Obchodní politika EU
EU přijímá právní předpisy týkající se obchodu a prostřednictvím své obchodní politiky vyjednává a uzavírá mezinárodní dohody o obchodních záležitostech se zeměmi mimo EU.
Co zahrnuje obchodní politika EU?
Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU. To znamená, že právní předpisy týkající se obchodních záležitostí přijímá EU a stejně tak mezinárodní obchodní dohody uzavírá EU, a nikoli členské státy.
Díky tomu, že EU na globální scéně vystupuje jednotně a její vliv není rozmělněn do mnoha samostatných obchodních strategií, je v záležitostech týkajících se globálního obchodu v silnější pozici.
Obchodní vztahy EU s třetími zeměmi se řídí obchodními dohodami. Jejich účelem je vytvořit lepší obchodní příležitosti a překonat překážky, které obchodu brání.
Obchod se zbožím a službami má výraznou úlohu, pokud jde o posilování udržitelného růstu a tvorbu pracovních míst. Na vývozu z EU závisí v Unii více než 30 milionů pracovních míst. Očekává se, že v budoucnu bude 90 % světového růstu generováno mimo hranice Evropy. Obchod je tedy pro EU prostředkem růstu a klíčovou prioritou.
Rada je zastáncem pevného mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech. Odpovědná obchodní politika EU je doprovázena vysokou úrovní transparentnosti a účinnou komunikací s občany ohledně přínosů a výzev obchodu na otevřených trzích.
Spravedlivý a rovný obchod
Cílem Evropské unie je zajistit spravedlivé a rovné obchodování se třetími zeměmi.
Právě z tohoto důvodu EU v posledních letech pracuje na zásadní reformě klíčových obchodních pravidel. Hlavními oblastmi, na něž se tato reforma vztahuje, jsou:
- protinátlaková opatření,
- přímé zahraniční investice,
- dvoustranná ochranná opatření,
- antidumping,
- nástroje na ochranu obchodu.
Iniciativy EU v legislativní oblasti mají chránit evropské výrobce a podniky před případnými škodami, které mohou některé zahraniční obchodní praktiky způsobit.
Protinátlaková opatření
Dne 23. října 2023 přijala Rada nový protinátlakový nástroj. Cílem tohoto nástroje je chránit EU a její členské státy před hospodářským nátlakem třetích zemí, které používají opatření ovlivňující obchod nebo investice.
Mezi protiopatření, která by mohla být vůči třetím zemím v reakci na hospodářský nátlak uplatněna, patří uložení obchodních omezení, například ve formě:
- zvýšených cel,
- dovozních nebo vývozních licencí,
- omezení v oblasti služeb, přístupu k přímým zahraničním investicím nebo veřejným zakázkám.
Cílem protinátlakového nástroje je zmírnit napětí a přimět dotyčnou zemi k ukončení nátlakových opatření prostřednictvím dialogu. Jakákoliv protiopatření přijatá EU se použijí pouze v krajním případě.
Prověřování přímých zahraničních investic
Dne 5. března 2019 přijala Rada nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU. V platnost vstoupilo v říjnu 2020.
Vzhledem k vysokému stupni integrace v rámci EU by přímé zahraniční investice v jednom členském státě mohly představovat riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiném členském státě nebo v celé EU.
Nová pravidla pro přímé zahraniční investice umožňují EU, aby identifikovala nové výzvy a odpovídajícím způsobem reagovala. Za tímto účelem nový rámec:
- vytváří mechanismus spolupráce, v němž si členské státy a Evropská komise budou moci vyměňovat informace o konkrétních investicích a upozorňovat se navzájem v případě, že některá z investic vzbuzuje obavy,
- umožňuje Evropské komisi vydávat stanoviska, pokud investice ohrožuje bezpečnost nebo veřejný pořádek více než jednoho členského státu,
- vybízí k mezinárodní spolupráci při prověřování investic, včetně sdílení zkušeností, osvědčených postupů a informací o otázkách společného zájmu,
- stanoví určité požadavky na členské státy, které si přejí zachovat nebo přijmout prověřovací mechanismus na vnitrostátní úrovni.
V lednu 2024 navrhla Komise přezkum nařízení o prověřování přímých zahraničních investicí s cílem řešit stávající nedostatky a zlepšit účinnost tohoto nástroje.
Tento návrh na přezkum vychází ze zkušeností, které Komise a členské státy EU získaly prostřednictvím přezkumu více než 1 200 transakcí za poslední tři roky podle stávajícího nařízení o prověřování přímých zahraničních investic.
Horizontální dvoustranná ochranná opatření
Dne 28. ledna 2019 přijala Rada nařízení, které umožňuje uplatňovat ochranná opatření pro účely obchodních dohod.
Nařízení se vztahuje na provádění dohod o volném obchodu mezi EU a Japonskem, EU a Singapurem a EU a Vietnamem. Mohlo by se vztahovat i další obchodní dohody.
Dvoustranná ochranná opatření jsou připojena k obchodním dohodám a umožňují dočasné odnětí celních preferencí.
Před touto iniciativou byl uvedený mechanismus navrhován pro každou obchodní dohodu samostatně.
V rámci této iniciativy je pro tato opatření přínosem jednotný „horizontální rámec“, který je začleněn do nových obchodních dohod.
Antidumping
Rada dne 4. prosince 2017 přijala nová pravidla EU, aby přispěla k ochraně Evropské unie před nekalými obchodními praktikami. Vstoupila v platnost dne 20. prosince 2017.
Aktualizovaná antidumpingová pravidla EU platí pro případy, kdy jsou ceny dovážených výrobků uměle snižovány v důsledku státních zásahů.
Právní rámec při výpočtu dumpingu odstraňuje dosavadní rozlišování mezi tržní a netržní ekonomikou.
Kromě toho Evropská komise musí prokázat existenci významných „narušení trhu“, pokud jde o prodejní cenu výrobku a jeho výrobní náklady.
Nástroje na ochranu obchodu
Nové nařízení modernizující nástroje EU na ochranu obchodu vstoupilo v platnost 8. června 2018.
Účelem nařízení je chránit výrobce z EU před újmou způsobenou nekalou soutěží, a zajistit tak volný a spravedlivý obchod. Zvyšuje předvídatelnost, transparentnost a přístupnost nástrojů na ochranu obchodu, zejména pro malé a střední podniky.
EU si klade za cíl, aby antidumpingové a antisubvenční nástroje byly efektivnější a lépe uzpůsobené k tomu, aby unijní výrobce chránily před nekalými praktikami zahraničních firem i před případným rizikem odvetných opatření.
Současně by dovozci měli těžit z větší předvídatelnosti, pokud jde o různé celní sazby, což usnadní plánování jejich podnikatelské činnosti. Celý systém by měl být transparentnější a uživatelsky přívětivější.