Rada pro zahraniční věci, 14.–15. 11. 2016, 14.–15. listopadu 2016

Hlavní výsledky

14. listopadu

Bezpečnost a obrana

Ministři zahraničních věcí se na společném zasedání s ministry obrany zabývali prováděcím plánem v oblasti bezpečnosti a obrany v rámci globální strategie EU. Rada přijala závěry, jež stanoví úroveň ambicí a další postup ohledně budoucího rozvoje bezpečnostní a obranné politiky EU.

„Prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany a závěry, které Rada přijala, jsou nejlepší zárukou, kterou můžeme našim občanům i partnerům v souvislosti s bezpečností a obranou poskytnout. To je Evropa ve své nejlepší podobě: když něco děláme společně, děláme to lépe.“

Federica Mogheriniová, vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

• Závěry Rady o bezpečnosti a obraně
• Prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany

Turecko

Ministři znovu vyjádřili znepokojení nad nejnovějším vývojem v Turecku, jež formulovala vysoká představitelka ve svém prohlášení jménem EU ze dne 8. listopadu 2016. Během rozpravy obzvláště zdůraznili znepokojivou skutečnost, že se v Turecku opětovně uvažuje o možnosti předložit parlamentu návrh zákona, kterým by byl znovu zaveden trest smrti. Zdůraznili také, že Turecko je klíčovým partnerem EU v oblasti hospodářství, bezpečnosti, migrace a zahraniční politiky, zejména ve vztahu k Sýrii a Iráku. Rada připomněla, že EU odsuzuje pokus o převrat ze dne 15. července. Ministři uznávají, že Turecko musí přijmout odpovídající opatření, současně však připomněli, že se od Turecka jakožto kandidátské země očekává, že bude dodržovat nejvyšší standardy demokracie, včetně respektování lidských práv, právního státu, základních svobod a práva všech osob na spravedlivý proces. Ministři EU se shodli na tom, že je důležité pokračovat v politickém dialogu s Tureckem na všech úrovních.

• Prohlášení vysoké představitelky jménem EU k nejnovějšímu vývoji událostí v Turecku, 8. listopadu 2016

Jižní sousedství

Ministři jednali o jižním sousedství se zaměřením na Sýrii. Vysoká představitelka informovala Radu o svém úsilí o spolupráci s klíčovými aktéry v regionu vyvíjeném v poslední době v souladu s mandátem Evropské rady, kterým plně podporuje úsilí zvláštního vyslance OSN Staffana de Mistury. Vysoká představitelka zmínila zejména své poslední návštěvy Íránu (29. října) a Saudské Arábie (31. října). V závěrech o Íránu, které byly přijaty bez rozpravy, Rada úsilí vysoké představitelky uvítala a vyzvala ji, aby ve své práci pokračovala. Rada vyjádřila znepokojení nad stupňujícím se napětím v regionu a vyzvala k vytvoření konstruktivnější atmosféry v regionu a k ukončení násilností v Sýrii a podpoře obnovení politického procesu.

Rada rovněž přijala rozhodnutí, kterým doplnila jména 17 ministrů a guvernéra syrské centrální banky na seznam osob, na něž se vztahují sankce namířené proti syrskému režimu za násilné represe vůči civilnímu obyvatelstvu.

Východní partnerství

Rada jednala o stavu stávajících mnohostranných a dvoustranných vztahů se všemi šesti zeměmi Východního partnerství – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou. Ministři si vyměnili názory na provádění tohoto partnerství a na možné výsledky, jichž by mohlo být dosaženo v roce 2017, a to zejména s ohledem na příští summit Východního partnerství, který se bude konat v listopadu 2017 v Bruselu.

Rada přijala závěry o Východním partnerství.

• Úplné znění závěrů
• Východní partnerství (souvislosti)

15. listopadu (obrana)

Spolupráce EU–NATO

Rada jednala o spolupráci mezi EU a NATO s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ministři obrany zhodnotili spolupráci mezi EU a NATO v kontextu provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany a společného prohlášení EU a NATO. Vysoká představitelka a generální tajemník NATO informovali o činnosti, která v tomto ohledu probíhá; pracuje se na 40 konkrétních návrzích v sedmi oblastech, v nichž má být podle společného prohlášení prohloubena spolupráce. Návrhy by měly být předloženy a přijaty na zasedáních Rady EU a Rady NATO začátkem prosince. Ministři EU zdůraznili potřebu komplexní koordinace a doplňkovosti mezi EU a NATO a odhodlání EU rozvíjet silné transatlantické vztahy.

• Společné prohlášení EU a NATO

Operace SBOP

Ministři poté jednali o aktuálním stavu operací SBOP, přičemž se zaměřili na situaci v Libyi a ve Středomoří. Na tomto jednání byl přítomen také generální tajemník NATO. V této souvislosti byla zvláštní pozornost věnována probíhající spolupráci mezi námořní operací Evropské unie EUNAVFOR MED Sophia, která bojuje proti převaděčům a obchodníkům s lidmi v centrálním Středomoří, a operací NATO „Sea Guardian“ (Mořský strážce) se zaměřením na získávání poznatků o situaci a logistiku.

Vysoká představitelka rovněž ministrům poskytla aktuální informace o dvou podpůrných úkolech operace EUNAVFOR MED Sophia. Probíhá výcvik 78 příslušníků libyjské pobřežní stráže a námořnictva na palubě lodi a jejich mentora. Operace také přispívá k uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2292 (2016), přičemž první inspekce lodi se v této souvislosti uskutečnila již 14. září 2016; celkem bylo zkontrolováno 7 obchodních plavidel a vyslechnuto 122 osob.

• Operace EU NAVFOR Med (ESVČ)
• Hledání řešení v oblasti migračních tlaků (souvislosti)

Řídící výbor EDA

Před zasedáním Rady jednali ministři obrany ve formátu Řídícího výboru Evropské obranné agentury (EDA), jemuž předsedala Federica Mogheriniová jakožto vedoucí agentury. Zapojeny jsou všechny členské státy kromě Dánska. Ministři projednali a schválili souhrnný rozpočet agentury na rok 2017, který byl poprvé od roku 2010 navýšen, a to na celkovou částku 31 milionů eur.

Živé přenosy, videa a fotografie

• Živé vysílání veřejných zasedání a tiskových konferencí
• Fotografie a videozáznamy ze zasedání Rady pro zahraniční věci, 14. listopadu 2016
• Fotografie a videozáznamy ze zasedání Rady pro zahraniční věci, 15. listopadu 2016