Proces nominace nových vedoucích představitelů orgánů EU v roce 2019
Evropská rada hraje významnou úlohu při jmenování nejvyšších představitelů EU. Dne 2. července 2019 zvolila předsedu Evropské rady, navrhla kandidátku na předsedkyni Evropské komise, kandidáta na vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a kandidátku na prezidentku Evropské centrální banky.
Předseda Evropské rady
Podle Smluv (čl. 15 odst. 5) volí Evropská rada svého předsedu kvalifikovanou většinou. Předseda je volen na funkční období v délce 2,5 roku, které lze jednou prodloužit.
Dne 2. července 2019 vedoucí představitelé EU zvolili předsedou Evropské rady Charlese Michela, Své funkce se ujal dne 1. prosince 2019.
Předseda Evropské komise
Postup nominace předsedy Komise na příštích pět let je stanoven ve Smlouvě o Evropské unii (čl. 17 odst. 7).
„S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Nezíská-li potřebnou většinu, navrhne Evropská rada do jednoho měsíce kvalifikovanou většinou nového kandidáta, kterého zvolí Evropský parlament stejným postupem.“ Smlouva o Evropské unii, čl. 17 odst. 7
V prohlášení č. 11 ke Smlouvě se dále uvádí, že „Evropský parlament a Evropská rada mají společnou odpovědnost za hladký průběh postupu vedoucího k volbě předsedy Evropské komise. Před rozhodnutím Evropské rady povedou tedy zástupci Evropského parlamentu a Evropské rady nezbytné konzultace v rámci, který považují za nejvhodnější.“
Evropská rada dne 2. července 2019 přijala rozhodnutí, kterým se Evropskému parlamentu na funkci předsedkyně Evropské komise navrhuje Ursula von der Leyenová. Evropský parlament navrženou kandidátku zvolil dne 16. července 2019.
Rada dne 10. září 2019 přijala vzájemnou dohodou s nově zvolenou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou seznam osob, které navrhuje jmenovat členy Komise do 31. října 2024. Tyto osoby byly vybrány na základě návrhů předložených členskými státy.
Rada dne 25. listopadu 2019 přijala vzájemnou dohodou s nově zvolenou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou nový seznam osob, které navrhla jmenovat členy Komise do 31. října 2024.
Evropský parlament hlasoval dne 27. listopadu 2019 o schválení Komise Ursuly von der Leyenové. Dne 28. listopadu 2019 Evropská rada písemným postupem jmenovala novou Komisi na období od 1. prosince 2019 do 31. října 2024.
Volba předsedy Evropské komise (Infografika)
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Evropská rada rovněž jmenuje kvalifikovanou většinou a se souhlasem předsedy Komise vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (čl. 18 odst. 1). Vysoký představitel je jmenován na dobu pěti let a současně vykonává i funkci místopředsedy Evropské komise a předsedá zasedáním Rady pro zahraniční věci. Vysokému představiteli je nápomocna Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).
Evropská rada dne 2. července 2019 uvedla, že dle jejího názoru je vhodným kandidátem na funkci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell Fontelles. Dne 26. července vyjádřila nově zvolená předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová souhlas s tím, aby byl Josep Borrell Fontelles do funkce vysokého představitele jmenován.
Evropská rada následně dne 6. srpna Josepa Borrella Fontellese do této funkce formálně jmenovala.
Evropský parlament hlasoval dne 27. listopadu 2019 o schválení Komise Ursuly von der Leyenové jako sboru spolu s Josepem Borrellem Fontellesem jakožto vysokým představitelem a místopředsedou Komise. Dne 28. listopadu 2019 Evropská rada písemným postupem jmenovala novou Komisi na období od 1. prosince 2019 do 31. října 2024.
Prezident Evropské centrální banky
Evropská rada jmenuje prezidenta ECB na dobu osmi let. Své (konečné) rozhodnutí přijímá na základě doporučení Rady. Konzultuje také Evropský parlament a Radu guvernérů ECB (která se skládá ze 6 členů Výkonné rady a guvernérů centrálních bank 19 zemí eurozóny). Evropská rada poté přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou. Tento postup je stanoven v článku 283 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
Evropská rada dne 2. července 2019 uvedla, že dle jejího názoru je Christine Lagardeová vhodnou kandidátkou na funkci prezidentky Evropské centrální banky. Rada pro hospodářské a finanční věci poté dne 9. července 2019 vydala formální doporučení. Evropský parlament vydal stanovisko pro Evropskou radu dne 17. září 2019 a Evropská centrální banka tak učinila dne 25. července 2019.
Dne 18. října 2019 jmenovala Evropská rada Christine Lagardeovou prezidentkou Evropské centrální banky na osmileté funkční období, které nelze obnovit. Své funkce se ujala dne 1. listopadu 2019.
Jmenování Výkonné rady ECB (Infografika)
Respektování zeměpisné, demografické a genderové rozmanitosti
V prohlášení č. 6 ke Smlouvě je jasně stanoveno, že „při výběru osob vyzvaných k vykonávání funkcí předsedy Evropské rady, předsedy Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se vezme náležitě v úvahu nezbytnost respektování zeměpisné a demografické rozmanitosti Unie a jejích členských států“. Smlouva také obsahuje obecnější ustanovení o nutnosti zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů.
Na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád zemí EU dne 23. února 2018 jednali vedoucí představitelé EU o jmenování do vysokých funkcí, včetně koncepce vedoucích kandidátů („Spitzenkandidaten“). Jak uvedl předseda Donald Tusk na tiskové konferenci po tomto summitu, panovala mezi lídry shoda, že Evropská rada nemůže předem zaručit, že jednoho z vedoucích kandidátů navrhne na funkci předsedy Evropské komise. Vedoucí představitelé se shodli na tom, že tento proces nemůže být v žádném případě automatický. Smlouva jednoznačně stanoví, že Evropská rada požívá autonomní pravomoci navrhnout kandidáta s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích.