Skip to content
  • Rada pro konkurenceschopnost

Rada pro konkurenceschopnost (výzkum a vesmír), 29. listopadu 2024

Hlavní výsledky

Výzkum

Zvýšení konkurenceschopnosti EU, posílení Evropského výzkumného prostoru a překonání jeho roztříštěnosti

Ministři odpovědní za výzkum zahájili část zasedání Rady pro konkurenceschopnost věnovanou výzkumu schválením závěrů Rady o zvýšení konkurenceschopnosti EU, posílení Evropského výzkumného prostoru a překonání jeho roztříštěnosti.

Ministři znovu potvrdili svůj závazek posílit konkurenceschopnost, prosperitu a klimatickou neutralitu EU do roku 2050 prostřednictvím lepších politik v oblasti výzkumu a inovací. Závěry zdůrazňují potřebu podporovat vědeckou excelenci, přelomové inovace a řešit výzvy, jako je ekologická a digitální transformace a hospodářská bezpečnost. Závěry vyzývají ke snížení rozdílů mezi členskými státy a ke zvýšení investic do výzkumu a inovací s cílem dosáhnout výše těchto investic na úrovni 3 % HDP do roku 2030 a podpořit spolupráci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Závěry zdůrazňují význam znalostí, talentů a fakticky podložené tvorby politik pro posílení konkurenceschopnosti a globálního postavení EU. Evropský výzkumný prostor (EVP) bude mít zásadní význam pro snížení roztříštěnosti ekosystémů v oblasti výzkumu a inovací a pro posílení spolupráce mezi členskými státy. Znění podporuje lepší řízení EVP v oblastech, jako je otevřená věda, inovační ekosystémy a výzkumné infrastruktury, a zároveň prosazuje mobilitu talentů a výzkumných pracovníků. Vybízí rovněž k vytvoření prostředí příznivého pro investory do startupů, motivujícího k soukromým investicím a flexibilnímu financování technologického růstu Evropy.

Využití potenciálu biohospodářství střední a východní Evropy

Ministři rovněž schválili závěry Rady o případné celoevropské iniciativě na podporu udržitelného řízení přírodních zdrojů, zabezpečení potravinových systémů a zavádění biohospodářství s využitím potenciálu střední a východní Evropy.

V závěrech Rady se zdůrazňuje, že udržitelná produkce biomasy má zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu stanovených pro rok 2030 a 2050 a pro posílení konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím oběhového biohospodářství. Znění vyzývá k větší nadnárodní spolupráci, zejména se sousedními zeměmi (západním Balkánem a kandidátskými zeměmi) s cílem řešit problémy v oblasti řízení zdrojů a potravinového zabezpečení. Oceňuje práci iniciativy BIOEAST, která spojuje země střední a východní Evropy za účelem podpory oběhového biohospodářství, při koordinaci relevantního výzkumu. Závěry rovněž vyzývají Komisi, aby posoudila potřebu a proveditelnost případné nové iniciativy týkající se výzkumu a inovací v oblasti biohospodářství.

Pokročilé materiály

Ministři rovněž schválili závěry Rady ke sdělení Komise o pokročilých materiálech.

Rada vítá sdělení Komise o rostoucí poptávce po pokročilých materiálech v Evropě. Vyzývá k urychlení výzkumu a inovací s cílem dále rozvíjet ekosystém pokročilých materiálů. Tyto materiály by měly být bezpečné, udržitelné a účinně využívající zdroje, aby podpořily Zelenou dohodu pro Evropu a oběhové hospodářství. Rada vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily bezpečnost výzkumu, stanovily společné cíle a případně aktualizovaly prioritní oblasti pro výzkum a inovace. Bere na vědomí návrh na vytvoření digitální infrastruktury pro pokročilé materiály na základě stávajících infrastruktur, jako je EuroHPC a evropský cloud pro otevřenou vědu. Rada žádá Komisi, aby při zřizování Technologické rady pro pokročilé materiály zamezila vzniku administrativní zátěže pro členské státy. Zdůrazňuje potřebu veřejných a soukromých investic s využitím iniciativ, jako je partnerství „Inovativní materiály pro EU“ nebo projekty společného evropského zájmu, s cílem přilákat soukromé financování. Rada rovněž vyzývá k dosažení silnějších synergií mezi fondy EU za účelem podpory inovátorů a malých a středních podniků a pro rozvoj dovedností pracovníků, přičemž vzala na vědomí vznik „Akademie pokročilých materiálů“. Poukazuje také na etické a společenské důsledky používání pokročilých materiálů, včetně jejich vlivu na zdraví a na životní prostředí.

