"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro konkurenceschopnost (vnitřní trh a průmysl), 22. května 2025
Hlavní výsledky
Veřejné rozhraní pro ohlašování vyslaných pracovníků
Ministři schválili postoj Rady (tzv. obecný přístup) k nařízení o elektronickém ohlášení vyslaných pracovníků. „Vyslaným pracovníkem“ se rozumí pracovník, kterého zaměstnavatel dočasně vyšle do jiného členského státu za účelem poskytování služeb. Cílem nařízení je snížit administrativní zátěž podniků a umožnit jim ohlašovat vyslání pracovníků prostřednictvím nového dobrovolného online rozhraní, díky němuž by registrace vyslaných pracovníků probíhala uživatelsky vstřícným způsobem, na dálku a elektronickými prostředky.
Převážná většina delegací obecný přístup podpořila a vyzdvihla možné přínosy elektronického ohlašování v podobě administrativního zjednodušení, integrace jednotného trhu, volného pohybu a ochrany práv pracovníků. Řada ministrů poukázala na dobrovolnou povahu systému a na potřebu zachovat vysokou úroveň kontroly ze strany vnitrostátních orgánů.
Veřejné rozhraní pro vyslané pracovníky přinese zásadní změnu na vnitřním trhu služeb. Využívání pokročilých digitálních technologií a vysílání zaměstnanců do jiného členského státu bude rychlejší, levnější a snazší; práva pracovníků zůstanou zachována a jednotný trh služeb se přiblíží svému dokončení.
Michał Baranowski, zástupce státního tajemníka ministerstva hospodářského rozvoje a technologií
Ministři vedli politickou rozpravu o možnostech, jak přizpůsobit průmyslové politiky potřebám tradičně silných průmyslových odvětví. V rámci Kompasu konkurenceschopnosti bylo navrženo několik stěžejních odvětvových iniciativ pro důležitá odvětví, jako je Akční plán pro ocel a kovy, předložený 19. března 2025, a Průmyslový akční plán pro automobilový průmysl, předložený 5. března 2025. Na rok 2025 je dále naplánován balíček týkající se chemického průmyslu.
Mezi ministry proběhla výměna názorů na to, jak posílit konkurenceschopnost tradičně silných průmyslových odvětví a zároveň pokračovat v úsilí o dosažení cílů v oblasti klimatu. Řada ministrů zdůraznila, že je třeba zachovat pragmatický přístup, snížit ceny energií a zdokonalit propojovací infrastrukturu, zaručit bezpečnost dodávek surovin, podpořit technologický rozvoj a zajistit financování průmyslu. Mnohé delegace zdůraznily, že je důležité zajistit v rámci zadávání veřejných zakázek poptávku po nízkouhlíkových výrobcích, vyzvaly ke zjednodušení právních předpisů a snížení administrativní zátěže, jakož i k boji proti nekalé hospodářské soutěži a proti únikům uhlíku pomocí účinného využívání nástrojů na ochranu obchodu a uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
Výkonný místopředseda Komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné představil strategii pro jednotný trh, kterou sbor komisařů přijal o den dříve. Tato strategie je zaměřena na tzv. „nejhorších deset“, tedy na největší překážky v deseti odvětvích bránící podnikům v EU v rozšiřování činnosti napříč členskými státy. Je v ní kladen důraz na potřebu zvýšit ambice v oblasti služeb, zjednodušení a digitalizace, zejména pokud jde o malé a střední podniky, a vyzývá se v ní k většímu politickému zapojení tím, že bude za každý členský stát jmenován tzv. „šerpa“ pro vnitřní trh.
Členské státy strategii uvítaly. Řada delegací projevila ochotu spolupracovat při provádění strategie. Ministři zdůraznili své různé priority uvedené ve strategii, včetně podpory malých a středních podniků, snížení administrativní zátěže, zvýšení propojení v oblasti energetiky, dopravy a údajů, digitalizace postupů a snížení územních omezení dodávek.
Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:
Zadávání veřejných zakázek: strategické cíle a další postup
Ministři vedli rozpravu o úloze zadávání veřejných zakázek jako strategického nástroje s ročním rozpočtem ve výši 2,3 bilionu eur, do něhož je zapojeno 250 000 veřejných, regionálních a místních orgánů. Polské předsednictví vypracovalo poznámku, která měla posloužit jako podklad pro diskusi. Následná rozprava probíhala na základě dvou otázek, které ministrům položilo předsednictví. První otázka se týkala dalšího postupu při dosahování četných a rychle se vyvíjejících strategických cílů EU, jako jsou hospodářská soutěž, udržitelnost, odolnost, inovace, zabezpečení, bezpečnost a konkurenceschopnost prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Cílem druhé otázky bylo posoudit názory členských států na míru flexibility vnitrostátních orgánů při rozhodování o tom, jaké cíle sledovat a jaký má být způsob tohoto sledování.
