Skip to content

Jak EU řídí migrační toky

EU přijala různá pravidla pro řízení legálních migračních toků, zpracování žádostí o azyl a navracení nelegálních migrantů.

Přilákání kvalifikovaných a talentovaných pracovníků

Dne 27. dubna 2022 předložila Evropská komise sdělení stanovující přístup k nové a udržitelné politice EU v oblasti legální migrace, která přiláká kvalifikované a talentované pracovníky, které EU potřebuje za účelem řešení nedostatku pracovních sil a reakce na demografické změny v Evropě.

Téhož dne Komise rovněž předložila dva návrhy na modernizaci směrnice o jednotném povolení a směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech.

Databáze talentů

EU vytváří celounijní platformu, tzv. databázi talentů. Tato platforma by mohla zviditelnit EU a poskytnout zaměstnavatelům EU lepší přístup k vyhledávání pracovníků ze třetích zemí se specifickými dovednostmi. Bude se jednat o první celounijní platformu, jejímž cílem je usnadnit a urychlit mezinárodní nábor pracovníků z nedostatkových profesí v celé EU.

Cílem této platformy je:

  • propojení vhodných uchazečů o zaměstnání ze třetích zemí se zaměstnavateli v EU
  • pomoc při řešení kritických nedostatků na domácím trhu práce v EU

Komu má tato platforma sloužit?

  • uchazečům o zaměstnání ze třetích zemí
  • zaměstnavatelům v Evropě, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem
  • členským státům, které o to projeví zájem a dobrovolně se k platformě připojí

V červnu 2024 se Rada dohodla na mandátu k jednání o unijní databázi talentů. Jednání mezi dánským předsednictvím a Evropským parlamentem byla uzavřena v listopadu 2025. Rada pak vytvoření unijní databáze talentů schválila v březnu 2026.

Jednotné povolení

Cílem návrhu na přezkum směrnice o jednotném povolení je tento postup dále zefektivnit, aby členské státy mohly snadněji přilákat kvalifikované a talentované pracovníky ze třetích zemí. Návrh rovněž posiluje ochranu migrujících pracovníků před vykořisťováním a nerovným zacházením.

Cílem této navrhované směrnice je:

  • stanovit jednotný postup vyřizování žádostí o kombinovaný doklad zahrnující pracovní povolení a povolení k pobytu
  • zaručit společný soubor práv, který způsobilým státním příslušníkům třetích zemí zajistí rovné zacházení jako se státními příslušníky členského státu, který jednotné povolení vydává
  • rychlejší vyřizování žádosti
  • umožnit držitelům jednotného povolení změnu zaměstnavatele
  • poskytnout jasné pokyny pro případ, že se držitel jednotného povolení stane nezaměstnaným

Dne 8. června 2023 přijala Rada obecný přístup. Dne 20. prosince dosáhly Rada a Evropský parlament předběžné dohody ohledně aktualizace postupu pro jednotné povolení. Směrnici o jednotném povolení přijala Rada 12. dubna 2024.

Dlouhodobě pobývající rezidenti

Návrh Komise, který byl předložen v září 2020, je rovněž součástí širšího balíčku týkajícího se legální migrace, jehož cílem je:

  • vytvořit skutečné právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU
  • posílit právo dlouhodobě pobývajících rezidentů na přestěhování a práci v jiných členských státech

Návrh směrnice stanoví podmínky, za nichž mohou státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně a nepřetržitě pobývali v některém členském státě po dobu nejméně pěti let, získat právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU.

Pro získání právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta bude třeba splnit například tyto podmínky:

  • žadatelé ze třetích zemí musí předložit doklad o stabilních a pravidelných příjmech, které jsou dostatečné pro hmotné zajištění jich samotných i jejich rodinných příslušníků, jakož i o zdravotním pojištění
  • členské státy mohou rovněž požadovat, aby státní příslušníci třetích zemí dodržovali integrační opatření

Dne 23. listopadu 2023 se členské státy EU dohodly na mandátu k jednání o aktualizaci této směrnice.

Vysoce kvalifikovaní pracovníci

Dne 7. října 2021 přijala Rada směrnici o modré kartě. Nová pravidla dále harmonizují podmínky pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí a zvyšují atraktivitu modré karty EU.

