„Prověrka“ konkurenceschopnosti

Ministři EU si v rámci diskuse o dlouhodobé strategii EU pro udržitelný růst vyměnili názory na vnější rozměr konkurenceschopnosti Evropské unie.

Delegace uvítaly integrovaný přístup k udržitelnému růstu, jak je uvedeno ve zprávě finského předsednictví Rady.

Ministři si vyměnili názory na to, jaký dopad má hospodářská soutěž na konkurenceschopnost jednotného trhu.

I když obecně souhlasili s tím, že hospodářská soutěž zůstává jedním ze základních nástrojů vnitřního trhu EU, řada delegací zmínila potřebu přehodnotit definici „relevantního trhu“ – především s ohledem na on-line platformy s globálním rozsahem podnikání.

Jednání v Radě byla zaměřena na dopad hodnotových řetězců evropských odvětví na konkurenceschopnost a růst.

Ministři zdůraznili rostoucí úlohu, již tržní služby hrají v globálních hodnotových řetězcích.

Rada jednala o budoucí správě jednotného trhu.

V průběhu jednání Evropská komise předložila sdělení na toto téma, které nedávno přijala.

• Zasedání Rady pro konkurenceschopnost, 29. 11. 2018
• Jednotný trh: největší evropská deviza v měnícím se světě (Evropská komise)

Rada posoudila význam regionální konvergence pro celkové zvýšení růstu produktivity a konkurenceschopnost.

Ministři jednali o takových aspektech, jako je rozdělení nákladů a přínosů ekonomického růstu a začlenění napříč regiony EU.

V této souvislosti rovněž zdůraznili potřebu většího zaměření na inovace a digitalizaci investováním do infrastruktury a zlepšením dovedností občanů.

Ministři se zaměřili na konkrétní dopad vnitřního trhu na průmyslovou základnu EU, pokud jde o konkurenceschopnost a produktivitu.

Zdůraznili význam hodnotových řetězců pro lepší dlouhodobou produktivitu a podporu konkurenceschopnosti.

Ministři rovněž vyzvali Evropskou komisi k dalšímu zjišťování iniciativ a investic pro hodnotové řetězce budoucnosti.

Rada posoudila náklady vyplývající z nepatřičných omezení trhů služeb.

Tato omezení snižují produktivitu výrobních odvětví, která tyto služby využívají.

Odstranění takových zbytečných omezení by mohlo zajistit výrazné přínosy pro reálnou ekonomiku, a to zejména v maloobchodním sektoru.

Ministři vzali na vědomí prezentaci Evropské komise týkající se jejího sdělení s názvem „Investice do inteligentního, inovativního a udržitelného průmyslu: obnovená strategie průmyslové politiky EU“.

Komise tak reagovala na žádost řady členských států o stanovení dlouhodobých cílů pro průmyslovou politiku, jež by odrážely ambiciózní strategii.

Komise rovněž představila analýzu stávající situace a perspektivy evropského průmyslového odvětví ve srovnání s jinými silnými ekonomikami světa. Analýza zahrnovala také parametry týkající se trendů, jako jsou zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, inovace a úroveň digitálních dovedností.

• Výsledek zasedání Rady, 30. listopadu 2017
• Sdělení o obnovené strategii průmyslové politiky (Evropská komise)

Komise prezentovala analýzu jednotného trhu z hlediska hodnotových řetězců. V této analýze Komise poukázala na to, že služby se stávají stále důležitějším faktorem a že nelze podceňovat význam potenciálních dopadů regulativních zatížení na služby.

Více ministrů zdůraznilo propojení mezi službami a výrobou. Někteří z nich poznamenali, že je nutné posílit účast evropských malých a středních podniků v globálních hodnotových řetězcích.

Mnozí ministři na závěr uvítali záměr Komise monitorovat jednotný trh z hlediska vývoje a transformace hodnotových řetězců.

Ministři si vyměnili názory na nehmotné investice do podniků v EU. Jde například o:

• dovednosti,
• manažerské zkušenosti,
• pověst podniku,
• počítačový software,
• průmyslové vzory,
• duševní vlastnictví.

