševní zdraví, která by měla být pro osoby s duševními poruchami přístupnější

boj proti stigmatizaci a diskriminaci

prevence, včasné odhalování sebevražedného chování a péče o tyto osoby

řešení problému osamělosti v ohrožených skupinách

podpora duševního zdraví na pracovišti a ve vzdělávání

holistický přístup k prevenci a léčbě poruch

lepší monitorování a shromažďování údajů o duševním zdraví v EU

výměna zkušeností a osvědčených postupů

• Duševní zdraví: členské státy přijmou opatření na mnoha úrovních a napříč odvětvími a věkovými skupinami (tisková zpráva, 30. listopadu 2023)

Osoby s nejistým zaměstnáním

Stres v práci a související psychosociální rizika mohou mít dopad na duševní zdraví zaměstnanců. Zejména osobám s nejistým zaměstnáním hrozí negativní stres, který může vést k úzkosti a depresi.

Důvodem je skutečnost, že tato zaměstnání často:

• nejsou dobře placená
• nejsou stabilní
• nenabízejí pracovníkům odpovídající ochranu

Negativní dopad na pracovní podmínky, a tím i na duševní zdraví lidí, může mít i to, že se při práci ve stále větší míře uplatňuje digitalizace, robotizace a využívání umělé inteligence.

Dne 9. října 2023 přijala Rada závěry o duševním zdraví a nejistém zaměstnání. Jedná se o vůbec první závěry o provázanosti mezi duševním zdravím a zaměstnáním.

Členské státy EU se shodují na tom, že zdraví a práce jsou úzce provázány. Duševní zdraví významně ovlivňuje schopnost pracovat a produktivitu práce a psychosociální rizika na pracovišti mohou mít naopak nepříznivý dopad na duševní zdraví. Právě nejistá práce, včetně špatně placených a nechráněných zaměstnání, může vést k poruchám, jako je úzkost a deprese.

• Rada vyzvala k opatřením řešícím dopady nejistého zaměstnání na duševní zdraví (tisková zpráva, 9. října 2023)

Rada členské státy v uvedených závěrech vyzývá, aby zlepšovaly duševní zdraví při práci například za pomoci následujících opatření:

boj proti nejistým pracovní podmínkám

posílení veřejných systémů zaměřených na ochranu duševního zdraví při práci

podpora výzkumu zaměřeného na dopad pracovních podmínek na duševní zdraví

zajištění dohledu nad duševním zdravím pracovníků

podpora náboru nebo opětovného začlenění pracovníků s psychickými problémy

Mladí lidé

Podle některých odhadů trpělo v roce 2019 více než 14 milionů mladých lidí ve věku od 15 do 29 let psychickými problémy. Pandemie covidu-19 duševní zdraví mladých lidí v celé Evropě zhoršila. Z údajů ve zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nazvané „Stručný pohled na zdraví“ vyplývá, že v několika členských státech se počet mladých lidí s příznaky úzkosti a deprese oproti stavu před pandemií více než zdvojnásobil.

UNICEF v nedávné zprávě uvádí, že v Evropě jsou sebevraždy druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí (na prvním místě jsou dopravní nehody).

Téměř polovina (49 %) mladých lidí v EU nicméně uvedla, že jejich potřeby zdravotní péče v souvislosti s jejich psychickými problémy nebyly uspokojeny, přičemž u dospělé populace činil tento podíl 23 %.

• Zpráva „Stručný pohled na zdraví: Evropa 2022“ (OECD) (v angličtině)
• The state of world's children 2021 (Situace dětí ve světě 2021) (UNICEF) (v angličtině)

Proto je ochrana duševního zdraví mladých lidí pro EU a její členské státy prioritou.

Členské státy EU jednají v současné době v Radě o tom, jak by mohly psychickým problémům mladých lidí lépe předcházet, a zaměřují se přitom na jejich specifické potřeby.

Dne 23. listopadu 2023 přijalo 27 členských států EU v Radě závěry o duševním zdraví mladých lidí. Závěry obsahují pokyny, jak tuto otázku řešit, se zaměřením na to, jak lépe reagovat na specifické potřeby mladých lidí, a to prostřednictvím opatření, jako jsou:

zlepšení životních a pracovních podmínek

usnadnění přístupu mladých lidí k péči v oblasti duševního zdraví

podpora výzkumu zaměřeného na dopad duševního zdraví na mladé lidi

boj proti stigmatizaci

sdílení osvědčených postupů mezi zeměmi EU

podpora bezpečnějšího a zdravějšího digitálního prostoru, včetně boje proti nenávisti, násilí a zneužívání ve sdělovacích prostředcích a v sociálních médiích

Poruchy související s užíváním drog a psychické problémy

Osobám, které trpí kromě psychických problémů i poruchami souvisejícími s užíváním drog, hrozí oproti osobám, které mají pouze jednu duševní poruchu, větší riziko vážné psychopatologie, hospitalizace, předávkování, sebevraždy nebo předčasného úmrtí.

