"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, 8. prosince 2025
Hlavní výsledky
Vnitřní věci
Migrační politika EU
Rada stanovila svůj postoj ke třem právním předpisům EU, které mají zrychlit a zjednodušit postupy navracení žadatelů o azyl, jejichž žádost byla zamítnuta, a urychlit a usnadnit azylová řízení.
Nařízení o navracení stanoví společné postupy navracení, povinnost neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí spolupracovat s migračními orgány a nástroje pro spolupráci mezi členskými státy. EU také vypracuje seznam bezpečných zemí původu, který členským státům umožní vyřizovat žádosti o mezinárodní ochranu osob pocházejících ze zemí na tomto seznamu rychleji. Díky novému nařízení o uplatňování pojmu bezpečné třetí země budou mít členské státy více možností, jak tento pojem používat při zamítání žádostí o azyl jako nepřípustných a posuzovat možnou spolupráci třetích zemí v tomto ohledu.
K dohodě mezi členskými státy došlo pouhých šest měsíců poté, co Evropská rada 26. června vyzvala k intenzivnějšímu úsilí o usnadnění, zvýšení počtu a urychlení navracení a k práci na pojmech bezpečné třetí země a bezpečné země původu.
Evropský azylový systém není funkční. Rada dnes poskytla důležité odpovědi.
Budeme schopni získat kontrolu nad migrací do Evropy a rozbít operační model převaděčů. A zajistíme, aby bylo skutečně navráceno více migrantů, kteří nemají právo pobývat v EU.
Rasmus Stoklund, dánský ministr pro imigraci a integraci
Rada dnes rovněž dosáhla politické dohody o zřízení ročního rezervoáru solidarity na rok 2026. Rezervoár solidarity je hlavním prvkem Paktu EU o migraci a azylu a poskytuje účinnou podporu členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku. Pakt, který se začne uplatňovat od 12. června 2026, zefektivní evropský azylový systém díky jasnějším pravidlům týkajícím se odpovědnosti za vyřizování žádostí o azyl a díky solidaritě mezi členskými státy. Pakt nakonec přispěje ke snížení migračního tlaku na všechny členské státy.
Během pracovního oběda ministři jednali o posílení vnějších hranic schengenského prostoru. Zabývali se přetrvávajícími nedostatky a tím, jak je společně řešit, jakož i tím, jak se připravit na nová slabá místa, která se objevují na vnějších hranicích.
Ministři rovněž schválili plán zavádění architektury interoperability EU na roky 2027–2028. Tato architektura interoperability odkazuje na probíhající proces, jehož cílem je zajistit, aby informační systémy EU, které zaručují naši bezpečnost v schengenském prostoru – prostřednictvím správné identifikace osob, odhalování podvodů a kontroly bezpečnostních hrozeb – byly vzájemně propojeny a aby vnitrostátní orgány měly bezproblémový přístup.
Jelikož systém vstupu/výstupu pro hranice, systém cestovních povolení ETIAS a aktualizovaná databáze otisků prstů Eurodac byly zprovozněny v roce 2025 nebo jsou plánovány na rok 2026, Rada se nyní zabývá zbývajícími prvky společné pohraniční a bezpečnostní IT architektury.
Ministři diskutovali o dopadech zneužívání dronů z pohledu donucovacích orgánů. Ministři si vyměnili názory na vhodná donucovací opatření k řešení těchto výzev, včetně možných opatření na úrovni EU. Mezi tato opatření by mohla patřit lepší koordinace protidronových činností, harmonizace norem v oblasti protidronových systémů a navýšení financování výzkumu a inovací.
Z diskuse vyplynulo, že je naléhavě nutné jednat rychle a reagovat na neustále rostoucí výzvy, které drony představují, a vybavit donucovací orgány nezbytnými schopnostmi.
Během uzavřeného zasedání byli ministři v rámci pololetního posouzení hrozeb informováni o současných bezpečnostních výzvách. Informace poskytl jménem evropských národních bezpečnostních a zpravodajských služeb generální ředitel dánské Bezpečnostní a zpravodajské služby (PET).
Boj proti organizované trestné činnosti
Předsednictví představilo souhrnnou zprávu o činnostech, které byly od října 2023 v plánu EU pro boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti označeny za priority. Plán obsahuje 17 krátkodobých a střednědobých opatření, která sloužila jako základ pro činnosti členských států během belgického, maďarského, polského a dánského předsednictví.
Komise představila dvě sdělení: 1) o nové Strategii EU pro oblast drog a 2) o Akčním plánu EU proti obchodu s drogami. Obě sdělení Komise představila 4. prosince 2025. Sdělení představují reakci EU na bezpečnostní, zdravotní, společenské a environmentální výzvy spojené s obchodem s drogami a s jejich nelegálním užíváním.
Boj proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti jsou klíčovými prioritami dánského předsednictví. Chceme-li proti těmto podvratným prvkům účinně bojovat, je nezbytné, abychom spolupracovali napříč členskými státy. Skutečně velmi oceňuji konstruktivní a plodné diskuse o těchto otázkách během dnešního zasedání.
V rámci bodu „Jiné záležitosti“ předsednictví informovalo o aktuálním stavu vývoje, k němuž došlo během jeho funkčního období v otázce přístupu k údajům pro účely účinného prosazování práva, a informovalo ministry o zasedání ministerského fóra EU–západní Balkán pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo ve dnech 30. a 31. října v Sarajevu.
Polsko poskytlo aktuální informace o bezpečnostní situaci a opatřeních navazujících na vydávání víz ruským občanům a nadcházející kyperské předsednictví představilo svůj pracovní program.