Cílem celoevropského systému přijímání je přilákat a udržet si vysoce kvalifikované pracovníky, zejména v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, zejména pak:

  • stanovením inkluzivnějších kritérií pro přijetí
  • usnadněním mobility v rámci EU
  • usnadněním slučování rodin
  • zjednodušením postupů v případě uznaných zaměstnavatelů
  • poskytnutím velmi vysoké míry přístupu na trh práce

Členské státy budou moci zachovat vnitrostátní systémy zaměřené na vysoce kvalifikované pracovníky souběžně se systémem modrých karet EU. Nová pravidla však zavedou řadu ustanovení, která zajistí, aby držitelé modré karty EU a jejich rodinní příslušníci nebyli znevýhodněni ve srovnání s držiteli vnitrostátních povolení.

Směrnice EU o modré kartě byla poprvé přijata v roce 2009. V roce 2016 Komise navrhla reformu těchto pravidel.

Karta s nápisem „modrá karta“, vlajka EU a několik abstraktních ilustrací
Modrá karta EU: přilákat nové talenty (Infografika)

Modrá karta EU: přilákat nové talenty (Infografika)

Přesídlování

Přesídlování umožňuje uprchlíkům, kteří potřebují ochranu, vstoupit do EU legálně a bezpečně, aniž by museli riskovat život podniknutím nebezpečné cesty.

Od roku 2015 pomohly úspěšné programy pro přesídlování, které financovala EU, nalézt v Evropské unii útočiště pro více než 98 000 nejzranitelnějších osob, které potřebují mezinárodní ochranu. Před prováděním každého programu pro přesídlování oznámí země EU své závazky ohledně toho, kolik uprchlíků plánují přijmout.

Program na období 2021–2022 poprvé zahrnoval kromě závazků ohledně přesídlování i závazky týkající se přijímání osob z humanitárních důvodů.

Společně s programy pro přijímání osob z humanitárních důvodů nabídly členské státy EU dosud ochranu přibližně 130 000 osobám:

  • 19 455 osobám v letech 2015–2017, což představovalo 86 % celkových závazků
  • 45 570 osobám v letech 2018–2019, což představovalo 91 % celkových závazků
  • 24 656 osobám v letech 2020–2021, což představovalo 72 % celkových závazků
  • 33 800osobám v letech 2021–2022 (téměř 5 000 osob v rámci programů pro přesídlování a 28 800 v rámci programů pro přijímání osob z humanitárních důvodů)

Lhůta pro provádění programu na období 2020–2021 byla kvůli pandemii covidu-19 prodloužena. Závazky členských států týkající se přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů se nadále uplatňovaly i v průběhu roku 2022.

V červenci 2022 zahájila Evropská komise přijímání závazků týkajících se přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů na období 2023–2025 a vyzvala členské státy, aby předložily:

  • závazky na rok 2023
  • odhad závazků na období 2024–2025 (nakolik je to možné)

Kromě programů pro přesídlování bylo přesídleno více než 37 300 osob na základě prohlášení EU a Turecka z roku 2016.

V roce 2016 navrhla Evropská komise nařízení, kterým se zřizuje rámec EU pro přesídlování, jehož cílem je zajistit potřebným osobám bezpečné a legální možnosti, jak získat mezinárodní ochranu. Tímto způsobem EU přejde od ad hoc programů pro přesídlování ke stabilnějšímu, udržitelnějšímu a předvídatelnějšímu rámci.

Jiné legální migrační toky

Studenti a výzkumní pracovníci

V roce 2016 přijala EU směrnici o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.

Tato pravidla napomáhají:

  • propagovat EU jako světové centrum excelence
  • posílit postavení EU v celosvětové konkurenci, pokud jde o talenty a vedoucí postavení
  • zvyšovat celkovou konkurenceschopnost a míru růstu v EU
  • podporovat vznik a získávání nových znalostí a dovedností
  • rozvíjet solidaritu a přispívat k větší sociální soudržnosti
  • přispívat ke vzájemnému obohacení a obeznámenosti s jinými kulturami

Kromě toho EU podporuje mobilitu studentů, výzkumných pracovníků a podnikatelů prostřednictvím svého programu Erasmus+, jehož rozpočet se odhaduje na 26,2 miliardy eur. To je téměř dvojnásobek finančních prostředků oproti předchozímu programu (2014–2020). Program na období 2021–2027 klade silný důraz na sociální začleňování, ekologickou a digitální transformaci a podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě.

Sezónní pracovníci

Vzhledem k tomu, že se EU potýká s rostoucím nedostatkem pracovních sil, opírá se její hospodářství o značný počet sezónních pracovníků ze zemí mimo EU.

V roce 2014 přijala Rada a Parlament směrnici o sezónních pracovnících. V ní jsou nastíněny podmínky, za kterých mohou státní příslušníci třetích zemí vstoupit do EU a pobývat na jejím území jako sezónní pracovníci.