Ministři si vyměnili názory na očekávanou revizi právních předpisů EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, přičemž vyjádřili různé postoje. Všechny delegace i Komise zdůraznily, že stávající evropský rámec je třeba zjednodušit, a to snížením počtu právních aktů, zavedením digitálních nástrojů a stanovením jasnějších pravidel. Ministři rovněž jednali o tom, jakých strategických cílů EU, například v oblasti životního prostředí, sociální politiky, hospodářské suverenity a národní bezpečnosti, by mohlo být pomocí zadávání veřejných zakázek dosaženo, a diskutovali o tom, zda a kdy by mohla být zavedena preferenční doložka EU. Řada delegací se vyslovila pro to, aby vnitrostátní, regionální a místní veřejní zadavatelé měli možnost pružně přizpůsobit uplatňování nových odvětvových kritérií, včetně preferenční doložky EU, svým specifickým potřebám. Důrazně vyzvali k tomu, aby byla revize zaměřena na zjednodušení postupů zadávání veřejných zakázek na úrovni EU, respektive na způsob „jak nakupovat“, a aby zadavatelé měli možnost rozhodovat o tom, „co nakupovat“.
Rada jako filtr byrokracie
V rámci druhé politické rozpravy se ministři věnovali otázce, jak zlepšit legislativní proces, tak aby byl příznivější z hlediska podnikání. Evropská rada ve svých závěrech z 20. března 2025 zdůraznila, že je zapotřebí radikálně snížit administrativní a regulační zátěž i zátěž spojenou s podáváním zpráv a zjednodušit související procesy. Vyzvala v nich k zefektivnění unijních právních předpisů, tak aby podporovaly jasný, jednoduchý a z hlediska inovací příznivý regulační rámec. Prvním horizontálním faktorem uvedeným v Kompasu konkurenceschopnosti, který byl představen v lednu 2025, je zajištění toho, aby byly právní předpisy EU pro konkurenceschopnost vhodné. Ministři vyjádřili své názory na dvě otázky: jak může Rada uplatňovat své vlastní zásady zlepšování právní úpravy a jakým způsobem může účinně působit jako „filtr byrokracie“ tím, že bude podporovat regulační prostředí příznivé pro podnikání.
Všichni ministři se shodli na tom, že zlepšování právní úpravy a zjednodušení procesů by mělo být prioritou všech orgánů EU: Komise, Parlamentu i Rady. V zájmu zlepšení legislativního procesu navrhla řada delegací například vedení rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami, provádění důkladných posouzení dopadů (včetně významných změn) a hodnocení dopadu právních předpisů, zejména na malé a střední podniky. Některé delegace vyzvaly k uplatňování zásad, jako je proporcionalita, subsidiarita a pravidlo „jeden přijmout – jeden zrušit“ (podle kterého se při navrhování nového právního předpisu odstraní některý stávající právní předpis), aby se zajistilo, že nové právní akty budou účinné a nebudou příliš zatěžující. Předsednictví potvrdilo, že zlepšování právní úpravy bude stávající „trojku“ i nadále prioritou.
Jiné záležitosti
V rámci bodu „Jiné záležitosti“:
polské předsednictví poskytlo ministrům aktuální informace o stavu těchto legislativních návrhů projednávaných během jeho mandátu:
nařízení o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích
směrnice o evropských přeshraničních sdruženích
nařízení o nucených licencích k řešení krizí
nařízení o bezpečnosti hraček
nařízení o detergentech a povrchově aktivních látkách
česká, francouzská, italská, lotyšská, maďarská, německá, portugalská, slovenská a španělská delegace ministrům připomněly, že je třeba pokračovat v jednáních o nařízení o patentech, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (patent SEP)
francouzská delegace vystoupila s informačním bodem na téma urychleného provedení akčního plánu pro evropský automobilový průmysl, včetně podpory pro evropský hodnotový řetězec baterií
dále francouzská delegace vystoupila s bodem o mobilizaci finančních prostředků pro průmysl a strategickou autonomii EU na evropské a vnitrostátní úrovni
do třetice Francie vystoupila s bodem týkajícím se zvýšení cel ze strany orgánů USA a opatření na ochranu trhu EU před toky nadměrné kapacity
dánská delegace informovala ministry o pracovním programu nadcházejícího předsednictví v oblastech vnitřního trhu a průmyslu
Rada dále bez rozpravy přijala body uvedené na seznamech nelegislativních bodů „A“.
