"Používáme soubory cookie, abychom zlepšili vaši uživatelskou zkušenost. Nezbytné soubory cookie jsou klíčové pro základní fungování internetových stránek Rady. Nepovinné soubory cookie nám pomáhají vytvářet anonymní a souhrnné statistické zprávy, jejichž cílem je naše internetové stránky zlepšovat podle vašich potřeb.

Více informací, včetně možnosti upravit své nastavení, najdete na našich internetových stránkách věnovaných souborům cookies.

български español čeština dansk Deutsch eesti Ελληνικά English français Gaeilge hrvatski italiano latviešu lietuvių magyar Malti Nederlands polski português română slovenčina slovenščina suomi svenska
Skip to content

Daň z přidané hodnoty (DPH) v EU

DPH má zásadní význam pro příjmy členských států EU i pro unijní rozpočet; částky, o které veřejné rozpočty v souvislosti s DPH přicházejí, však zůstávají značné. EU usiluje o zajištění harmonizovaného systému, bojuje proti podvodům a modernizuje systém DPH prostřednictvím digitalizace.

Co je DPH?

Daň z přidané hodnoty (DPH) je daní ze spotřeby, která se uplatňuje u většiny zboží a služeb.

Jedná se o nepřímou daň, což znamená, že ji platí spotřebitelé, ale vybírají ji a daňovým orgánům odvádějí podniky. Pokud si například spotřebitel koupí v knihkupectví knihu, zahrne knihkupectví DPH do ceny, kterou zákazník platí, a následně tuto daň odvede státu.

Daň z přidané hodnoty hradí u svých vlastních nákupů i podniky, ty si ji však poté mohou od celkové odváděné DPH odečíst.

Proč je DPH důležitá

Zdroj příjmů

DPH je pro členské státy jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů, neboť přispívá k financování veřejných služeb, jako jsou vzdělávání, zdravotní péče, knihovny nebo veřejná doprava.

Na dani z přidané hodnoty vyberou členské státy EU každý rok více než jeden bilion eur. V roce 2024 představovala DPH 7,1 % unijního HDP a 15,5 % celkových veřejných příjmů z daní.

Financování rozpočtu EU

DPH je nejen zásadním zdrojem příjmů pro členské státy, ale hraje také významnou úlohu při financování iniciativ EU.

Část peněz, které každý členský stát na DPH vybere, je součástí „vlastních zdrojů“ EU, což je jeden ze zdrojů financování unijního rozpočtu. Konkrétně se na vyměřovací základ DPH u každého členského státu uplatňuje sazba ve výši 0,3 %. V zájmu spravedlnosti je pro tento příspěvek stanoven strop ve výši 50 % hrubého národního důchodu (HND) dané země.

Příjmy z DPH představují přibližně 10 % příjmů z vlastních zdrojů EU.

Boj proti podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem v oblasti DPH

Ztráty na DPH představují v EU významný problém, neboť mají negativní vliv na schopnost vlád financovat základní veřejné statky a služby.

V roce 2023 přišly členské státy EU v případě DPH o přibližně 128 miliard eur, což se výrazně podepsalo na výsledném výpadku příjmů z DPH neboli na rozdílu mezi očekávanými výnosy z této daně a částkou skutečně vybranou.

Příčiny těchto výpadků primárně souvisejí s podvody, úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, ale zahrnují také situace platební neschopnosti, úpadku nebo administrativní chyby.

Unijní právní rámec pro DPH

Sama EU daně neukládá – to je výsadou členských států. Ve snaze zajistit hladké fungování jednotného trhu však EU vytvořila harmonizovaný systém, který se používá ve všech členských státech.

Právní rámec pro DPH v EU tvoří:

  • článek 113 Smlouvy o fungování EU
  • směrnice o DPH, která se vztahuje na celý systém DPH v EU
  • nařízení o DPH, které se vztahuje na správní spolupráci a boj proti podvodům
  • balíček týkající se DPH v digitálním věku
  • pravidla týkající se DPH v případě elektronického obchodu

Článek 113 Smlouvy o fungování EU

Právní základ pro harmonizaci nepřímých daní, jako je DPH, v celé EU je stanoven v článku 113 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Přijetí jakýchkoliv nových pravidel vyžaduje jednomyslnou shodu všech členských států a konzultaci s Evropským parlamentem.

Směrnice o DPH

EU zavedla rámec pro správní spolupráci, který má členským státům pomoci řešit přeshraniční podvody v oblasti DPH a zajistit účinné vymáhání daní.