Ministři uznali přínos nehmotných investic pro hospodářství EU a zabývali se možnými pobídkami a směřováním politiky, jež by mohly přispět k růstu tohoto sektoru. Vyjádřili názor, že by měly být odstraněny překážky bránící investicím a že by mohla být prováděna řada politických opatření na podporu investic do nehmotného majetku. To by mělo zahrnovat:

• odpovídající ochranu duševního vlastnictví,
• snadný přístup k financování pro podniky za účelem investic do nehmotného majetku, zejména pro malé a střední podniky,
• opatření ve prospěch rizikového kapitálu,
• daňové pobídky,
• další úsilí na podporu investic do lidského kapitálu,
• prioritní postavení vzdělávání a dovedností,
• podporu investic do výzkumu a vývoje.

Ministři jednali o dopadu digitalizace na produktivitu – se zaměřením na odvětví služeb.

Poskytli pokyny k tomu, jak zvýšit produktivitu v EU a překonat tak rozdíly oproti vyspělejším regionům světa.

Poukázali zejména na:

• potřebu cílených investic do slibných odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie a výzkum a inovace,
• rychlou digitalizaci odvětví služeb,
• prosazování digitálních infrastruktur a propojení sítí,
• prohlubování jednotného trhu,
• více právních předpisů, které podporují inovace,
• prosazování odborné přípravy a dovedností v oblasti nových technologií,
• iniciativy na podporu malých a středních podniků a začínajících podniků.

Rada rovněž vzala na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo, pokud jde o přípravy na vytvoření srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů konkurenceschopnosti. Díky tomuto nástroji budou mít Komise a země EU možnost lépe monitorovat vývoj v oblasti konkurenceschopnosti a zlepšit kvalitu rozhodovacího procesu. Srovnávací přehled bude obsahovat ukazatele týkající se celkové konkurenceschopnosti, ale také tematických oblastí, které jsou pro prověřování konkurenceschopnosti nejrelevantnější.

Ministři si v rámci procesu „prověrky“ konkurenceschopnosti vyměnili názory na to, jak co nejlépe podpořit malé a střední podniky a nově zakládané podniky při rozvoji a vytváření pracovních míst.

Základem pro diskusi byla prezentace Komise, která představila srovnávací údaje o nově zakládaných podnicích a aspekty souvisejících s jejich rozvojem.

Několik delegací uvítalo skutečnost, že evropské malé a střední podniky po několika letech utlumování činnosti opět expandují a nabírají nové pracovníky, jak vyplývá z výroční zprávy Komise o evropských malých a středních podnicích (2014/2015).

Většina delegací poukázala na několik klíčových oblastí, v nichž politiky EU mohou firmám pomoci s rozvojem, včetně:

• snazšího přístupu k financování,
• stimulace přeshraničních činností prostřednictvím dalšího rozvoje vnitřního trhu,
• uplatňování zásad zlepšování právní úpravy v zájmu zajištění regulačního prostředí připraveného na budoucnost.

Ministři nicméně uznali, že v jednotlivých členských státech a odvětvích hospodářské činnosti panují značně různorodé podmínky, pokud jde o vytváření pracovních příležitostí v malých a středních podnicích.

Zpráva sítě zmocněnců pro malé a střední podniky z loňského roku potvrdila dojem, že jsou to především malé a střední podniky poskytující služby, které jsou v čele oživení, pokud jde o vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích. Podle této zprávy, která byla Radě představena na zasedání dne 30. listopadu, se malé a střední podniky celkově vymaňují z hospodářské krize sice pomalu, ale vytrvale.

V roce 2014 se jejich přidaná hodnota zvýšila o 3,3 % (v porovnání s nárůstem o 1,6 % v roce 2013). Počet malých a středních podniků se také rozrostl na celkových 22,3 milionu, což je o 3,6 % více než v roce 2008.

A poprvé za šest let došlo v malých a středních podnicích k nárůstu zaměstnanosti (o 1,2 %).

V tomto pozitivním vývoji co do výsledků malých a středních podniků se odráží zlepšení makroekonomických a podnikatelských podmínek. Rychlost překonávání krize se však různí.

Ve velké většině členských států se v roce 2014 podnikatelské aktivity malých a středních podniků rozrůstaly. Avšak v těch zemích, které byly krizí zasaženy nejcitelněji, se oživení v sektoru malých a středních podniků ještě nedostavilo.

• Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích (2014/2015) (Evropská komise)
• Zasedání Rady pro konkurenceschopnost 29. února 2016

Lídři EU přijali na zasedání Evropské rady prohlášení o konkurenceschopnosti, v němž je zdůrazněn význam konkurenceschopnosti pro vytváření pracovních míst a růstu a potřeba plně využít potenciálu vnitřního trhu. Orgány EU a země EU se v tomto prohlášení vyzývají k tomu, aby za účelem posílení konkurenceschopnosti usilovaly o zlepšování právní úpravy a rušily nepotřebné evropské právní předpisy.