Přínos výzkumu a inovací ke konkurenceschopnosti EU

Ministři vedli rozpravu o přínosu výzkumu a inovací ke konkurenceschopnosti EU. Rámec diskuse vytvořila poznámka vypracovaná maďarským předsednictvím.

Tato poznámka připomíná, že zpráva Maria Draghiho s názvem „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ zdůrazňuje zásadní úlohu výzkumu a inovací při zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti Evropy a zdůrazňuje, že je třeba dohnat zpoždění v oblasti inovací vůči ostatním globálním ekonomikám. Draghiho zpráva navrhuje několik opatření k řešení nedostatků v oblasti evropských inovací a k rozpohybování daného ekosystému.

Jedná se o:

  • lepší financování inovací, startupů a rychle se rozvíjejících podniků
  • vypracování jednoduššího a efektivnějšího 10. rámcového programu pro výzkum a inovace
  • prosazování akademické excelence investice do výzkumné infrastruktury světové úrovně
  • lepší koordinaci politik za účelem dosažení cíle vyčlenit 3 % HDP na výzkum a vývoj zjednodušení regulačního rámce

Ministři vyjádřili svá stanoviska ke třem otázkám:

  • hlavní body Draghiho zprávy a způsob jejich provádění
  • podpora excelence při současném zachování inkluzivnosti, dostupnosti a sdílení přínosů a prosperity vyplývajících z výzkumu a inovací
  • způsoby, jak mobilizovat soukromý kapitál v oblasti výzkumu a inovací

Všichni ministři uvítali analýzu Draghiho zprávy a shodli se na tom, že výzkum a inovace mají zásadní význam pro zlepšení konkurenceschopnosti EU a zmenšení nedostatků v inovacích vůči hlavním globálním hospodářským aktérům. Mnoho ministrů vysvětlilo opatření přijatá k dosažení cíle 3 % HDP určených na výzkum. Podle mnoha delegací však budou pro dosažení tohoto cíle nezbytné soukromé investice. Ministři vyzvali k vytvoření lepšího rámce pro přilákání soukromých investic s menší administrativní zátěží, vícero pobídkami a skutečnou unií kapitálových trhů. Předsednictví vyzvalo k nalezení kompromisního východiska mezi excelencí a inkluzivností v politice výzkumu. V neposlední řadě se řada delegací shodla na tom, že nyní nastal čas jednat.

Jiné záležitosti

Nezávislost Evropské rady pro výzkum (ERV)

Dánská delegace s podporou dalších 22 delegací poskytla informace na téma „posílení nezávislosti Evropské rady pro výzkum (ERV)“.

Program nastupujícího předsednictví

Polská delegace informovala Radu o pracovním programu svého předsednictví v oblasti výzkumu a inovací.

Vesmír

Posílení evropských kompetencí v kosmickém odvětví

Ministři schválili závěry Rady o posílení evropských kompetencí v kosmickém odvětví.

Ministři odpovědní za politiku v oblasti vesmíru se na setkání, jemuž předsedal ministr Richárd Szabados, shodli na tom, že kosmické odvětví hraje klíčovou úlohu při podpoře hospodářských, sociálních, environmentálních, technologických a bezpečnostních cílů EU. Je však naléhavě nutné posílit schopnosti Evropy v této oblasti, aby si zachovala svou konkurenceschopnost, vedoucí postavení a nezávislost.

Závěry zdůrazňují význam komplexního přístupu, který zahrnuje:

  • rozvoj dovedností,
  • regulační rámce,
  • mezinárodní spolupráci s cílem zajistit, aby Evropa zůstala v čele vesmírných technologií.

Závěry zdůrazňují potřebu proaktivních kroků, jako jsou investice do vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a vytváření synergií mezi podniky, univerzitami a veřejnými institucemi. Očekává se, že tato opatření podpoří inovace, udržitelnost a odolnost v rámci evropského kosmického odvětví. Závěry rovněž vyzývají ke snižování závislosti na mimoevropských technologiích s cílem chránit zájmy Unie a posílit její schopnost jednat nezávisle na globální scéně a podporovat kulturu neustálého zlepšování a excelence v kosmickém odvětví.

