Skip to content

Dohodovací výbor

Dohodovací výbor lze svolat v případě, že se Rada EU a Evropský parlament nedohodnou na legislativním návrhu.

Co je dohodovací výbor?

Dohodovací výbor lze v rámci řádného legislativního postupu svolat v případě, že Rada neschválí pozměňovací návrhy Parlamentu ve druhém čtení. Fáze dohodovacího postupu je poslední příležitostí k dosažení dohody mezi oběma normotvůrci.

Pokud dohodovací výbor nedosáhne dohody, právní předpis není přijat.

Dohodovací výbor se skládá ze zástupců všech 27 členských států a ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu. Předsedá mu předseda nebo předsedkyně Parlamentu a rotující předsednictví Rady. Jednání se účastní i Komise, která se snaží postoje obou orgánů sblížit.

Dohodovací výbor je zakotven v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

V posledních letech neprobíhá dohodovací postup často

Od roku 1999 prošlo dohodovacím postupem pouze 9 % legislativních návrhů přijatých řádným legislativním postupem.

V současnosti je více než 90 % právních předpisů v rámci řádného legislativního postupu přijato na konci prvního nebo na začátku druhého čtení.

V letech 2014 až 2025 neproběhl žádný dohodovací postup.

Dohodovací výbor byl po více než 10 letech znovu svolán až v roce 2026, a to ve věci návrhu týkajícího se práv cestujících v letecké dopravě.

Jak dohodovací postup probíhá?

Dohodovací výbor musí být svolán nejpozději šest týdnů (nebo v případě žádosti o prodloužení osm týdnů) po skončení druhého čtení návrhu. Jeho cílem je dosáhnout o společném návrhu na základě postojů přijatých oběma orgány ve druhém čtení dohody.

Dohodovací výbor má na dohodu o společném návrhu šest týdnů. Tuto lhůtu lze na žádost Parlamentu nebo Rady prodloužit, a to nejvýše o dva týdny.

Není-li v této lhůtě dosaženo dohody, navrhovaný právní předpis není přijat.

I v případě, že dojde k dohodě o společném návrhu, musí jej přijmout jak Parlament, tak i Rada. Děje se tak v rámci třetího čtení legislativního návrhu. Ve třetím čtení nelze znění společného návrhu měnit. Oba orgány mají šest týdnů na to, aby hlasovaly o navrhovaném aktu. Tuto lhůtu lze prodloužit nejvýše o dva týdny.

Aby byl návrh přijat, musí být schválen:

  • nadpoloviční většinou v Parlamentu
  • kvalifikovanou většinou v Radě.
Časová osa znázorňující dvě po sobě jdoucí fáze legislativního procesu: první představuje dohodovací postup za účelem dosažení dohody; druhá fáze zahrnuje třetí čtení a hlasování. Každou šestitýdenní lhůtu lze prodloužit o dva týdny.

Pokud Parlament nebo Rada v této lhůtě o společném návrhu nehlasují, nebo jej zamítnou, navrhovaný právní předpis není přijat.

Komise v takovém případě může předložit na stejné téma nový legislativní návrh.

Další informace:

Jednotlivé kroky řádného legislativního postupu.
Řádný legislativní postup

Řádný legislativní postup

Budovy Rady EU, Evropského parlamentu a Evropské komise spojené čarou.
Úloha Rady v rozhodovacím procesu EU

Úloha Rady v rozhodovacím procesu EU

Karta se dvěma políčky, z nichž jedno je zaškrtnuté; vedle vlajka a pod ní číslo +15 a piktogram člověka, pod nímž je uvedena hodnota +65 %.
Kvalifikovaná většina

Kvalifikovaná většina

Naposledy aktualizováno: 5. června 2026