Obchodní dohody EU
Obchodními dohodami EU jsou formovány vztahy se zeměmi mimo EU, přičemž cílem je vytvářet lepší obchodní příležitosti a překonávat překážky, které obchodu brání.
Co jsou obchodní dohody
Obchodní vztahy EU s třetími zeměmi jsou upraveny obchodními dohodami. Jejich účelem je vytvořit lepší obchodní příležitosti a překonat překážky, které obchodu brání.
Obchodní politika EU je rovněž prostředkem využívaným při prosazování evropských zásad a hodnot, od demokracie a lidských práv až po ochranu životního prostředí a sociální práva.
Klasifikace obchodních dohod
Obchodní dohody se liší podle svého obsahu:
- dohody o hospodářském partnerství – podporují rozvoj ve vztahu k obchodním partnerům z afrických, karibských a tichomořských zemí
- dohody o volném obchodu – umožňují vzájemné otevření trhu s rozvinutými zeměmi a rozvíjejícími se ekonomikami udělením preferenčního přístupu na trhy
- dohody o přidružení – posilují širší politické dohody
EU rovněž uzavírá nepreferenční obchodní dohody v rámci širších úmluv, jako jsou dohody o partnerství a spolupráci.
Jednání o obchodních dohodách probíhají v souladu s pravidly stanovenými v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Úloha EU v celosvětovém obchodu (Infografika)
Jednání a dohody
EU má s přibližně 80 partnery uzavřeno přes 40 dohod. V současnosti přijímá nebo ratifikuje dohody s dalšími 27 partnery.
Jak se vyjednávají obchodní dohody
Dne 22. května 2018 přijala Rada závěry zabývající se způsobem, jakým jsou obchodní dohody sjednávány a uzavírány.
V těchto závěrech byly stanoveny klíčové zásady, které budou napříště tvořit základ přístupu Rady k obchodním jednáním.
Konkrétně se Rada zaměřila především na dva aspekty:
- záměr Evropské komise doporučit, aby ustanovení týkající se ochrany investic a ustanovení týkající se obchodu byla rozdělena do dvou samostatných dohod,
- úlohu, kterou má Rada v obchodních jednáních hrát.
Obchodní jednání EU (Infografika)
Úloha Rady
Rada hraje při utváření nových obchodních dohod klíčovou roli.
V počátečních fázích Rada zmocňuje Evropskou komisi k vyjednávání o nové obchodní dohodě jménem EU. K tomu dochází prostřednictvím „mandátu k jednání“. Spolu s tímto zmocněním poskytuje Rada směrnice pro jednání, které obsahují cíle, rozsah a případné časové lhůty pro jednání.
Komise poté jedná s danou partnerskou zemí jménem EU za úzké spolupráce s Radou a Evropským parlamentem.
Po dosažení dohody s partnery ohledně znění předkládá Komise Radě formální návrh k přijetí.
Po rozpravě Rada přijímá rozhodnutí o podpisu dohody jménem EU. Podepsanou dohodu pak zašle Evropskému parlamentu k vyjádření souhlasu.
V závěrečné fázi, jakmile Evropský parlament vysloví souhlas, Rada přijímá rozhodnutí o uzavření dohody.
Zásady pro obchodování
EU se řídí zásadami Světové obchodní organizace (WTO).
Obchodní dohody jsou coby právní texty pokrývající širokou škálu činností od zemědělství po duševní vlastnictví obecně velmi komplexními dokumenty. Mají však společnou řadu základních zásad.
Boj proti diskriminaci
Tato zásada WTO se týká dvou aspektů:
- doložka nejvyšších výhod – státy obvykle mezi obchodními partnery nemohou činit rozdíly
- národní zacházení – s dováženým zbožím a se zbožím z domácí produkce by se mělo zacházet stejně
Předvídatelnost
Podle Světové obchodní organizace může být i příslib nezavádět obchodní překážku stejně důležitý jako její odstranění, neboť podnikům nabízí předvídatelnost. Podpoří se tím investice a tvorba pracovních míst a umožní se spotřebitelům plně využít výhod hospodářské soutěže – možnosti výběru a nižších cen.
Spravedlivá hospodářská soutěž
I když je Světová obchodní organizace obecně považována za instituci prosazující volný obchod, v některých případech povoluje cla a v omezených případech i jiné druhy ochrany. Přesněji řečeno prosazuje systém pravidel pro otevřenou a spravedlivou soutěž.
EU a Světová obchodní organizace
Naposledy aktualizováno: 5. prosince 2024