Rovněž je u nich vyšší pravděpodobnost, že se ocitnou bez zaměstnání a bez domova a že budou vykazovat vysoce rizikové chování, s nímž jsou spojeny infekce virem HIV a virem způsobujícím hepatitidu C.

Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) má v určitých terapeutických skupinách pro drogově závislé psychické problémy až 80 % pacientů. U osob s poruchami spojenými s užíváním látek jsou nejčastějšími psychiatrickými komorbiditami deprese, úzkost, posttraumatický stres a poruchy osobnosti (většinou disociální a hraniční).

• Komorbidní výskyt problémů souvisejících s užíváním látek a psychických problémů (EMCDDA)

Členské státy EU v Radě společně usilují o lepší podporu osob s psychickými problémy a poruchami souvisejícími s užíváním drog. Dne 5. prosince 2023 schválila Rada závěry o užívání drog a duševních poruchách. Rada vyzvala členské státy, aby se zabývaly poruchami souvisejícími s užíváním drog, které se projevují souběžně s jinými duševními poruchami. Členské státy, Komise a další příslušní aktéři by měli usilovat o rozvoj individualizovaných intervencí přizpůsobených zvláštním potřebám jednotlivců.

• Rada se věnuje situaci osob s poruchami souvisejícími s užíváním drog a jinými duševními poruchami (tiskové prohlášení, 5. prosince 2023)

Situace v EU v oblasti duševního zdraví

Před pandemií covidu-19 trpělo v EU podle OECD nejméně 84 milionů osob duševním onemocněním. To znamená, že v EU trpěl duševním onemocněním každý šestý člověk (17,3 %).

Nejčastějšími psychickými problémy v EU před pandemií covidu-19 byly úzkost a deprese, po nichž následovaly poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog, bipolární afektivní porucha a schizofrenie.

Úzkostnými poruchami trpělo asi 25 milionů lidí (5,4 % všech obyvatel EU), poté následovaly depresivní poruchy (21 milionů osob, tj. 4,5 %) a poruchy způsobené užíváním alkoholu a drog (11 milionů osob, tj. 2,4 %).

Podle WHO se duševní zdraví od pandemie celosvětově zhoršilo. Z průzkumu Eurobarometr provedeného v červnu 2023 vyplývá, že téměř každý druhý člověk (46 % obyvatel EU) se v uplynulých 12 měsících potýkal s emocionálními nebo psychosociálními problémy, jako je pocit deprese nebo úzkosti.

• Flash Eurobarometer on mental health (Bleskový průzkum Eurobarometr zaměřený na duševní zdraví), červen 2023 (Evropská komise)

Dopady špatného duševního zdraví na ekonomiku

Kromě osobního utrpení osob s uvedenými problémy a jejich okolí – rodiny, přátel, pečovatelů – má špatné duševní zdraví pro společnost také ekonomické důsledky. Podle zprávy OECD „Stručný pohled na zdraví“ (2018) se ve 27 zemích EU a Spojeném království každoročně vynakládá na duševní zdraví nejméně 600 miliard eur, což představuje více než 4 % HDP, na tyto výdaje:

• přímé výdaje na zdravotní péči (konzultace, léčivé přípravky, hospitalizace): 190 miliard eur, čili 1,3 % HDP
• programy sociálního zabezpečení (dávky nemocenského pojištění, dávky vyplácené z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti, podpora v nezaměstnanosti): 170 miliard eur, čili 1,2 % HDP
• nepřímé náklady na trhu práce (ušlý příjem z důvodu úmrtí, nižší zaměstnanost, absence a nižší produktivita): 240 miliard eur, čili 1,6 % HDP

• Zpráva „Stručný pohled na zdraví: Evropa 2018 (OECD) (v angličtině)

Přínosy dobrého duševního zdraví

Duševní zdraví je nedílnou součástí lidského zdraví jako takového a má zásadní vliv na odolnost společnosti a produktivní ekonomiku.

Jaké přínosy má dobré duševní zdraví pro lidi v různých fázích života

Dětství a dospívání

lepší výsledky studia a pracovní příležitosti

Dospělost

vyšší produktivita práce a lepší možnosti získat zaměstnání

Stáří

lepší začlenění do společnosti a aktivnější úloha v ní