Dohodovací výbor
Co je dohodovací výbor?
Dohodovací výbor lze v rámci řádného legislativního postupu svolat v případě, že Rada neschválí pozměňovací návrhy Parlamentu ve druhém čtení. Fáze dohodovacího postupu je poslední příležitostí k dosažení dohody mezi oběma normotvůrci.
Pokud dohodovací výbor nedosáhne dohody, právní předpis není přijat.
Dohodovací výbor se skládá ze zástupců všech 27 členských států a ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu. Předsedá mu předseda nebo předsedkyně Parlamentu a rotující předsednictví Rady. Jednání se účastní i Komise, která se snaží postoje obou orgánů sblížit.
Dohodovací výbor je zakotven v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
V posledních letech neprobíhá dohodovací postup často
Od roku 1999 prošlo dohodovacím postupem pouze 9 % legislativních návrhů přijatých řádným legislativním postupem.
V současnosti je více než 90 % právních předpisů v rámci řádného legislativního postupu přijato na konci prvního nebo na začátku druhého čtení.
V letech 2014 až 2025 neproběhl žádný dohodovací postup.
Dohodovací výbor byl po více než 10 letech znovu svolán až v roce 2026, a to ve věci návrhu týkajícího se práv cestujících v letecké dopravě.
Jak dohodovací postup probíhá?
Dohodovací výbor musí být svolán nejpozději šest týdnů (nebo v případě žádosti o prodloužení osm týdnů) po skončení druhého čtení návrhu. Jeho cílem je dosáhnout o společném návrhu na základě postojů přijatých oběma orgány ve druhém čtení dohody.
Dohodovací výbor má na dohodu o společném návrhu šest týdnů. Tuto lhůtu lze na žádost Parlamentu nebo Rady prodloužit, a to nejvýše o dva týdny.
Není-li v této lhůtě dosaženo dohody, navrhovaný právní předpis není přijat.
I v případě, že dojde k dohodě o společném návrhu, musí jej přijmout jak Parlament, tak i Rada. Děje se tak v rámci třetího čtení legislativního návrhu. Ve třetím čtení nelze znění společného návrhu měnit. Oba orgány mají šest týdnů na to, aby hlasovaly o navrhovaném aktu. Tuto lhůtu lze prodloužit nejvýše o dva týdny.
Aby byl návrh přijat, musí být schválen:
- nadpoloviční většinou v Parlamentu
- kvalifikovanou většinou v Radě.
Pokud Parlament nebo Rada v této lhůtě o společném návrhu nehlasují, nebo jej zamítnou, navrhovaný právní předpis není přijat.
Komise v takovém případě může předložit na stejné téma nový legislativní návrh.
Další informace:
Řádný legislativní postup
Úloha Rady v rozhodovacím procesu EU
Kvalifikovaná většina
Naposledy aktualizováno: 5. června 2026