Tento rámec umožňuje vnitrostátním daňovým orgánům provádět výměnu informací a společné audity a vzájemně se podporovat při prosazování pravidel DPH. Usnadněním přeshraniční spolupráce pomáhá odhalování a prevenci podvodů, jako jsou podvody na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství (známé také jako karuselové podvody), které využívají rozdílů mezi vnitrostátními systémy.

Klíčovým nástrojem v této oblasti je nařízení Rady (EU) č. 904/2010, které stanoví pravidla pro spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy.

Na úrovni EU toto úsilí doplňují specializované orgány:

  • Evropský úřad pro boj proti podvodům vyšetřuje podvody poškozující finanční zájmy EU.
  • Úřad evropského veřejného žalobce stíhá závažné přeshraniční podvody v oblasti DPH.
  • Síť Eurofisc umožňuje rychlé sdílení informací mezi vnitrostátními orgány o podezřelých činnostech.

Evropská komise navrhla v listopadu 2025 nová pravidla, která mají posílit spolupráci mezi členskými státy, vnitrostátními orgány, úřadem EPPO a úřadem OLAF a podpořit úsilí v boji proti podvodům v oblasti DPH.

Dne 5. května 2026 dosáhla Rada o tomto rámci předběžné dohody. Cílem těchto nových opatření je poskytnout přímější přístup ke klíčovým údajům o DPH na úrovni EU, zlepšit koordinaci, urychlit vyšetřování a posílit schopnost EU odhalovat podvody a bojovat proti nim. Jen karuselové podvody stojí odhadem 12,5 až 32,8 miliardy eur ročně a často se na nich podílejí organizované zločinecké skupiny.

Z praktického hlediska nové právní předpisy změní stávající pravidla správní spolupráce a posílí výměnu informací v celé EU. Tato opatření společně pomáhají chránit veřejné příjmy, chránit rozpočet EU a zajistit spravedlivé zdanění na celém jednotném trhu.

Nařízení o DPH

Nařízení o DPH poskytuje členským státům odpovídající nástroje pro spolupráci a výměnu informací souvisejících s DPH, čímž zefektivňuje přeshraniční správu této daně.

Balíček týkající se DPH v digitálním věku

Dne 11. března 2025 Rada s konečnou platností schválila soubor opatření, jejichž smyslem je systém DPH modernizovat, zjednodušit a posílit prostřednictvím digitalizace a současně bojovat proti podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem v této oblasti.

Nová pravidla systém DPH aktualizují zavedením:

  • digitálního výkaznictví v reálném čase, který by měl být plně digitalizován do roku 2033 a měl by v souvislosti s DPH umožnit včasné shromažďování přesných údajů
  • přísnějších pravidel pro ty, kdo prostřednictvím digitálních platforem nabízejí on-line služby krátkodobého pronájmu ubytování nebo přepravy cestujících, tak aby bylo zajištěno spravedlivé zdanění tradičních i on-line služeb
  • širší působnosti tzv. jednotných správních míst s cílem zjednodušit proces registrace k DPH pro podniky působící ve více členských státech

Pravidla týkající se DPH v případě elektronického obchodu

Dne 9. listopadu 2026 se Rada dohodla na dalších opatřeních ke zjednodušení výběru DPH v případě elektronického prodeje směřujícího do EU, čímž budou pravidla v oblasti DPH uvedena do souladu s reformovaným celním rámcem EU.

Nová pravidla:

  • rozšíří režim jednoho správního místa pro dovoz (IOSS) na veškeré zboží v jakékoli hodnotě a odstraní stávající prahovou hodnotu 150 eur,
  • umožní, aby se režim IOSS vztahoval i na zboží nacházející se v celních skladech v EU, které tam umístily hospodářské subjekty ze třetích zemí,
  • přenášejí odpovědnost za výběr a odvod DPH na online platformy ze třetích zemí, a to u veškerého zboží, které prodávají do EU, s účinností od 1. července 2028.

Cílem těchto opatření je zlepšit dodržování předpisů v oblasti DPH a výběr DPH a zároveň snížit administrativní zátěž podniků a příslušných orgánů.

Zdanění digitální ekonomiky

Další informace

Jak funguje daňová politika EU

Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem v EU

Ilustrace skladových regálů zaplněných kartonovými krabicemi, na které míří ruční čtečka čárových kódů. V pozadí stylizované digitální obvody naznačující automatizovanou digitální kontrolu zásob.

Modernizace celní unie EU

Naposledy aktualizováno: 9. listopadu 2026