Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem v EU

Vyhýbání se daňovým povinnostem jako závažný problém

Daňové podvody a daňové úniky podkopávají fungování demokratické společnosti a narušují ekonomické rozhodování i vzájemnou důvěru mezi občany a vládami.

Když společnosti, fyzické osoby disponující velkým majetkem a další daňoví poplatníci nepřispívají spravedlivým dílem, vznikají každý rok ztráty v řádu miliard eur. Tyto ztráty nejenže snižují zdroje, ze kterých jsou hrazeny veřejné služby, jako je zdravotní péče, vzdělávání a infrastruktura, ale také narušují hospodářskou spravedlnost a stabilitu v celé EU.

Řešení tohoto problému má stěžejní význam pro zachování důvěry veřejnosti, zajištění fungování jednotného trhu a podporu hospodářské stability.

• Jak funguje daňová politika EU

Kdy dochází k daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem

K daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem dochází v případě, kdy daňový poplatník nebo subjekt vnitrostátním daňovým orgánům záměrně podá neúplné nebo nesprávné daňové přiznání nebo jim zatají relevantní informace, aby se vyhnul odvodu daní. Tyto činnosti mohou mít mnoho podob, přičemž každá z nich je něčím specifická a má odlišné dopady.

Přečtěte si více o různých druzích daňových podvodů a daňových úniků i o tom, jak jsou definovány a jak fungují.

Daňové úniky nebo daňové podvody

Daňové úniky nebo daňové podvody jsou nezákonné činnosti, jejichž cílem je zcela se vyhnout odvodu daní. Mezi daňové úniky patří například nevykazování veškerých zisků, nedostatečné vykazování příjmů nebo účast ve složitých konstrukcích, které byly vybudovány ve snaze vyhnout se například odvodu daně z přidané hodnoty (DPH). Daňové podvody mohou také zahrnovat falšování záznamů nebo použití jiných klamavých metod vedoucích k daňovým únikům.

Vyhýbání se daňovým povinnostem

Vyhýbání se daňovým povinnostem zahrnuje využití právních nástrojů a strategií k minimalizaci daňové povinnosti. Mezi běžné postupy patří přesun zisků do zemí s nižšími sazbami daně nebo odpočty úrokových plateb z úvěrů, u nichž byly úrokové sazby uměle navýšeny. Formálně vzato sice tyto taktiky nejsou nezákonné, ale využívají mezer a nejednoznačných ustanovení v daňových zákonech s cílem snížit výši odváděné daně.

Agresivní daňové plánování

Agresivní daňové plánování je další formou vyhýbání se daňovým povinnostem. Hovoříme o něm v případě, kdy velké podniky a fyzické osoby disponující velkým majetkem jednají na hranici zákona s cílem minimalizovat výši odváděných daní. Přestože takové postupy mohou být v podstatě legální, jsou diskutabilní z etického hlediska a přispívají k celkové ztrátě daňových příjmů.

Daňové ráje

Daňové ráje jsou země nebo jurisdikce, které nabízejí příznivé daňové podmínky, jako jsou velmi nízké nebo nulové sazby daně, často zejména společnostem a fyzickým osobám ze zahraničí. Mimo to je pro daňové ráje často typická vysoká míra diskrétnosti, protože nezveřejňují totožnost fyzických osob nebo skutečných vlastníků společností, které jsou v těchto zemích registrovány. To umožňuje ukládat v těchto („offshore“) jurisdikcích často nevykázané a nezdaněné zisky, v důsledku čehož utrpí jiné země významné ztráty daňových příjmů.

Dopady daňových podvodů

Daňové podvody omezují schopnost zemí EU získávat potřebné finanční prostředky, provádět hospodářské a sociální politiky a zachovat poskytování veřejných služeb. V důsledku toho může dojít ke škrtům ve veřejných službách nebo ke zpomalení ekonomiky.

Hlavní dopady daňových podvodů:

Úloha EU

Odpovědnost za boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům nesou v první řadě členské státy. Členské státy se však dohodly na celounijních pravidlech, jejichž cílem je zvýšit transparentnost v daňových záležitostech, podpořit sdílení informací, přijímat právní předpisy k odstranění mezer a prosazovat přeshraniční dodržování daňových předpisů.

K hlavním opatřením prováděným na úrovni EU se řadí například:

Směrnice o správní spolupráci

V souladu se směrnicí o správní spolupráci (DAC) si členské státy automaticky, spontánně a na vyžádání vyměňují informace týkající se daní, což pomáhá předcházet daňovým únikům. Pro fyzické osoby i podniky je tak obtížnější zatajovat svůj majetek nebo příjmy před daňovými orgány. Tato pravidla, která jsou v platnosti od roku 2011 a byla od roku 2014 několikrát výrazně rozšířena, jsou klíčová pro podporu spolupráce a posílení daňové transparentnosti mezi členskými státy EU.

V roce 2023 Rada rozšířila oblast působnosti této směrnice a doplnila pravidla týkající se oznamování a automatické výměny informací o příjmech z transakcí s kryptoaktivy a o předběžných daňových rozhodnutích určených nejbohatším fyzickým osobám (s vysokým čistým jměním).

• Rada přijala směrnici k posílení spolupráce mezi vnitrostátními daňovými orgány (DAC8) (tisková zpráva, 17. října 2023)

Spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty

Podle nařízení o správní spolupráci v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) probíhá mezi správci daně jednotlivých členských států výměna konkrétních informací, které se využívají v boji proti podvodům a únikům v oblasti DPH. Výměna informací, společné audity a souběžné kontroly umožňují úředníkům vnitrostátních daňových orgánů vytvářet mezinárodní auditorské týmy, které kontrolují dodržování daňových předpisů v této oblasti, včetně dodržování daňových předpisů nadnárodními společnostmi a platformami.

• Daň z přidané hodnoty (DPH) v EU

Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti

EU je odhodlána prosazovat zásady a mechanismy řádné daňové správy na celém světě a bojovat proti nekalé daňové soutěži.

Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti je součástí úsilí EU o posílení spravedlivého zdanění a globální daňové transparentnosti s cílem bojovat proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Na tento seznamu jsou zařazeny země, které s EU nespolupracují nebo dosud nesplnily všechny své závazky.

• Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti

Skupina pro kodex chování

Skupina pro kodex chování je orgán v rámci Rady, který tvoří zástupci členských států na vysoké úrovni a zástupci Evropské komise. Jejím úkolem je identifikovat a posuzovat škodlivé daňové praktiky zemí a jurisdikcí v rámci EU i za jejími hranicemi. Skupina si klade za cíl podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž a předcházet erozi základu daně.

• Skupina pro kodex chování (zdanění podniků)

Opatření pro zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem

Směrnice EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD) zakazuje řadu konkrétních forem vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany právnických osob v celé EU a zároveň zajišťuje spravedlivější a stabilnější prostředí pro podniky.

Součástí směrnice jsou pravidla zahrnující pět opatření proti zneužívání daňového systému. Všechny členské státy jsou právně zavázány tato opatření proti běžným formám agresivního daňového plánování uplatňovat.

Směrnici proti vyhýbání se daňovým povinnostem přijala Rada dne 12. července 2016. Dne 29. května 2017 bylo provádění této směrnice upraveno s cílem řešit hybridní nesoulady s daňovými systémy třetích.

• Směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu
• Směrnice Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi

Další informace

• Daňová observatoř EU
• Výroční zpráva o zdanění 2025