Skip to content

Obchodní politika EU

EU přijímá právní předpisy týkající se obchodu a prostřednictvím své obchodní politiky vyjednává a uzavírá mezinárodní dohody o obchodních záležitostech se zeměmi mimo EU.

Co zahrnuje obchodní politika EU?

Obchodní politika je ve výlučné pravomoci EU. To znamená, že právní předpisy týkající se obchodních záležitostí přijímá EU a stejně tak mezinárodní obchodní dohody uzavírá EU, a nikoli členské státy.

Díky tomu, že EU na globální scéně vystupuje jednotně a její vliv není rozmělněn do mnoha samostatných obchodních strategií, je v záležitostech týkajících se globálního obchodu v silnější pozici.

Obchodní vztahy EU s třetími zeměmi se řídí obchodními dohodami. Jejich účelem je vytvořit lepší obchodní příležitosti a překonat překážky, které obchodu brání.

Obchod se zbožím a službami má výraznou úlohu, pokud jde o posilování udržitelného růstu a tvorbu pracovních míst. Na vývozu z EU závisí v Unii více než 30 milionů pracovních míst. Očekává se, že v budoucnu bude 90 % světového růstu generováno mimo hranice Evropy. Obchod je tedy pro EU prostředkem růstu a klíčovou prioritou.

Rada je zastáncem pevného mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech. Odpovědná obchodní politika EU je doprovázena vysokou úrovní transparentnosti a účinnou komunikací s občany ohledně přínosů a výzev obchodu na otevřených trzích.

Spravedlivý a rovný obchod

Cílem Evropské unie je zajistit spravedlivé a rovné obchodování se třetími zeměmi.

Právě z tohoto důvodu EU v posledních letech pracuje na zásadní reformě klíčových obchodních pravidel. Hlavními oblastmi, na něž se tato reforma vztahuje, jsou:

  • protinátlaková opatření,
  • přímé zahraniční investice,
  • dvoustranná ochranná opatření,
  • antidumping,
  • nástroje na ochranu obchodu.

Iniciativy EU v legislativní oblasti mají chránit evropské výrobce a podniky před případnými škodami, které mohou některé zahraniční obchodní praktiky způsobit.

Protinátlaková opatření

Dne 23. října 2023 přijala Rada nový protinátlakový nástroj. Cílem tohoto nástroje je chránit EU a její členské státy před hospodářským nátlakem třetích zemí, které používají opatření ovlivňující obchod nebo investice.

Mezi protiopatření, která by mohla být vůči třetím zemím v reakci na hospodářský nátlak uplatněna, patří uložení obchodních omezení, například ve formě:

  • zvýšených cel,
  • dovozních nebo vývozních licencí,
  • omezení v oblasti služeb, přístupu k přímým zahraničním investicím nebo veřejným zakázkám.

Cílem protinátlakového nástroje je zmírnit napětí a přimět dotyčnou zemi k ukončení nátlakových opatření prostřednictvím dialogu. Jakákoliv protiopatření přijatá EU se použijí pouze v krajním případě.

Prověřování přímých zahraničních investic

Dne 5. března 2019 přijala Rada nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU. V platnost vstoupilo v říjnu 2020.

Vzhledem k vysokému stupni integrace v rámci EU by přímé zahraniční investice v jednom členském státě mohly představovat riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiném členském státě nebo v celé EU.

Nová pravidla pro přímé zahraniční investice umožňují EU, aby identifikovala nové výzvy a odpovídajícím způsobem reagovala. Za tímto účelem nový rámec:

  • vytváří mechanismus spolupráce, v němž si členské státy a Evropská komise budou moci vyměňovat informace o konkrétních investicích a upozorňovat se navzájem v případě, že některá z investic vzbuzuje obavy,
  • umožňuje Evropské komisi vydávat stanoviska, pokud investice ohrožuje bezpečnost nebo veřejný pořádek více než jednoho členského státu,
  • vybízí k mezinárodní spolupráci při prověřování investic, včetně sdílení zkušeností, osvědčených postupů a informací o otázkách společného zájmu,
  • stanoví určité požadavky na členské státy, které si přejí zachovat nebo přijmout prověřovací mechanismus na vnitrostátní úrovni.

V lednu 2024 navrhla Komise přezkum nařízení o prověřování přímých zahraničních investicí s cílem řešit stávající nedostatky a zlepšit účinnost tohoto nástroje.

Tento návrh na přezkum vychází ze zkušeností, které Komise a členské státy EU získaly prostřednictvím přezkumu více než 1 200 transakcí za poslední tři roky podle stávajícího nařízení o prověřování přímých zahraničních investic.

Horizontální dvoustranná ochranná opatření

Dne 28. ledna 2019 přijala Rada nařízení, které umožňuje uplatňovat ochranná opatření pro účely obchodních dohod.

Nařízení se vztahuje na provádění dohod o volném obchodu mezi EU a Japonskem, EU a Singapurem a EU a Vietnamem. Mohlo by se vztahovat i další obchodní dohody.

Dvoustranná ochranná opatření jsou připojena k obchodním dohodám a umožňují dočasné odnětí celních preferencí.

Před touto iniciativou byl uvedený mechanismus navrhován pro každou obchodní dohodu samostatně.

V rámci této iniciativy je pro tato opatření přínosem jednotný „horizontální rámec“, který je začleněn do nových obchodních dohod.

Antidumping

Rada dne 4. prosince 2017 přijala nová pravidla EU, aby přispěla k ochraně Evropské unie před nekalými obchodními praktikami. Vstoupila v platnost dne 20. prosince 2017.

Aktualizovaná antidumpingová pravidla EU platí pro případy, kdy jsou ceny dovážených výrobků uměle snižovány v důsledku státních zásahů.

Právní rámec při výpočtu dumpingu odstraňuje dosavadní rozlišování mezi tržní a netržní ekonomikou.

Kromě toho Evropská komise musí prokázat existenci významných „narušení trhu“, pokud jde o prodejní cenu výrobku a jeho výrobní náklady.

Nástroje na ochranu obchodu

Nové nařízení modernizující nástroje EU na ochranu obchodu vstoupilo v platnost 8. června 2018.

Účelem nařízení je chránit výrobce z EU před újmou způsobenou nekalou soutěží, a zajistit tak volný a spravedlivý obchod. Zvyšuje předvídatelnost, transparentnost a přístupnost nástrojů na ochranu obchodu, zejména pro malé a střední podniky.

EU si klade za cíl, aby antidumpingové a antisubvenční nástroje byly efektivnější a lépe uzpůsobené k tomu, aby unijní výrobce chránily před nekalými praktikami zahraničních firem i před případným rizikem odvetných opatření.

Současně by dovozci měli těžit z větší předvídatelnosti, pokud jde o různé celní sazby, což usnadní plánování jejich podnikatelské činnosti. Celý systém by měl být transparentnější a uživatelsky přívětivější.