Hodnocení Kosmického programu v polovině období

Ministři schválili závěry Rady o průběžném hodnocení Kosmického programu Evropské unie

Závěry Rady o průběžném hodnocení kosmického programu Evropské unie analyzují zjištění zprávy o provádění Kosmického programu EU a o výkonnosti Agentury EU pro Kosmický program (EUSPA), kterou Komise zveřejnila v červenci 2024. Kosmický program byl zřízen na období 2021–2027 s cílem provádět vesmírné činnosti v oblastech pozorování Země, družicové navigace, získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA), družicových komunikací v rámci státní správy (GOVSATCOM), konektivity, kosmického výzkumu a inovací a podporovat autonomní, bezpečnou a nákladově efektivní schopnost přístupu do vesmíru s přihlédnutím k podstatným bezpečnostním zájmům Unie, jakož i podporovat rozvoj silné kosmické ekonomiky Unie, mimo jiné podporou kosmického ekosystému a posilováním konkurenceschopnosti, inovací, podnikání, dovedností a budování kapacit ve všech členských státech a regionech Unie, a zřídit Agenturu EU pro Kosmický program (EUSPA). Závěry Rady hodnotí pokrok dosažený při provádění Kosmického programu EU, analyzují práci agentury EUSPA a určují priority pro nadcházející práci. Závěry naléhavě vyzývají k přijetí opatření proti rostoucím hrozbám pro bezpečnost a odolnost programu a vyzývají ke snížení závislosti a posílení autonomie.

Budoucnost politiky EU pro oblast vesmíru

Ministři si vyměnili názory na budoucnost politiky EU pro oblast vesmíru – obranné synergie v rámci civilního kosmického programu.

Politická rozprava se zaměřila na strategické a bezpečnostní aspekty politiky v oblasti vesmíru v návaznosti na přijetí kosmické strategie EU pro bezpečnost a obranu (EUSSSD) v březnu 2023. Diskuse se řídila dokumentem vypracovaným maďarským předsednictvím, který označil vesmír za strategickou oblast a předmět konfliktních zájmů.

Ministři si sdělili svá stanoviska ke třem otázkám:

  • možný vývoj Kosmického programu s cílem řešit rostoucí bezpečnostní výzvy v Evropě
  • posílení odolnosti a bezpečnosti kosmické infrastruktury EU v kontextu stávajících rámců civilního dohledu
  • úvahy o tom, které technologie dvojího užití by měly být upřednostněny, a kroky k zajištění souladu s cíli v oblasti udržitelnosti.

Mnoho delegací zdůraznilo, že je třeba aktualizovat vnímání vesmíru evropskou politikou, aby bylo možné držet krok s rychle se měnícím mezinárodním geopolitickým prostředím. Několik delegací poukázalo na to, že otázky dvojího užití – využití kosmických prostředků pro civilní i vojenské nebo bezpečnostní účely – budou v budoucí politice pro oblast vesmíru stále důležitější. V souladu s kosmickou strategií EU pro bezpečnost a obranu se však většina ministrů shodla na tom, že kosmický program EU by měl uživatelům v oblasti obrany poskytovat více služeb a zároveň zachovat civilní kontrolu. V této souvislosti by nadcházející právní rámec EU pro oblast vesmíru, příští Kosmický program a stěžejní kosmické iniciativy EU měly zohledňovat potřeby dvojího užití s cílem zajistit odolnost a bezpečnost kosmických systémů EU, zachovat technologickou suverenitu ve vesmíru a posílit celkovou strategickou autonomii.

Jiné záležitosti

Program nastupujícího předsednictví

Polská delegace informovala Radu o pracovním programu nastupujícího předsednictví v oblasti vesmíru.

Dokumenty k zasedání

Přípravné dokumenty

Výsledné dokumenty

Informace pro média

Kontakt pro tisk

Nepracujete-li pro média, obraťte se prosím se svým dotazem na službu informací pro veřejnost.

Akreditace a mediální události

Obecné informace o akreditaci naleznete zde.

Akreditace médií na mezinárodní summity konané mimo Evropskou unii zajišťují vládní orgány hostitelské země.

Sledujte aktuální dění

Další zasedání: Rada pro konkurenceschopnost

Zobrazit další zasedání

Naposledy aktualizováno: 3. února 2025