Tato pravidla napomáhají:

  • harmonizovat a zjednodušit pravidla pro přijímání napříč členskými státy
  • chránit sezónní pracovníky ze třetích zemí před vykořisťováním a špatnými pracovními podmínkami
  • řešit problém sezónních pracovníků ze třetích zemí, kteří v EU pobývají nelegálně

Pracovníci převádění v rámci společnosti

V roce 2014 přijala Rada a Parlament směrnici o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.

Díky těmto novým pravidlům mohou státní příslušníci třetích zemí požádat o přijetí do EU jakožto manažeři, specialisté nebo stážisté na základě převedení v rámci společnosti.

Sloučení rodiny

Sloučení rodiny umožňuje, aby se k osobám, které v EU pobývají legálně, připojili jejich rodinní příslušníci. To pomáhá státním příslušníkům třetích zemí lépe se začlenit do společnosti.

Pravidla EU týkající se slučování rodin jsou uvedena ve směrnici o právu na sloučení rodiny, která stanoví společná pravidla pro výkon práva na sloučení rodiny v EU (s výjimkou Irska a Dánska).

  • Tento zdroj je v současné době k dispozici pouze v těchto jazycích:

    EN

Žadatelé o azyl

Společný evropský azylový systém stanoví společné minimální normy pro zacházení se žadateli o azyl. V praxi se s žadateli o azyl nezachází jednotným způsobem a míra uznaných žádostí se mezi členskými státy liší.

V důsledku toho se mnozí žadatelé o azyl v rámci EU stěhují a hledají nejlepší zemi, v níž by o azyl požádali. Tento jev je známý pod názvem „asylum shopping“, neboli zneužívání azylových systémů členských států podáváním žádostí o mezinárodní ochranu ve více státech.

Migrační krize tento problém prohloubila a upozornila na potřebu lepší harmonizace azylových řízení a norem.

Tato infografika zobrazuje přehled počtu žadatelů o azyl v EU v letech 1990 až 2022.
Počet žádostí o azyl v EU (Infografika)

Počet žádostí o azyl v EU (Infografika)

Návratová politika a dohody o zpětném přebírání osob

Návratová politika EU je založena na směrnici o navracení. Tato směrnice stanoví jasná, transparentní a spravedlivá pravidla pro navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

Ve směrnici se rovněž zdůrazňuje, že je třeba uzavírat dohody o zpětném přebírání osob se třetími zeměmi. Tyto dohody mají zásadní význam pro provádění návratové politiky EU, která stanoví pravidla pro navracení osob neoprávněně pobývajících v EU do jejich země původu.

EU jedná se třetími zeměmi a uzavírá s nimi dohody o zpětném přebírání. Rada uděluje Komisi mandát, aby s vybranými třetími zeměmi tyto dohody sjednala.

EU nyní uzavřela 18 dohod o zpětném přebírání osob. Ustanovení o navracení nelegálních migrantů do zemí jejich původu zahrnuje i dohoda z Cotonou (rámec EU pro vztahy se 79 africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi).

Kromě dohod o zpětném přebírání osob uzavřela EU s některými třetími zeměmi také ujednání o navracení, jež mají tentýž cíl.

Evropská rada a Rada pravidelně zdůrazňují potřebu posílit a zlepšit účinnost politiky EU v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, a to prostřednictvím plného provádění stávajících dohod o zpětném přebírání osob a ujednání o navracení či uzavíráním nových ujednání.

V září 2018 navrhla Komise reformu společných pravidel EU týkajících se navracení. Cílem navržených změn je zefektivnit stávající pravidla. Dne 7. června 2019 se Rada dohodla na svém postoji k novým pravidlům s cílem zlepšit účinnost navracení.

V prosinci 2025 se Rada dohodla na postoji k novým pravidlům EU, která mají urychlit, zjednodušit a zefektivnit řízení o návratu v případě osob bez legálního práva pobytu v EU. Navrhované nařízení zavádí společné postupy platné v celé EU a jasnější povinnosti pro navracené osoby a umožňuje vytvoření návratových center ve třetích zemích, čímž se posiluje spolupráce a zlepšuje výkon rozhodnutí o návratu.

V červnu 2026 dosáhly Rada a Evropský parlament dohody o novém právním předpisu EU, který připravuje půdu pro rychlejší a účinnější řízení o návratu v celé EU. Dohoda doplňuje Pakt o migraci a azylu a podporuje jeho účinné provádění.

Témata

Naposledy aktualizováno: 30. března 2025