Skip to content

Podpora strukturálních reforem a investic: flexibilita v rámci pravidel Paktu o stabilitě a růstu

Stručně

V zájmu podpory úsilí, které EU vyvíjí za účelem zvýšení objemu investic a podpory strukturálních reforem, se Evropská rada v červnu 2014 shodla, že je zapotřebí prozkoumat možnosti, jak by mohla být stávající pravidla Paktu o stabilitě a růstu (SGP) uplatňována flexibilněji, aniž by došlo k jejich změně.

V návaznosti na pokyny Evropské rady vydala Evropská komise v lednu 2015 sdělení s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“.

V tomto sdělení Komise objasňuje, jakým způsobem hodlá flexibilněji uplatňovat Pakt o stabilitě a růstu při hodnocení toho, zda členské státy pravidla paktu dodržují.

Komise svůj nový výklad pravidel paktu již uplatňuje, neboť stávající pravidla není třeba měnit, a není tedy zapotřebí přijmout legislativní opatření.

Rada v únoru 2016 potvrdila společně dohodnutý postoj k výše uvedenému sdělení, který bude použit jako základ pro aktualizaci souboru pravidel, jenž představuje stávající výklad toho, jak by měla být pravidla Paktu o stabilitě a růstu uplatňována (nazvané „Technické podmínky provádění Paktu o stabilitě a růstu“).

Hlavní cíle

Flexibilnější uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu by mělo napomoci:

  • podpořit provádění strukturálních reforem,
  • posílit investice.

Činnost Rady

Únor 2016: Rada potvrdila společně dohodnutý postoj týkající se flexibilního uplatňování Paktu o stabilitě a růstu. Dohodnutý postoj poslouží jako základ pro aktualizaci souboru pravidel týkajícího se provádění Paktu o stabilitě a růstu.

Prosinec 2015: Rada potvrdila společně dohodnutý postoj k flexibilitě v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Tento postoj odsouhlasil Hospodářský a finanční výbor.

Říjen 2015: Rada pro hospodářské a finanční věci se zabývala sdělením Komise týkajícím se flexibility v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu, a to na základě prezentace předsedy Hospodářského a finančního výboru.

Leden 2015: Rada jednala o flexibilním uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu a zaměřila se přitom na uplatňování „ustanovení o strukturálních reformách“ a „ustanovení o investicích“. Rada se rovněž dohodla, že Hospodářský a finanční výbor bude pokračovat v odborné analýze sdělení Komise.

Pokyny k využívání flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu: klíčové body

Sdělení týkající se využívání flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu je zaměřeno na flexibilnější uplatňování pravidel tohoto paktu s přihlédnutím k následujícím faktorům:

  1. strukturálním reformám prováděným členskými státy,
  2. investiční činnosti vlád,
  3. cyklickým podmínkám v jednotlivých členských státech.

1. Flexibilní uplatňování „ustanovení o strukturálních reformách“

Ustanovení o strukturálních reformách bude uplatňováno odlišně v případě členských států, na něž se vztahuje preventivní složka paktu, a v případě těch, na něž se vztahuje nápravná složka paktu.

Členské státy, na něž se vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu

Stávající pravidla:

Členské státy, na které se vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu, se mohou dočasně odchýlit od střednědobého rozpočtového cíle(MTO) nebo od postupu fiskální korekce k dosažení tohoto cíle, pokud provádějí významné strukturální reformy. Toto pravidlo dává členským státům možnost pokrýt krátkodobé náklady na provádění reforem, které přinesou užitek v dlouhodobém horizontu, a poskytuje jim více času na dosažení jejich střednědobého rozpočtového cíle.

Flexibilní uplatňování:

Odchylka může být povolena, jestliže strukturální reformy splňují stanovená kritéria, tj. pokud:

  • jsou „významné“,
  • v dlouhodobém horizontu mají ověřitelné příznivé rozpočtové účinky,
  • jsou v plném rozsahu provedeny.

Kromě toho by se toto ustanovení uplatnilo v případě členských států, které s prováděním svých reforem dosud nezačaly, ale jsou již schopny poskytnout dostatečně podrobné plány s konkrétními opatřeními a věrohodnými lhůtami pro jejich provedení.

Tato dočasná odchylka nesmí překročit 0,5 % HDP a dotyčný členský stát musí svého střednědobého rozpočtového cíle dosáhnout během čtyř let.

Členské státy, kterým byla odchylka povolena, si kromě toho musí udržovat dostatečnou rezervu, aby bylo zajištěno, že tato odchylka nepovede ke zvýšení schodku veřejných financí dané země nad úroveň 3 % HDP.

Rada dočasnou odchylku povolí poté, co Komise dokončí posouzení a potvrdí, že dohodnuté reformy jsou v plném rozsahu prováděny.

Členské státy, na něž se vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu

Stávající pravidla:

Než může Komise zahájit postup při nadměrném schodku nebo navrhnout prodloužení lhůt pro odstranění nadměrného schodku, musí nejprve posoudit příslušné střednědobé hospodářské, rozpočtové a další faktory v daném členském státě. Tyto faktory zahrnují provádění strukturálních reforem.

Flexibilní uplatňování:

Brát v úvahu nejen probíhající významné strukturální reformy, ale také plány na provedení významných strukturálních reforem. Tyto plány musí obsahovat jasná opatření a realistický harmonogram jejich provádění.

To znamená, že pokud určitá země, na niž se vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu, má životaschopné reformní plány, může Komise:

  • doporučit, aby Rada prodloužila lhůtu pro odstranění nadměrného schodku v případě zemí, s nimiž je již postup při nadměrném schodku veden,
  • doporučit, aby Rada poskytla delší lhůtu pro odstranění nadměrného schodku při zahájení postupu při nadměrném schodku.

