Kritické suroviny v kostce
Kritické suroviny jsou nezbytné pro fungování a integritu celé řady průmyslových odvětví. Bezpečný přístup k těmto materiálům má klíčový význam pro konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost EU.
Co jsou kritické suroviny a k čemu se používají?
Kovy, nerosty a přírodní materiály jsou stavebními kameny mnoha produktů, které jsou součástí našeho každodenního života. Suroviny, které jsou nanejvýš důležité z hospodářského hlediska a u nichž hrozí vysoké riziko nedostatečných dodávek, se nazývají kritické suroviny.
Kritické suroviny jsou nezbytné pro fungování a integritu celé řady klíčových průmyslových odvětví v celé EU. Mezi tato odvětví patří energie z obnovitelných zdrojů, výroba automobilů, digitální technologie a obrana. Kritické suroviny lze nalézt také v mnoha zařízeních každodenního použití, jako jsou chytré telefony, elektrická vozidla, větrné turbíny, rostlinná hnojiva nebo letadla.
vibrační technologie v telefonech = wolfram
elektrická vozidla = lithium, kobalt a nikl
větrné turbíny = bor
Z 34 identifikovaných kritických surovin byl vytvořen zvláštní seznam strategických surovin* (viz 17 strategických surovin vyznačených tmavě žlutou barvou níže) pro ty suroviny, u nichž se očekává, že poptávka v nadcházejících letech překročí nabídku, a to vzhledem k jejich hospodářskému významu (stimulujícímu poptávku) a složitým produkčním požadavkům (omezujícím nabídku).
Tento seznam bude pravidelně přezkoumáván.
- hliník/bauxit/oxid hlinitý
- koksovatelné uhlí
- lithium
- fosfor
- antimon
- živec
- vzácné zeminy s obsahem lehkých prvků*
- skandium
- arsen
- kazivec
- hořčík
- křemíkový kov
- baryt
- gallium
- mangan
- stroncium
- beryllium
- germanium
- grafit
- tantal
- bismut
- hafnium
- niob
- titanový kov
- bor
- helium
- platinové kovy
- wolfram
- kobalt
- vzácné zeminy s obsahem těžkých prvků*
- fosfátová hornina
- vanad
- měď
- nikl
*Strategické suroviny ve vzácných zeminách s obsahem těžkých prvků a lehkých prvků: Nd, Pr, Tb, Dy, Gd, Sm a Ce
Hospodářský význam kritických surovin
Kritické suroviny mají zásadní význam pro evropskou ekonomiku a pro technologie, které jsou hnací silou ekologické a digitální transformace. Jsou klíčovými součástmi baterií, elektrických vozidel, větrných turbín, polovodičů, technologií umělé inteligence a obranných systémů.
Vzhledem k tomu, že poptávka v těchto odvětvích v Evropě i na celém světě roste, je pro průmyslovou konkurenceschopnost, inovace a hospodářskou bezpečnost EU bezpečný přístup k těmto materiálům stále důležitější.
Poptávka po surovinách v Evropské unii (scénář počítající s vysokou poptávkou)
Graf zahrnuje pět kritických surovin, po kterých byla v EU v roce 2020 největší poptávka, a znázorňuje předpokládanou poptávku po těchto pěti kritických surovinách na roky 2030 a 2050. Například hliník má hrát zásadní úlohu při přechodu Evropy k udržitelné budoucnosti, neboť je klíčovou složkou téměř všech technologií čisté energie, které jsou prioritou v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, včetně solárních fotovoltaických systémů, větrných turbín, technologií sítí a baterií. Očekává se, že od roku 2020 do roku 2050 poptávka vzroste o 543 %.
Údaje představují prognózu poptávky po kritických surovinách v pěti strategických odvětvích EU: obnovitelné zdroje energie, elektrická mobilita (e-mobilita), průmysl, informační a komunikační technologie (IKT) a letectví a obrana.
