Skip to content

Obchod s odpady

Odpady mohou být zdrojem surovin. Cílem nových pravidel EU o přepravě odpadů je podpořit oběhové hospodářství a současně zajistit, aby vývoz odpadů nezpůsoboval znečištění.

Co je předmětem obchodu s odpady?

Odpady, které vznikly v jedné konkrétní zemi, nejsou vždy v téže zemi odstraněny nebo zrecyklovány. Země mohou s odpadem navzájem obchodovat. Děje se tak z různých důvodů, například:

  • zpracování odpadu (včetně využití surovin obsažených v odpadu);
  • odstranění odpadu.

Všechny hospodářské činnosti a domácnosti v EU vytvoří každý rok přes 2 000 milionů tun odpadů. To odpovídá 4,8 tuny odpadů na osobu – což je zhruba tolik, kolik váží jeden slon africký.

Přestože se většina odpadů vyprodukovaných v EU zpracovává na území EU, značné množství odpadů se přepravuje do jiných zemí. Přibližně 32,7 milionu tun se vyváží, což od roku 2004 představuje nárůst o 75 %, zatímco 70 milionů tun je předmětem obchodu v rámci EU.

Zdaleka největší množství odpadů z EU se vyváží do Turecka (13,7 milionu tun), po němž následují Indie a Spojené království (údaje Evropské komise, 2020).

EU nejvíce obchoduje se železným a ocelovým odpadem

Zobrazit jako text

Horizontální sloupcový graf znázorňující vývoz a dovoz odpadů z/do EU v roce 2021 podle druhu odpadu. Více než polovinu vývozu odpadů EU tvoří železné kovy, tj. železo a ocel (59 % neboli 19,48 milionu tun v roce 2021). EU ale tyto železné kovy také dováží – v roce 2021 to bylo 5,5 milionu tun.

Vývoz a dovoz dalších druhů odpadů v roce 2021, v milionech tun:

  • papír a karton: vývoz 4,37, dovoz 2,41;
  • neželezné kovy: vývoz 2,12, dovoz 1,44;
  • textil: vývoz 1,52, dovoz 0,41;
  • nerostné suroviny: vývoz 1,47, dovoz 1,42;
  • plasty: vývoz 1,14, dovoz 0,74;
  • kaučuk: vývoz 0,94, dovoz 0,11;
  • dřevo: vývoz 0,72, dovoz 2,38;
  • jiné: vývoz 0,46, dovoz 3,58;
  • organický odpad: vývoz 0,40, dovoz 1,06;
  • sklo: vývoz 0,37, dovoz 0,71.

Zdroj: Eurostat

Proč je regulace obchodu s odpady zapotřebí?

Bez regulace nebo kontroly může být obchod s odpady škodlivý pro životní prostředí a zdraví lidí.

Což platí o to více, pokud odpad obsahuje nebezpečné látky – v takovém případě může způsobit znečištění půdy a oceánů a mít katastrofální environmentální důsledky. Například plastové odpady obecně nejsou biologicky rozložitelné a zůstávají v životním prostředí po velice dlouhou dobu.

Zavedením omezení pro vývoz odpadů a stanovením opatření v oblasti sledování lze environmentální rizika snížit nebo jim předejít.

Kromě prevence znečištění může zavedení pravidel pro obchod s odpady také zajistit, aby byly suroviny obsažené v odpadu opětovně využity nebo zrecyklovány, a přispět tak k rozvoji udržitelného oběhového hospodářství.

K dnešnímu dni se v EU recykluje pouze 46 % veškerého odpadu (údaje Evropské agentury pro životní prostředí, 2020). V celosvětovém měřítku se podle odhadů recykluje méně než 20 % odpadů. Z toho je patrné, že existuje vysoký potenciál pro to, aby se míra recyklace zvýšila.

Který odpad se v EU recykluje nejvíce?

