"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.
S Vaším svolením využijeme cookies k získání souhrnných anonymizovaných informací o tom, co si uživatelé našich internetových stránek prohlížejí a jaké části stránek je zajímají. Tyto informace nám poslouží ke zlepšení uživatelských možností práce s našimi internetovými stránkami.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (vnitřní věci), 14. října 2025
Hlavní výsledky
Vnitřní věci
Migrační politika EU
Ministři a ministryně vnitra diskutovali o návrhu nařízení, kterým se zavádí společný systém navracení státních příslušníků třetích zemí neoprávněně pobývajících v EU. Navrhovaný právní předpis, který je v současné době posuzován na odborné úrovni, obsahuje řadu nových prvků, které by měly navracení urychlit, mimo jiné včetně povinnosti navracených osob spolupracovat s vnitrostátními orgány a přísnějších pravidel pro navracení osob, které představují bezpečnostní hrozbu.
Ministři a ministryně se shodli na tom, že pro urychlení navracení a zvýšení počtu skutečných návratů migrantů neoprávněně pobývajících v EU jsou zásadní účinnější celounijní postupy.
Věnovali se zejména povinnému vzájemnému uznávání rozhodnutí o navrácení vydaných jinými členskými státy. Vzájemné uznávání znamená, že členské státy uznají a vykonají rozhodnutí o navrácení vydané jinou zemí EU. Řada členských států zdůraznila skutečnost, že vzájemné uznávání by bylo důrazným signálem, že neoprávněně pobývající migranti nemohou rozhodnutí o navrácení obejít tím, že se přesunou do jiné země EU. Jiné členské státy poukázaly na to, že při uplatňování vzájemného uznávání je nutná flexibilita, a poznamenaly, že různé právní, praktické a operativní okolnosti mohou vydávání vnitrostátního rozhodnutí o navrácení v některých případech urychlit a zefektivnit.
V současné době navracíme v celé EU pouze malou část státních příslušníků třetích zemí, kteří zde pobývají neoprávněně. Domnívám se, že se jedná o naprosto nepřijatelnou situaci. Ohrožuje to nejen bezpečnost naší Unie, ale také sociální soudržnost a důvěryhodnost evropských institucí v očích evropských občanů. Proto pracujeme na nových pravidlech, díky nimž bude navracení účinnější a počet navracených osob vyšší.
Rasmus Stoklund, dánský ministr pro imigraci a integraci
Během pracovního oběda ministři a ministryně jednali o vnějším rozměru migrace, a zejména o navracení do Sýrie – dobrovolném návratu Syřanů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, jakož i o nucených návratech Syřanů, kteří představují bezpečnostní riziko, a osob odsouzených za trestnou činnost. Vzájemně sdíleli své zkušenosti s kontakty se syrskými orgány v oblasti migrace.
Ministři a ministryně jednali o návrhu právního předpisu, jehož cílem je reforma Mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) a začlenění podpory Unie poskytované na připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví. Návrh, který upravuje finanční podporu ze strany EU a spolupráci v oblasti civilní ochrany a připravenosti na mimořádné situace v oblasti zdraví, vyčleňuje na financování tohoto nařízení v rámci příštího víceletého rozpočtu EU 10,7 miliardy eur.
Ministři a ministryně jednali mimo jiné o navrhovaných změnách samotného mechanismu civilní ochrany, jako je posílení společných kapacit pro reakci na katastrofy a krize, jakož i o navrhovaném Krizovém koordinačním centru a posílení civilně-vojenské spolupráce na úrovni EU.
UCPM je nástrojem EU pro koordinaci reakce na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. Pokud je určitá (evropská či mimoevropská) země zasažena katastrofou, může požádat o mimořádnou pomoc z UCPM.
Evropa čelí katastrofám a krizím, které jsou nebývale rozsáhlé a komplexní. Posílení naší připravenosti a odolnosti je klíčovým úkolem jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni EU.