Celosvětová nabídka a poptávka
Kritické suroviny většinou pocházejí ze zemí mimo EU. Důvodem je jejich nerovnoměrné rozložení po celém světě, rozdíly v přijetí ze strany společnosti (souvisejícím s místními územními dopady) a způsoby využívání půdy, které si mezi jednotlivými hospodářskými činnostmi navzájem konkurují.
EU je v současnosti vysoce závislá na kritických surovinách pocházejících z několika málo zemí. V některých případech je EU téměř zcela závislá na jediném dodavateli. To platí zejména pro některé prvky vzácných zemin a další strategické materiály, jako je lithium, které jsou dováženy z velmi malého počtu producentských zemí.
Hlavní dodavatelé kritických surovin do EU:
Mapa světa hlavních dodavatelů kritických surovin do EU: Čína je největším světovým i unijním dodavatelem většiny kritických surovin, včetně barytu, bismutu, gallia, germania, hořčíku, přírodního grafitu, všech vzácných zemin (vzácných zemin s obsahem těžkých prvků a vzácných zemin s obsahem lehkých prvků), wolframu a vanadu.
Ačkoli je Čína i nadále hlavním dodavatelem do EU, dodávky řady kritických surovin pocházejí z EU, např. koksovatelné uhlí a měď pochází z Polska, arsen z Belgie, hafnium z Francie, stroncium ze Španělska nebo nikl z Finska.
Tato koncentrace globálních dodavatelských řetězců pro kritické suroviny v malém počtu zemí vystavuje EU riziku narušení dodávek v souvislosti s geopolitickým napětím, obchodními omezeními nebo rostoucí a konkurenční celosvětovou poptávkou. Protože tyto materiály mají zásadní význam pro strategická odvětví, mohou taková narušení ovlivnit evropský průmysl, konkurenceschopnost a hospodářskou stabilitu.
Omezení vývozu prvků vzácných zemin a dalších kritických materiálů ze třetích zemí, k nimž dochází od roku 2024, navíc zvýšila potřebu urychlení strategie EU pro diverzifikaci.
Například Čína přijala od roku 2023 řadu opatření pro kontrolu vývozu, která se vztahují na kritické suroviny, jako je grafit, galium, wolfram, bismut, germanium a vzácné zeminy. Tato opatření se rovněž vztahují na některé bateriové výrobky a zařízení používaná ke zpracování prvků vzácných zemin.
Čína svůj režim kontroly vývozu dále rozvíjí, a to i pro některé kritické suroviny a související produkty. To zvyšuje nejistotu průmyslových subjektů v EU a má důsledky pro hospodářskou bezpečnost EU a její úsilí o snížení strategických závislostí.
Souběžně s tím další globální aktéři zintenzivnili svá opatření k zajištění přístupu svých průmyslových odvětví ke kritickým surovinám, a to financováním projektů v oblasti kritických surovin a diverzifikací svých dodávek prostřednictvím partnerství.
Evropský akt o kritických surovinách
Evropský akt o kritických surovinách vstoupil v platnost 23. května 2024. Jeho hlavním cílem je snížit závislost EU na dodavatelích strategických surovin ze třetích zemí.
Akt obsahuje čtyři nezávazné referenční hodnoty, jichž by mělo být dosaženo do roku 2030:
- nejméně 10 % roční spotřeby v EU má být vytěženo v EU
- nejméně 40 % má být zpracováno na domácím trhu
- nejméně 25 % má pocházet z recyklace v rámci EU
- a žádná jednotlivá třetí země nemá zajišťovat více než 65 % dodávek do EU.
Akt rovněž podporuje technologický pokrok a účinné využívání zdrojů s cílem pomoci zmírnit očekávaný nárůst poptávky po kritických a strategických surovinách v EU.
Evropský akt o kritických surovinách: nový postoj EU
Naposledy aktualizováno: 13. srpna 2026