Zobrazit jako text

Čárový graf celkové míry recyklace v EU v průběhu času a míry recyklace obalových odpadů, komunálního odpadu a elektrického a elektronického odpadu.

Celkově se míra recyklace v EU zvýšila z 42,9 % v roce 2010 na 46,1 % v roce 2020.

Míra recyklace obalových odpadů vzrostla z 54,7 % v roce 2005 na dosud nejvyšší hodnotu 67,6 % v roce 2016 a mírně poklesla na 64,3 % v roce 2020.

U komunálního odpadu je patrný trvalý růst: z 32 % v roce 2004 na 48,6 % v roce 2020.

Míra recyklace elektrického a elektronického odpadu vzrostla z 27,9 % v roce 2010 na dosud nejvyšší hodnotu 39,5 % v letech 2016 a 2017 a mírně poklesla na 38,9 % v roce 2018.

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Dalším aspektem této problematiky je nedovolený obchod s odpady.

V současné době může nedovoleným způsobem probíhat přeprava 15 % až 30 % odpadů. Přeprava, která není sledována, uniká kontrolám a je pravděpodobnější, že příslušné odpady nebudou nakonec odstraněny nebo zpracovány náležitým způsobem, čímž se zvyšují související environmentální rizika. Nedovolený obchod s odpady je také nevyužitou příležitostí k opětovnému využití a recyklaci materiálů.

Jak EU reguluje přepravy odpadů?

Pravidla EU pro přepravu odpadů, přijatá poprvé v roce 2006, regulují:

  • vývoz i dovoz odpadů mezi EU a zeměmi mimo EU;
  • přepravu odpadů mezi členskými státy EU.

Tato pravidla se týkají všech druhů odpadů.

V rámci EU je povolena a regulována přeprava nebezpečných i nikoliv nebezpečných odpadů. U přepravy mířící mimo EU však tato pravidla zakazují vývoz nebezpečných odpadů z EU do zemí mimo EU a zemí, které nejsou členy OECD. Pravidla stanoví pro přepravu odpadů postup oznámení a souhlasu.

Pravidla přesahující hranice států

Nařízení EU o přepravě odpadů vychází z Basilejské úmluvy z roku 1989, která je nejkomplexnější mezinárodní dohodou v oblasti životního prostředí o nebezpečných a jiných odpadech. EU je stranou této úmluvy OSN od roku 1994.

Dále jsou pravidla EU pro přepravu odpadů založena na rozhodnutí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2001 – jejímiž členy je většina zemí EU – o systému kontroly přeshraničního pohybu odpadů určených k využití v rámci zemí OECD.

Aktualizace pravidel EU pro přepravu odpadů

V roce 2024 EU aktualizovala svá pravidla s cílem zlepšit regulaci obchodu s odpady v rámci Unie i se zeměmi mimo EU. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a akčním plánem pro oběhové hospodářství jsou cíle revidovaného nařízení EU o přepravě odpadů tyto:

  • podporovat oběhové hospodářství v rámci EU;
  • zajistit, aby vývoz odpadů nepoškozoval životní prostředí a lidské zdraví;
  • zabývat se případy nedovolené přepravy odpadů.

Aktualizovaná pravidla zahrnují:

  • přísnější pravidla pro vývoz odpadů do zemí mimo EU;
  • lepší pravidla pro přepravu odpadů v rámci EU;
  • opatření pro boj proti nedovolené přepravě odpadů.

Vývoz do zemí mimo EU

Nová pravidla zahrnují přísnější ustanovení týkající se vývozu odpadů do zemí mimo EU.

Jejich cílem je zajistit, aby se odpad vyvážel z EU do zemí mimo EU pouze v případě, že existují záruky, že přijímající země mají zavedeny postupy zpracování šetrné k životnímu prostředí a mohou s odpady nakládat udržitelným způsobem.

