"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele
Videokonference ministrů pro zaměstnanost a sociální věci, 9. června 2020
Hlavní výsledky
Zaměstnanost a sociální věci
Během pandemie COVID-19 jednali ministři EU pro zaměstnanost a sociální věci již potřetí. A poprvé bylo hlavním tématem jejich diskuse oživení. Ministři si zejména vyměnili názory na to, jak posílit vnitrostátní politiky zaměstnanosti a sociální politiky a jak zvýšit odolnost trhů práce s cílem překonat důsledky pandemie COVID-19.
Současná krize měla obrovský dopad na naše pracovní návyky – práce na dálku a flexibilní pracovní doba se staly normou a míra využívání digitálních technologií roste. V této souvislosti je zásadní pojmout naše politiky správným způsobem. Odolnější ekonomika EU si žádá kvalifikovanější pracovní sílu. Proto jsou zapotřebí rozsáhlé investice do vzdělávání a odborné přípravy, zejména do prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků a zaměstnanců v celé Unii.
Josip Aladrović, chorvatský ministr práce a důchodového systému
Diskuse se odvíjela od následujících otázek vypracovaných předsednictvím:
Během krize v důsledku onemocnění COVID-19 byla široce využívána různá flexibilní uspořádání práce, jako je práce na dálku, flexibilní pracovní doba a inovativní informační a komunikační technologie. Domníváte se, že by jejich používání v budoucnu bylo z dlouhodobého hlediska ekonomicky a sociálně přínosné?
Jaké kroky plánujete v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace s ohledem na měnící se svět práce v důsledku pandemie COVID-19 a také s ohledem na současnou digitální a ekologickou transformaci?
Jak v souvislosti s pandemií COVID-19 řešíte ochranu a prosazování rovnosti žen a mužů, zejména ve vztahu ke zranitelným skupinám?
Ministři uvítali přijetí balíčku zaměřeného na oživení, zdůraznili však, že krize COVID-19 s sebou přinesla závažné výzvy v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, zejména v důsledku rozsáhlého využívání nástrojů IT, práce na dálku a videokonferencí. Za nejproblematičtější aspekty ministři označili sociální izolaci, ochranu údajů, zdraví pracovníků a ochranu práv zaměstnanců a pracovníků. V souvislosti s radikální proměnou uspořádání práce řada delegací zdůraznila potřebu pokračovat v sociálním dialogu, stejně jako důležitou úlohu, kterou by při této transformaci měli hrát sociální partneři.
Ministři rovněž zdůraznili, že současná krize ještě více zesílila potřebu prohlubování dovedností a změny kvalifikace coby způsoby, jak podpořit hospodářské oživení a sociální soudržnost a posilovat odolnost hospodářství a společností vůči budoucím výzvám.
Pokud jde o rovnost žen a mužů, řada ministrů uvedla, že během omezení volného pohybu osob v důsledku COVID-19 bylo závažným problémem domácí násilí. Vyměnili si zkušenosti s bojem proti domácímu násilí a poskytování pomoci obětem.
Ministři se obecně shodli na tom, že koncepce politik zaměřených na oživení by měly zohledňovat rovnost žen a mužů, zejména vzhledem k tomu, že během současné zdravotní krize zajišťovaly hlavní povinnosti ženy.
V tomto náročném období byli v první linii zdravotní sestry, zdravotníci a sociální pracovníci a pracovníci v oblasti neformální péče. Většinu z nich tvoří ženy, a v tomto kontextu je otázka rovnosti žen a mužů ještě větší výzvou. Naše dnešní diskuse ukázala, že k překonání krize potřebujeme adekvátní politiky řešící dlouhodobé problémy, jako je nerovné rozdělení pečovatelských povinností a rozdíly v odměňování žen a mužů.
Vesna Bedekovićová, chorvatská ministryně pro demografii, rodinu, mládež a sociální politiku
V rámci bodů věnovaných jiným záležitostem předsednictví ministry informovalo o probíhajícím procesu evropského semestru a o doporučeních pro jednotlivé země na rok 2020.
Současná krize měla obrovský dopad na naše pracovní návyky – práce na dálku a flexibilní pracovní doba se staly normou a míra využívání digitálních technologií roste. V této souvislosti je zásadní pojmout naše politiky správným způsobem. Odolnější ekonomika EU si žádá kvalifikovanější pracovní sílu. Proto jsou zapotřebí rozsáhlé investice do vzdělávání a odborné přípravy, zejména do prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků a zaměstnanců v celé Unii.
V tomto náročném období byli v první linii zdravotní sestry, zdravotníci a sociální pracovníci a pracovníci v oblasti neformální péče. Většinu z nich tvoří ženy, a v tomto kontextu je otázka rovnosti žen a mužů ještě větší výzvou. Naše dnešní diskuse ukázala, že k překonání krize potřebujeme adekvátní politiky řešící dlouhodobé problémy, jako je nerovné rozdělení pečovatelských povinností a rozdíly v odměňování žen a mužů.