Rada pro hospodářské a finanční věci, 20. června 2014

Rada zakročila proti dvojímu nezdanění

Na zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci dne 20. června se ministři dohodli na změně unijních daňových pravidel, která přeshraničním společnostem napříště znemožní dosahovat dvojího nezdanění.

Změna směrnice o mateřských a dceřiných společnostech (2011/96/EU), která byla dohodnuta, bude znamenat konec situace, kdy přeshraniční skupiny společností mohly využívat rozdílů mezi daňovými právními předpisy jednotlivých zemí a prostřednictvím hybridních úvěrových nástrojů dosahovat dvojího nezdanění.

Podle dohodnutého znění by členský stát mateřské společnosti upustil od zdanění zisků, které mateřská společnost obdrží od dceřiné společnosti, pouze v rozsahu, v němž tyto zisky nejsou pro dceřinou společnost odečitatelné.

Tato změna je součástí širšího úsilí a mezinárodního závazku EU bojovat proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

Další kroky

Členské státy by měly povinnost nová ustanovení promítnout ve svém vnitrostátním právu do 31. prosince 2015.

Proč bylo třeba směrnici o mateřských a dceřiných společnostech změnit?

Dohodnutá úprava je namířena především proti hybridním úvěrovým nástrojům, kterých využívají přeshraniční skupiny společností.

Hybridní úvěrové nástroje jsou finanční nástroje, které mají vlastnosti jak dluhu, tak i vlastního kapitálu.

Z tohoto důvodu jsou v některých členských státech považovány za prostý úvěr, zatímco jiné členské státy k nim přistupují jako k vlastnímu kapitálu, a v závislosti na daňových právních předpisech dané země je tedy lze odečíst od základu daně nebo jsou od daní osvobozeny.

Přeshraniční společnosti díky tomu mohly své zisky náležitým způsobem rozmístit a zdanění zisků obdržených prostřednictvím hybridních úvěrových nástrojů se v příslušných členských státech vyhnout.

Takovéto daňové plánování nebylo dříve vyloučeno, neboť původní směrnice o mateřských a dceřiných společnostech od členských států vyžadovala, aby zisky, které mateřská společnost obdrží od dceřiných společností působících v jiných členských státech, od daně osvobodila.

Další hlavní body na pořadu jednání

Rozšíření eurozóny – Litva

V návaznosti na konvergenční zprávy Komise a Evropské centrální banky doporučily země eurozóny (zasedající v rámci Rady), aby Rada EU přijala rozhodnutí umožňující Litvě vstoupit do eurozóny.

Před přijetím konečného rozhodnutí bude jeho návrh postoupen Evropské radě k projednání a Evropskému parlamentu k vyjádření stanoviska. Bude-li rozhodnutí schváleno, přijme Litva euro jako svou měnu k 1. lednu 2015.

Návrh rozpočtu EU na rok 2015

V Radě proběhla výměna názorů nad návrhem souhrnného rozpočtu EU na rok 2015, který představila Komise. Návrh počítá s platbami v úhrnné výši 142,1 miliardy eur (nárůst o 4,9 % ve srovnání s rokem 2014) a se závazky v rozsahu 145,6 miliardy eur (nárůst o 2,1 %).

Předpokládá se, že na postoji k návrhu rozpočtu se Rada dohodne do konce července.

Evropský semestr – doporučení pro jednotlivé země v oblasti hospodářských a fiskálních politik

Rada schválila návrhy doporučení pro jednotlivé země týkající se hospodářských a fiskálních politik, které členské státy popsaly ve svých národních programech. Zvláštní doporučení bylo vydáno pro eurozónu jako celek.

Na zasedání, které se bude konat 27. června, by tato doporučení měla potvrdit Evropská rada. Konečné znění doporučení přijme Rada EU v červenci.

Ukončení postupu při nadměrném schodku

Rada přijala rozhodnutí, kterými ukončuje postup při nadměrném schodku vůči Belgii, České republice, Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Slovensku. Tato rozhodnutí potvrzují, že uvedené země snížily své rozpočtové deficity pod referenční hodnotu EU pro schodek veřejných financí, která činí 3 % HDP.