Torsten Schack Pedersen, dánský ministr pro otázky odolnosti a připravenosti
Jak je v případě zasedání ministrů a ministryň vnitra zvykem, Rada se zabývala obecnou situací schengenského prostoru. Komise představila schengenský barometr a věnovala se klíčovým výzvám a vývoji v schengenském prostoru.
Rada jednala o budoucnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Evropská komise plánuje předložit v roce 2026 návrh na přezkum nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Dnešní rozprava poskytla k této plánované revizi podněty. Pro členské státy jsou východiskem, pokud jde o revizi právních předpisů, na nichž je agentura Frontex založena, jejich operativní potřeby. Rovněž vyjádřily přání, aby se nadcházející revize i nadále zaměřovala na hlavní funkce agentury v souvislosti s vnějšími hranicemi a navracením. Klíčovou otázkou je také spolupráce se třetími zeměmi, například v oblasti navracení.
Ministři a ministryně obdrželi nejnovější informace o vývoji IT infrastruktury EU pro správu hranic a prosazování práva. Klíčový prvek tohoto IT prostředí, Systém vstupu/výstupu (EES), vstoupil v platnost 12. října 2025. Systém vstupu/výstupu eviduje vstup a výstup státních příslušníků třetích zemí, kteří překračují vnější hranice EU za účelem krátkodobého pobytu, jakož i odepření jejich vstupu.
Na zasedání Rady předsednictví zdůraznilo, že v průběhu roku 2026 je důležité realizovat nový systém Eurodac (databázi otisků prstů pro registraci žadatelů o azyl) a systém ETIAS (systém cestovních povolení pro cestující ze zemí s bezvízovým stykem). K zavádění zbývajících prvků společné pohraniční a bezpečnostní IT architektury po roce 2026 (jako je aktualizovaný Vízový informační systém) se Rada vrátí na některém z nadcházejících zasedání.
Předsednictví poskytlo stručné aktuální informace o práci vykonané v přípravných orgánech Rady, jejímž cílem je projednat, koordinovat a monitorovat provádění plánu pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva. Komise tento plán předložila v červnu 2025.
V této souvislosti Komise informovala o aktuálním stavu přípravy Technologického plánu pro šifrování, který by měl být dokončen v roce 2026. Účelem tohoto technologického plánu je určit a posoudit technologická řešení, která by donucovacím orgánům umožnila zákonný přístup k zašifrovaným údajům a zároveň zaručila plnou kybernetickou bezpečnost a základní práva.
Donucovací orgány musí mít nezbytné nástroje, včetně odpovídajícího přístupu k údajům, aby mohly účinně bojovat proti trestné činnosti a stíhat ji. To platí jak pro trestné činy na internetu, tak pro závažnou trestnou činnost plánovanou nebo prováděnou organizovanými pachateli trestné činnosti, kteří k tomu využívají moderní technologie a digitální infrastrukturu. Musíme zajistit odstranění stávajících nedostatků.
Na pracovní snídani ministři a ministryně jednali o dlouhodobějších výzvách, které může pro vnitřní bezpečnost EU představovat situace na Blízkém východě, zejména v Pásmu Gazy.
Jiné záležitosti
Stejně jako tomu bylo na zasedání ministrů a ministryň spravedlnosti, Evropská komise prezentovala své první výroční zprávy o pokroku v oblasti zjednodušení, provádění a prosazování.
Předsednictví a Evropská komise rovněž poskytly nejnovější informace o aktuálním stavu provádění Paktu o migraci a azylu. Rovněž informovaly o připravovaných návrzích a procesu, který povede do konce roku k vytvoření prvního ročního rezervoáru solidarity (jedná se o nový mechanismus, který povede ke spravedlivějšímu sdílení odpovědnosti v oblasti azylu).
Česko poskytlo informace o ministerské konferenci v rámci Salcburského fóra, která se konala v září 2025 ve Valticích.
Vzhledem k nedávným narušením evropského vzdušného prostoru drony, které mohou představovat riziko špionáže a sabotáže páchané na kritické infrastruktuře, upozornilo Německo na výzvy, které tento vývoj na vnitrostátní i evropské úrovni přináší.