Aktualizovaná pravidla zachovávají zákaz vývozu:

  • odpadu určeného k odstranění do zemí mimo EU;
  • nebezpečného odpadu určeného k využití v zemích, které nejsou členy OECD.

Kromě toho jsou zavedena přísnější pravidla pro vývoz plastového odpadu do zemí mimo EU. To zahrnuje zákaz vývozu plastového odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný do zemí, které nejsou členy OECD. Oproti tomu vývoz plastového odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný do zemí OECD bude povolen, ale budou se na něj vztahovat přísnější pravidla pro získání předchozího souhlasu.

Aktualizovaná pravidla také zahrnují:

  • seznam zemí, do nichž je vývoz odpadů z EU povolen, vytvořený na základě schopností zemí v oblasti nakládání s odpady;
  • monitorování a kontrolu vývozu odpadů do zemí OECD prováděné Evropskou komisí;
  • povinnost společností EU, které odpady vyvážejí, provádět nezávislé audity zařízení pro zpracování odpadů;
  • stanovení závazných kritérií pro „použité zboží“, jako jsou vozidla a baterie.

Přeprava odpadů v rámci EU

Pokud jde o pohyb odpadů mezi zeměmi EU, jsou nová pravidla zaměřena na posílení oběhového hospodářství.

Pravidla zlepšují postupy s cílem podpořit udržitelnější nakládání s odpady a zvýšit míru recyklace surovin.

K opatřením patří:

  • zákaz přepravy veškerých odpadů určených k odstranění, s výjimkou případů povolených v rámci postupu předchozího souhlasu;
  • méně přísné postupy pro přepravu odpadů uvedených na „zeleném seznamu“ určených k využití;
  • digitalizace postupů;
  • zrychlené postupy u odpadů určených k využití;
  • harmonizace klasifikace odpadů v rámci EU.

Nedovolená přeprava odpadů

V rámci řešení problematiky nedovolené přepravy odpadů se aktualizovaná pravidla zaměřují na:

  • podporu nadnárodních vyšetřování týkajících se nedovoleného obchodování s odpady;
  • vytvoření skupiny EU pro prosazování nařízení o přepravě odpadů za účelem zlepšení koordinace, mimo jiné i s mezinárodními partnery;
  • zlepšení pravidel týkajících se sankcí a vymáhání.

Úloha Rady

Nařízení EU o přepravě odpadů je projednáváno řádným legislativním postupem. Rada a Evropský parlament postupují jako spolunormotvůrci a musí dosáhnout dohody ohledně konečného znění aktualizovaných pravidel.

V návaznosti na návrh na revizi pravidel předložený Evropskou komisí v listopadu 2021 vedla Rada jednání na technické úrovni se zástupci členských států v rámci Pracovní skupiny pro životní prostředí.

V květnu 2023 se členské státy EU v rámci Rady dohodly na mandátu pro jednání s Evropským parlamentem. Rada a Evropský parlament dosáhly dohody v listopadu 2023.

Rada pravidla přijala v březnu 2024, čímž byl legislativní proces ukončen.

Kde odpad EU vzniká?

Více než 35 % odpadů v EU vzniká v odvětví stavebnictví. V pořadí druhým největším producentem odpadů je důlní a těžební odvětví.

Zobrazit jako text

Vertikální sloupcový graf produkce odpadů v EU podle odvětví v roce 2020. Největší objem odpadů vznikl ve stavebnictví (37,5 %), po němž následovalo důlní a těžební odvětví (23,4 %), odpadové a vodohospodářské služby (10,8 %), výrobní odvětví (10,7 %) a odpad z domácností (9,4 %). Zbývajících 8,2 % představovaly odpady z jiných hospodářských činností: služby (4,4 %), energetika (2,3 %), zemědělství, lesnictví a rybolov (1 %) a velkoobchod s odpadem a šrotem (0,5 %).

Zdroj: Eurostat

Naposledy aktualizováno: 11. ledna 2024