Sledování

Provádění reforem bude sledováno v rámci evropského semestru. Země, s níž je veden postup při nadměrné nerovnováze, bude muset své strukturální reformy nastínit v plánu nápravných opatření. V takovém případě bude provádění reforem sledováno v rámci postupu při nadměrné nerovnováze.

2. Flexibilní uplatňování „ustanovení o investicích“

Investice související s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI)

Navržené flexibilní uplatňování:

1. Nezahájení postupu při nadměrném schodku v případě členských států, jejichž schodek veřejných financí překračuje referenční hodnotu 3 % HDP, pokud je toto překročení důsledkem investice do projektu, který je spolufinancován z EFSI. Odchylka od cílového schodku však musí být malá a dočasná.

2. Odhlížení od drobných překročení referenční hodnoty pro zadlužení, tj. 60 % HDP, pokud se vláda podílí na investicích souvisejících s EFSI.

Tato pravidla by platila pro všechny členské státy, bez ohledu na to, zda se na ně vztahuje preventivní či nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu.

Jiné investice

Stávající pravidla:

Pakt o stabilitě a růstu umožňuje dočasné odchylky od střednědobého rozpočtového cíle nebo od postupu fiskální korekce k jeho dosažení v případě členských států, jejichž investice lze považovat za rovnocenné významným strukturálním reformám.

Flexibilní uplatňování:

„Ustanovení o investicích“ bude uplatňováno na veřejné investice s přihlédnutím ke konkrétní situaci každého členského státu.

To znamená, že členským státům, jejichž investice lze považovat za rovnocenné významným strukturálním reformám, bude povolena dočasná odchylka od střednědobého rozpočtového cíle či od postupu fiskální korekce k jeho dosažení, pokud:

  • vykazují záporný růst HDP nebo je jejich HDP pod svým potenciálem,
  • odchylka od střednědobého rozpočtového cíle nebo od postupu korekce k jeho dosažení nevede ke schodku veřejných financí překračujícímu 3 % HDP a  současně zůstává zachována dostatečná rezerva, aby k takovému překročení nedošlo,
  • úroveň investic v důsledku povolené odchylky vzroste,
  • odchylka souvisí se skutečností, že členský stát spolufinancuje projekty, které jsou rovněž financovány z programů EU a z EFSI,
  • členský stát dočasné odchylky kompenzuje ve lhůtě stanovené ve svém příslušném programu (programu stability v případě členských států eurozóny a konvergenčním programu v případě členských států mimo eurozónu).

Tato pravidla by platila pro všechny členské státy, na které se vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

Evropská komise provede přezkum uplatňování ustanovení o strukturálních reformách a ustanovení o investicích do konce června 2018. V rámci tohoto přezkumu bude mimo jiné analyzovat, zda ustanovení o investicích podnítilo nové investice a jaké důsledky by mělo jeho další uplatňování.

3. Cyklické podmínky

V rámci preventivní složky paktu byl zaveden přístup, který lépe reaguje na hospodářský cyklus jednotlivých členských států. V závislosti na tom, zda se země potýká s hospodářskými problémy, nebo zažívá hospodářskou konjunkturu, bude Komise pro stanovení fiskální korekce každé země používat komplexnější metodu („matici“).

Při posuzování situace v zemi, s níž je veden postup při nadměrném schodku (nápravná složka paktu), bude Komise v maximální možné míře rozlišovat prvky rozpočtového vývoje, které je vláda schopna ovlivnit, od prvků rozpočtového vývoje, které jsou spojeny s neočekávaným poklesem hospodářské činnosti.

Očekává se, že Evropská komise předloží Radě do 30. června 2018zprávu o přezkumu efektivity matice. V ní bude konkrétně analyzovat, zda matice úspěšně podpořila proticyklické politiky členských států a přispěla ke splnění jejich střednědobých cílů. Rovněž se bude zabývat otázkou, zda matice zajistila „uspokojivé tempo“ snižování veřejného dluhu.

Co je Pakt o stabilitě a růstu?

Pakt o stabilitě a růstu, který zahrnuje jak prevenci, tak odrazování, je tvořen jedním usnesením a dvěma nařízeními Rady:

  • o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik,
  • o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

Co je střednědobý rozpočtový cíl?

Střednědobým rozpočtovým cílem (MTO) se rozumí cílové strukturální rozpočtové saldo každého členského státu v poměru k HDP, jehož by měla každá země v určité lhůtě dosáhnout. Střednědobý rozpočtový cíl vyžaduje, aby se rozpočet členských států blížil rovnovážnému stavu nebo dosahoval přebytku. Přispívá také k zajištění toho, aby členské státy dodržovaly požadavek na udržování veřejného dluhu pod úrovní 60 % HDP a schodku veřejných financí pod 3 % HDP a aby jejich veřejné finance byly celkově udržitelné.

Střednědobý rozpočtový cíl je stanoven pro každou zemi jednotlivě, a to každé tři roky. Přezkoumán může být i častěji, pokud členský stát provádí strukturální reformy, jež mají dopad na jeho veřejné finance.

Pokrok, jejž by měly členské státy každoročně učinit pro dosažení tohoto cíle, je označován jako „postup korekce ke splnění střednědobého rozpočtového cíle“ a je stanoven pro každou zemi jednotlivě. Je sledován prostřednictvím příslušných zpráv vypracovávaných v rámci evropského semestru.

Související dokumenty a publikace

Další informace