Ekologizace zemědělství

Udržitelný, odolný a zdravý potravinový systém

Zemědělsko-potravinářské odvětví je jedním z hlavních hospodářských sektorů v EU.

Toto odvětví je do značné míry závislé na životním prostředí, na které však má také výrazný dopad. Produkce potravin a související dodavatelský řetězec jsou zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu. Intenzivní zemědělství může v důsledku odlesňování, používání pesticidů a dalších postupů, které nerespektují životní prostředí, způsobit degradaci půdy a úbytek biologické rozmanitosti.

EU mění způsob, jakým jsou potraviny v Evropě vyráběny a konzumovány, s cílem:

• zvýšit udržitelnost zemědělských a potravinových systémů
• posílit odolnost vůči krizím
• nadále zajišťovat, aby byly potraviny zdravé a cenově dostupné

Prosazováním udržitelných postupů, snižováním emisí a znečištění a posilováním biologické rozmanitosti usiluje EU o vytvoření potravinového systému, který bude odolný vůči změně klimatu a šetrný k životnímu prostředí.

EU chce rovněž zlepšit životní podmínky zvířat, omezit potravinové ztráty a plýtvání potravinami, podporovat udržitelnější spotřebu potravin a zdravou stravu a bojovat proti podvodům v potravinářství, k nimž dochází v rámci dodavatelského řetězce.

Proč by mělo být zemědělství ekologičtější?

Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v celosvětovém měřítku pochází z potravinových systémů přibližně jedna třetina emisí skleníkových plynů. V rámci EU je zemědělství zdrojem téměř 11 % emisí skleníkových plynů, které jsou tvořeny především emisemi metanu z chovu hospodářských zvířat a oxidem dusným uvolňovaným z půdy.

Zemědělství a lesnictví však mohou hrát klíčovou úlohu v boji proti změně klimatu tím, že pohlcují uhlík z atmosféry.

Dalším problémem je nadměrné používání pesticidů a antimikrobiálních látek v zemědělství, což má závažné důsledky pro životní prostředí a zdraví a vede to ke znečištění vody, degradaci půdy a zvyšování antimikrobiální rezistence.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí je 60–70 % půdy v EU považováno za nezdravou. Vyčerpaná půda a poškozené zemědělské ekosystémy mají menší schopnost produkovat potraviny.

Klíčové unijní politiky a právní předpisy

Přístup EU k ekologizaci zemědělství je zakotven v různých strategiích a právních předpisech.

Zelená dohoda pro Evropu, která byla přijata v roce 2019, je souborem iniciativ v oblasti environmentální a klimatické politiky. Stanoví se v ní cíl dosáhnout v Evropě do roku 2050 klimatické neutrality. Důležitou součástí této transformace je i zemědělství.

• Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“

Jedním z klíčových opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu je strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Jejím cílem je zajistit přechod od stávajícího potravinového systému EU směrem k udržitelnému modelu. Rada tento cíl potvrdila ve svých závěrech z října 2020.

• Strategie v oblasti biologické rozmanitosti

Dalším zásadním prvkem Zelené dohody je strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Jejím cílem je zajistit obnovu ekosystémů a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a rovněž podporovat agroekologické postupy, včetně střídání plodin a agrolesnictví.

• Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika (SZP) byla reformována tak, aby účinněji podporovala plnění environmentálních a klimatických cílů. Pro období 2023–2027 je na klimatická opatření vyčleněno 40 % rozpočtu SZP.

• Právní rámec pro obnovu přírody

V souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti jsou v právním rámci pro obnovu přírody historicky poprvé stanoveny závazné cíle pro obnovu ekosystémů, přírodních stanovišť a druhů. Účelem tohoto rámce je rovněž posílit biologickou rozmanitost a zvýšit udržitelnost zemědělské půdy.

Tyto strategie a právní předpisy se zabývají širokou škálou kriticky důležitých otázek, od snižování emisí a používání pesticidů až po ekologické zemědělství, dobré životní podmínky zvířat a plýtvání potravinami.

Udržitelnější zemědělství

Nová SZP, která je v platnosti od roku 2023, motivuje zemědělce k používání postupů šetrných k životnímu prostředí a vyžaduje je od nich. Jedná se o:

• podmíněnost: zemědělské podniky, které jsou příjemci přímých plateb ze SZP, musí chránit mokřady a rašeliniště a uplatňovat postupy týkající se střídání plodin či jejich diverzifikace a půdního pokryvu
• ekoschémata: pokud zemědělci v rámci své činnosti jdou nad rámec povinných požadavků, mohou na základě ekoschémat obdržet další platby. Na ekoschémata je vyčleněno alespoň 25 % přímých plateb, což odpovídá rozpočtu ve výši 48,5 miliardy eur
• rozvoj venkova: další prostředky jsou vypláceny z programů rozvoje venkova, které zemědělcům poskytují podporu zaměřenou na uplatňování environmentálních postupů

Zemědělci mohou také pomoci snižovat emise skleníkových plynů pomocí postupů v oblasti uhlíkového zemědělství. Patří mezi ně opatření, která slouží k zachycování uhlíku z atmosféry (sekvestrace uhlíku) a jeho ukládání do půdy nebo biomasy a k lepšímu hospodaření s půdou s cílem zvýšit její schopnost ukládat uhlík.

• Pravidla financování SZP na období 2023–2027
• Pohlcování uhlíku

Obnova zemědělských ekosystémů

V nařízení o obnově přírody, které je v platnosti od srpna 2024, se od členských států EU požaduje, aby přijaly opatření s cílem:

• do roku 2030 obnovit 30 % zemědělsky využívaných odvodněných rašelinišť a 50 % do roku 2050 (země, na něž by tato opatření měla silné dopady, mohou uplatnit nižší procentní podíl)
• posílit zásobu uhlíku v minerálních půdách
• zvýšit na zemědělské půdě rozmanitost krajinných prvků (např. živé ploty, pásy květin, půda ležící ladem, rybníky a ovocné stromy)

Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství je klíčovým nástrojem EU při přechodu k udržitelnějším potravinovým systémům. Využívá postupy šetrné k životnímu prostředí, které minimalizují používání hnojiv a pesticidů, zlepšují zdraví půdy, zvyšují biologickou rozmanitost a zajišťují vysoké standardy dobrých životních podmínek zvířat. Cílem EU je, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky.

Podpora ekologického zemědělství je zakotvena ve společné zemědělské politice. Nařízení o ekologickém zemědělství navíc zajišťuje vysoké standardy ekologické produkce a certifikace, čímž podporuje transparentnost a důvěru spotřebitelů v ekologické produkty.

• Akční plán pro podporu ekologické produkce (Evropská komise)