Videokonference ministrů dopravy, 8. prosince 2020

Hlavní výsledky

Výběr silničních poplatků (euroviněta)

Ministři zahájili neformální videokonferenci politickou rozpravou o návrhu na revizi pravidel EU pro výběr silničních poplatků (směrnice o eurovinětě). Cílem návrhu je řešit důležité otázky, jako jsou emise skleníkových plynů a další dopady na životní prostředí, přetížení dopravy a financování silniční infrastruktury.

Předsednictví ve své informativní poznámce vyzvalo ministry, aby se podělili o své názory na dvě otázky:

• možnost, aby členské státy za určitých podmínek osvobodily vozidla s maximální hmotností od 3,5 tuny do 7,5 tuny od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání;
• zda by pro to, aby členské státy mohly uplatňovat určitou přirážku k poplatku za pozemní komunikace stanovenému na určitých silničních úsecích v oblastech s vysokým přetížením dopravy, měl být zapotřebí souhlas všech dotčených členských států (tj. těch, které jsou součástí tohoto koridoru a které sousedí s úsekem koridoru, na který se uplatňuje přirážka).

Na závěr rozpravy předsednictví konstatovalo, že podle výsledků jednání se ve věci obou otázek ubírá správným směrem, a proto bude dále pokračovat s cílem připravit návrh mandátu k jednání pro zasedání Výboru stálých zástupců Rady konající se dne 18. prosince 2020.

Aktualizovaná pravidla pro výběr silničních poplatků budou hrát klíčovou úlohu v úsilí EU o ekologičtější a udržitelnější dopravu a o dosažení cílů snížení emisí CO₂ v silniční dopravě do roku 2030. Pokrok v této záležitosti je pro německé předsednictví jednou z významných priorit a jsem přesvědčen, že do konce našeho funkčního období se podaří dohodnout se na postoji Rady.

Andreas Scheuer, německý spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury, předseda zasedání

• Informativní poznámka k revizi směrnice o eurovinětě

Jednotné evropské nebe

Ministři vedli neformální politickou rozpravu o návrzích Komise týkajících se jednotného evropského nebe předložených v září 2020. Cílem návrhů je zlepšit evropský systém uspořádání vzdušného prostoru a letových navigačních služeb s cílem zvýšit kapacitu, zlepšit nákladovou efektivnost a zlepšit schopnost systému přizpůsobit se změnám v provozu a zároveň se snažit snížit uhlíkovou stopu letectví. Za účelem nasměrování rozpravy připravilo předsednictví diskusní dokument obsahující otázky určené ministrům.

Během jednání vyjádřily členské státy podporu obecným cílům jednotného evropského nebe, zejména pokud jde o digitální agendu a cíle Zelené dohody, a obecně uvítaly cíl zjednodušit a zlepšit stávající právní rámec. Řada ministrů však spatřuje riziko, že některá z navrhovaných ustanovení by vedla k další administrativní zátěži a nákladům.

Některé členské státy byly toho názoru, že návrhy plně nerespektují svrchovanost a odpovědnost členských států v jejich vzdušném prostoru v souladu s Chicagskou úmluvou, jakož i svrchovanost letových provozních služeb. Zdůraznily, že je třeba v pravidlech plně zohlednit zásady subsidiarity a proporcionality, jakož i vojenský, bezpečnostní a obranný rozměr.

Zatímco členské státy vyjádřily silnou podporu posílení perspektivy sítě a úlohy Eurocontrolu, někteří ministři poukázali na to, že je třeba dále vyjasnit funkce a úkoly manažera struktury vzdušného prostoru.

Reforma by měla rovněž zohlednit všechna specifika jednotlivých členských států. V tomto ohledu řada ministrů vyjádřila obavy ohledně vhodnosti celounijních cílů pro terminálové služby a omezené úlohy členských států při plánování výkonnosti a stanovování jednotkových sazeb.

Členské státy rovněž považují za nutné vyjasnit přínosy návrhu na zřízení nezávislého evropského regulačního orgánu – orgánu pro kontrolu výkonnosti (PRB) v rámci Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA).

Ministři uznali, že digitalizace a tržní přístup by mohly zvýšit efektivitu poskytování podpůrných datových služeb. Státy by nicméně měly mít i nadále možnost zachovat integrované řízení letového provozu pro civilní a vojenské letectví.

Řada ministrů poukázala na to, že nová pravidla by měla zohledňovat potřeby všech zúčastněných stran a usilovat o dosažení cílů, aniž by vytvářela zbytečnou administrativní zátěž a náklady. V tomto ohledu někteří ministři vyjádřili politování nad tím, že návrh nebere v úvahu dramatický dopad onemocnění COVID-19 na toto odvětví a zavádí strukturální změny, které by mohly vést k další roztříštěnosti a větší složitosti v době, kdy toto odvětví potřebuje stabilitu, aby se zotavilo.

Členské státy považují za nezbytné, aby odvětví letecké dopravy snížilo své emise CO₂. Několik delegací však uvedlo, že některá opatření, jako je povinná modulace poplatků na evropské úrovni nebo společná jednotková sazba, by vyžadovaly další analýzu nákladů a přínosů.

Dnešní politická rozprava poskytne důležité vodítko pro další práci na legislativních návrzích týkajících se jednotného evropského nebe.

• Diskusní dokument vypracovaný předsednictvím – Zlepšení výkonnosti evropského uspořádání letového provozu

Jiné záležitosti

Předsednictví informovalo ministry o jednáních o novém přístupu k mobilitě, který doplní strategii udržitelné a inteligentní mobility, kterou má Evropská komise předložit dne 9. prosince 2020. Předsednictví rovněž informovalo ministry o aktuálním stavu stávajících návrhů v oblasti železniční dopravy a o dopadu pandemie COVID-19 na práva cestujících v letecké dopravě.

Lucemburská delegace zopakovala svou žádost o koordinované investice do rozšíření evropské železniční sítě a finská delegace ministry informovala o zasedání na vysoké úrovni věnovaném propojenému a automatizovanému řízení vozidel. Rakouská delegace předložila společné prohlášení předkládané společně s Belgií, Dánskem, Francií, Lucemburskem, Nizozemskem a Portugalskem, v němž se Komise a všechny zainteresované strany vyzývají, aby usilovaly o sociálně odpovědné oživení odvětví letecké dopravy. Polská delegace informovala ministry o společném prohlášení Visegrádské skupiny o nadcházející revizi transevropských dopravních sítí (TEN-T).

Komise ministry informovala o krizi týkající se střídání posádek v lodní dopravě způsobené pandemií COVID-19. Poskytla rovněž aktuální informace o platformě pro sdílení údajů z formulářů pro trasování cestujících v letecké dopravě, které členským státům pomáhají při posuzování rizik při příletu a umožňují trasování kontaktů v souvislosti s pandemií COVID-19, a vyzvala členské státy, aby se zapojily do pilotního projektu prováděného agenturou EASA.

Nastupující portugalské předsednictví představilo svůj pracovní program na první polovinu roku 2021.

Všechny body pořadu jednání této videokonference byly projednány na veřejném zasedání.