Námořní bezpečnost

EU je odhodlána zajišťovat bezpečná a chráněná moře tak, aby byly chráněny její zájmy, občané a hospodářství. Rostoucí složitost námořních hrozeb, od útoků na podvodní infrastrukturu až po kybernetické hrozby a rizika, která představuje stínová flotila, navíc vyžaduje koordinovanou reakci.

Politika EU v oblasti námořní bezpečnosti je vymezena její strategií pro námořní bezpečnost, poprvé přijaté roku 2014 a aktualizované v roce 2023. Od té doby Komise zveřejnila „Evropský pakt pro oceány“, komplexní strategii na ochranu oceánů, posílení modré ekonomiky a podporu pobřežních komunit. Rada tento pakt 8. prosince 2025 uvítala a vyzvala k přijetí dalších opatření, mimo jiné v oblasti námořní bezpečnosti a obrany.

EU rovněž podporuje správu na moři založenou na pravidlech v souladu se svými hodnotami a mezinárodním právem, včetně Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Za tímto účelem EU spolupracuje s podobně smýšlejícími třetími zeměmi a regionálními a mnohostrannými organizacemi, a to i ve strategicky důležitých námořních oblastech.

• Závěry Rady o revidované strategii EU pro námořní bezpečnost (EUMSS) a jejím akčním plánu, 24. října 2023
• Závěry Rady o Evropském paktu pro oceány, 8. prosince 2025

Námořní mise EU a související aktiva

Ústřední součástí bezpečnostní a obranné politiky EU je námořní bezpečnost, na jejímž zajišťování se EU podílí po celém světě. EU je odhodlána svou námořní angažovanost dále posilovat, mimo jiné prostřednictvím námořních operací ATALANTA, IRINI a ASPIDES v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Rada rovněž soustavně posiluje mandáty těchto námořních sil, v neposlední řadě se zaměřením na informovanost o situaci na moři, a to i v souvislosti s monitorováním činností ruského stínové flotily.

Dále je EU odhodlána poskytovat partnerům školení a pomáhat budovat kapacity, zlepšovat výměnu informací mezi civilními a vojenskými orgány a posilovat provozní systémy námořního dohledu a ostrahy hranic, přičemž jako vodítko jí slouží Strategický kompas.

V roce 2021 EU představila novou koncepci koordinované přítomnosti na moři. Účelem tohoto nástroje je posílit kolektivní zapojení EU v oblasti námořní bezpečnosti, a to tak, že se budou co nejlépe využívat námořní aktiva členských států v oblastech, které mají pro EU strategický význam. V současné době je tato koncepce prováděna v Guinejském zálivu a v severozápadním Indickém oceánu.

EU se také zúčastní každoročního cvičení v oblasti námořní bezpečnosti, do něhož budou zapojena námořnictva a pobřežní stráže z členských států. Účelem tohoto cvičení je zvýšit připravenost, podpořit interoperabilitu a řešit vyvíjející se hrozby.

• Strategický kompas pro bezpečnost a obranu

Kritická infrastruktura a kybernetické útoky

Jednou z klíčových priorit EU je ochrana kritické námořní infrastruktury, jako jsou plynovody, podmořské kabely a větrné elektrárny na moři.

Útoky na plynovody Nord Stream v Baltském moři v roce 2022, nedovolená přítomnost poblíž kritické námořní infrastruktury v Severním moři a opakující se kybernetické útoky a hybridní kampaně znamenají, že EU musí posílit svá opatření a účinněji chránit svou kritickou infrastrukturu na moři i pod hladinou. Vzhledem k tomu, že námořní oblast také prochází digitální transformací, zvyšuje se její složitost i potenciální rizikovost.

V zájmu zvýšení odolnosti kritické infrastruktury na pevnině i na moři EU:

• vyvine inovativní technologie
• vypracuje plány regionální spolupráce v oblasti dohledu
• vybuduje interoperabilní automatické monitorovací systémy

Rada rovněž uvítala akční plán EU o bezpečnosti kabelůz roku 2025, předložený Komisí a vysokou představitelkou, a naléhavě vyzvala k další spolupráci na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

Dne 15. prosince 2025 přijala Rada prohlášení o boji proti hrozbám ze strany ruské stínové flotily. Stínová flotila představuje závažná rizika, včetně možných škod na životním prostředí, jakož i rizika pro námořní bezpečnost a ochranu, integritu mezinárodního námořního obchodu, kritickou podmořskou infrastrukturu a dodržování mezinárodních námořních pravidel a norem. S ohledem na výše uvedené Rada vysokou představitelku a členské státy vyzvala, aby koordinovaly reakce na hrozby, které stínová flotila představuje.

• Kybernetická bezpečnost: jak EU řeší kybernetické hrozby (souvislosti)
• Prohlášení o plném využití rámce mezinárodního mořského práva v souvislosti s hrozbami „stínové flotily“ a ochranou kritické podmořské infrastruktury (15. prosince 2025)

Nevybuchlá munice

Pozůstatkem první a druhé světové války je značné množství nevybuchlé munice, chemické munice a případů úniku ropy z lodních vraků, což představuje problém, kterým se EU musí zabývat. Tento problém dále umocňuje válečná agrese Ruska vůči Ukrajině, v jejímž důsledku se v Černém moři nacházejí miny.

V některých mořských oblastech jsou druhy, umístění a množství této munice špatně zdokumentovány. Tím vznikají významná rizika pro námořní bezpečnost a ochranu, neboť to postihuje ochranu lidí a životního prostředí, zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři a rybolovné činnosti.

EU je odhodlána řešit tuto výzvu komplexním přístupem, a to zlepšením informovanosti o situaci na moři a rozvojem nástrojů a prostředků, které by rizika pomohly zmírnit. Rada rovněž uvítala plán Komise vypracovat koordinovanou strategii pro odstranění nevybuchlé munice.

Trestná činnost na moři

Trestná činnost na moři patří v celé EU k zásadním výzvám a představuje vážnou hrozbu pro námořní bezpečnost. Mezi trestné činy patří:

• pirátství
• převaděčství migrantů
• obchodování s lidmi, zbraněmi a omamnými látkami
• ozbrojené loupeže na moři
• nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov
• drancování mořských zdrojů
• nepovolený průzkum ve výlučných ekonomických zónách

Tyto trestné činy ohrožují svobodu plavby a hlavní obchodní trasy. EU jakožto garant globální bezpečnosti je odhodlána řešit tyto výzvy preventivními kroky.