Prohlášení umocňuje potřebu Evropy zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost, pokud jde o služby a výrobky a také klíčové oblasti, jako je energetika a jednotný digitální trh.

Požaduje také zavedení spolehlivého mnohostranného obchodního sytému založeného na pravidlech a trvá na potřebě uzavírat ambiciózní dvoustranné obchodní dohody se zeměmi a seskupeními mimo EU.

Vedoucí představitelé EU v prohlášení vyzvali Radu pro konkurenceschopnost, aby „pravidelně vyhodnocovala pokrok, kterého bylo dosaženo při naplňování jednotlivých prvků“, jež mají dopad na konkurenceschopnost EU. Tím se úloha celého procesu „prověrky“ konkurenceschopnosti posílila.

• Závěry Evropské rady, 18. a 19. února 2016
• Evropská rada, 18. a 19. února 2016

Rada se zaměřila na vztah mezi integrací vnitřního trhu a konkurenceschopností EU na světových trzích, přičemž zvláštní pozornost věnovala tržnímu podílu EU na světových vývozních trzích a souvisejícím konkurenčním výhodám EU.

V průběhu jednání se několik delegací vyslovilo pro plné a včasné využití celého spektra nástrojů obchodní politiky EU, aby se na celosvětové úrovni zajistily rovné podmínky. V této souvislosti byla zmiňována obtížná situace panující v některých průmyslových odvětvích, jako je například ocelářství.

Komise informovala o nadcházející konferenci na vysoké úrovni sdružující zúčastněné strany z energeticky náročných odvětví, včetně ocelářského průmyslu, s cílem zhodnotit stávající situaci a zvážit vhodná řešení.

Jednání se odvíjela od zprávy, kterou připravilo lucemburské předsednictví. V této zprávě je podán přehled činností vykonaných v rámci uvedeného předsednictví a navrženy způsoby lepšího zohledňování aspektu konkurenceschopnosti v budoucnosti.

• „Prověrka“ konkurenceschopnosti: zpráva lucemburského předsednictví
• Rada pro konkurenceschopnost, 30. listopadu a 1. prosince 2015

Ministři pro konkurenceschopnost se věnovali prvním diskusím v rámci nově zahájené „prověrky“ konkurenceschopnosti. Soustředili se při tom zejména na:

• nejnovější ekonomické trendy a údaje, a to na základě informací Komise především k mikroekonomickým otázkám,
• systematické zohledňování konkurenceschopnosti v rámci určených hlavních iniciativ EU s možným dopadem na konkurenceschopnost.

Mnozí z účastníků zasedání zastávali názor, že je nezbytně třeba pomoci společnostem z EU se zvýšením konkurenceschopnosti a rozvojem činností, a to zajištěním jednoduchých a předvídatelných regulatorních podmínek. To by se pozitivně promítlo i do stimulace investic v Evropě.

Mezi ministry panovala značná shoda ohledně toho, že pravidla EU by měla být účinnější a spotřebitelům i společnostem skýtat skutečnou přidanou hodnotu.

Celá řada delegací upozornila na ty aspekty obchodní politiky, které souvisejí s možnostmi evropských průmyslových odvětví a podniků v oblasti konkurenceschopnosti.

Jako jedny z hlavních otázek, na které se bude třeba v zájmu posilování konkurenceschopnostmi zaměřit, byly zmiňovány:

• digitalizace jednotného trhu, průmyslu a malých a středních podniků,
• uplatňování zásad inteligentní regulace, aniž by docházelo k oslabování ochrany spotřebitelů a pracujících,
• podpora inovačních seskupení.

Lucemburské předsednictví sestavilo orientační demonstrativní výčet stávajících a připravovaných iniciativ s pravděpodobným významným dopadem na konkurenceschopnost, včetně iniciativ spadajících do pravomoci Rady v jiných složeních. Ministři tak získali neoficiální přehled o klíčových návrzích, v jejichž rámci by se měla konkurenceschopnost zohledňovat.

Předsednictví na základě těchto diskusí předložilo zprávu, která byla představena Radě pro konkurenceschopnost na zasedání dne 30. listopadu.