Jak funguje daňová politika EU

Koncept zdanění

Daně hrají klíčovou úlohu při podpoře sociální soudržnosti a suverenity země a jsou finančním základem efektivní správy věcí veřejných.

Veřejné příjmy jsou hlavním zdrojem financování základních funkcí veřejného sektoru, například poskytování vzdělávání, zdravotní a sociální péče, zajištění bezpečnosti a financování výzkumu a systémů veřejné infrastruktury.

Daňové příjmy rovněž umožňují zemím financovat klíčová rozhodnutí, která utvářejí hospodářství i společnost.

V EU pochází téměř 90 % příjmů, které mají vlády členských států k dispozici, z daní. V tomto kontextu je velmi důležité zajistit, aby daňové systémy v členských státech byly schopny generovat nezbytné příjmy. Pokud jsou daňové příjmy nedostatečné, může se stát, že si země bude muset půjčovat, což povede k budoucím dluhovým závazkům.

Druhy daní v EU

EU nemůže ukládat a ani neukládá daně občanům nebo podnikům. Tato odpovědnost leží výhradně na jednotlivých členských státech.

To znamená, že výši daní, které Evropané platí, určuje jejich vlastní vláda.

Daně se v zásadě dělí do dvou hlavních kategorií: přímé a nepřímé daně.

Přímé daně

daň z příjmů fyzických osob

daň z příjmů právnických osob

Nepřímé daně

daň z přidané hodnoty (DPH)

spotřební daň z alkoholu, tabákových výrobků a energie

Přímé daně

Přímá daň se ukládá fyzické osobě nebo společnosti (podniku). Patří mezi ně například daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitostí.

Právní předpisy EU v této oblasti se omezují na sladění (harmonizaci) konkrétních aspektů právních předpisů členských států. Toho lze dosáhnout pouze v rozsahu nezbytném pro zlepšení fungování jednotného trhu EU a pro řešení společných přeshraničních problémů, jako jsou daňové úniky nebo agresivní daňové plánování.

Nepřímé daně

Nepřímá daň se uplatňuje na určité plnění. Příkladem těchto daní je daň z přidané hodnoty (DPH) u prodeje zboží a služeb nebo spotřební daň z alkoholu, tabákových výrobků a energie. V těchto případech platí spotřebitel daň jako součást kupní ceny, ale prodávající splatnou částku daně převede příslušným orgánům.

Právní předpisy EU týkající se této oblasti často zahrnují harmonizaci vnitrostátních právních předpisů. Pokud se daňová pravidla pro prodej zboží a služeb v rámci EU značně liší, může to narušit hospodářskou soutěž mezi podniky a ztížit přeshraniční obchod.

Proč je daňová politika v EU potřebná?

Daně hrají klíčovou úlohu při utváření cen zboží a služeb a ovlivňují také chování investorů a spotřebitelů. V důsledku toho může daňová politika stimulovat produktivitu a posílit investice a inovace.

Ekonomiky EU se potýkají s dopady významných globálních změn, jako jsou demografické změny, digitalizace a globalizace, a také s následky změny klimatu, s oživením po pandemii covidu-19 a důsledky invaze Ruska na Ukrajinu.

Tyto výzvy mají vliv na odolnost daňových systémů, a vedou tak k rostoucí potřebě jejich sladění s aktuálním a budoucím hospodářským vývojem.

K tomu, aby byla zajištěna slučitelnost daňových pravidel a politik s fungováním jednotného trhu EU, je nezbytné zapojení na úrovni EU. Sladění daňových systémů má zásadní význam pro plné využití potenciálu jednotného trhu, z něhož má prospěch více než 400 milionů občanů EU a miliony podniků.

Cíle EU v oblasti daní

• Financování rozpočtu EU

Nedávná opatření EU v oblasti daní

EU pracuje na právních předpisech v oblasti daní, aby podpořila konkurenceschopnost a růst, zjednodušila obchodní operace v celé EU, snížila náklady na dodržování předpisů, zlepšila daňové postupy a bojovala proti daňovým podvodům.

Cílem tohoto legislativního úsilí je vytvořit spravedlivější a efektivnější daňové prostředí, včetně:

• zamezení dvojímu zdanění přeshraničních investic,
• snížení nákladů v případě přeshraničního podnikání,
• boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem,
• zdanění v digitálním věku,
• modernizace systému DPH,
• usnadnění správní spolupráce mezi členskými státy.

Zamezení dvojímu zdanění přeshraničních investic

Pokud rezident EU investuje do cenných papírů v jiném členském státě, podléhají příjmy z nich plynoucí srážkové dani v členském státě, kde je daňovým rezidentem, i v členském státě, ve kterém investoval.

Aby se zamezilo dvojímu zdanění, musí investor, který není daňovým rezidentem, následně podat žádost o vrácení nadměrné daně sražené v zemi své investice. Tyto postupy vracení daně jsou obvykle zatěžující, časově náročné a nákladné.

Za tímto účelem přijala Rada dne 10. prosince 2024 směrnici o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní, známou jako FASTER.

Nová pravidla:

• zavedou dva zrychlené postupy, které doplní stávající standardní postup vracení daně: „postup poskytnutí úlevy u zdroje“ a systém „rychlého vracení daně“, díky nimž bude proces při poskytnutí úlevy rychlejší a v celé EU harmonizovaný,
• zavedou jednotné digitální potvrzení o daňovém rezidentství v EU (eTRC), na jehož základě budou moci investoři odvádějící daň využívat dané zrychlené postupy k získání úlevy ze srážkových daní,
• stanoví standardizovanou oznamovací povinnost pro finanční zprostředkovatele (jako jsou banky nebo investiční platformy), což vnitrostátním daňovým orgánům usnadní odhalování možných daňových podvodů nebo zneužití daňových předpisů.

• Daně: Rada přijala nová pravidla pro postupy v oblasti srážkové daně (FASTER) (tisková zpráva, 10. prosince 2024)

Snížení nákladů v případě přeshraničního podnikání

Navzdory velmi integrovanému jednotnému trhu EU se podniky stále potýkají s daňovými překážkami, neboť musí dodržovat 27 různých vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob. To způsobuje přeshraničně působícím podnikům vysoké náklady a nejistotu.

Komise v září 2023 představila iniciativu pro podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT), a to s cílem snížit náklady přeshraničních podniků na dodržování daňových předpisů. Tento návrh zahrnuje:

• společný soubor pravidel pro výpočet základu daně pro společnosti, které jsou součástí téže skupiny,
• jeden souhrnný základ daně pro všechny členy skupiny,
• pravidlo, že v souladu s rámcem BEFIT se podíl skupiny na souhrnném základu daně vypočte na základě průměru zdanitelných výsledků za předchozí tři účetní období.

Tato pravidla by se vztahovala na velké skupiny působící v EU, přičemž středně velké skupiny by se mohly pro účast rozhodnout. Podnik se považuje za součást velké skupiny, pokud má společný roční příjem ve výši nejméně 750 milionů eur a mateřská společnost vlastní alespoň 75% podíl.

• Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (Evropská komise)

Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem

Vyhýbání se daňovým povinnostem stojí členské státy miliardy eur ročně. Globalizace a technologický pokrok tyto aktivity významně usnadnily.

EU sehrála klíčovou úlohu při usnadnění koordinace daňových předpisů členských států s cílem zajistit rovné podmínky. Kodex chování (zdanění podniků) je stěžejním nástrojem, který podporuje spravedlivou daňovou soutěž jak v rámci EU, tak na celém světě.

Vzhledem ke globální povaze nekalé daňové soutěže podporuje EU řádnou správu v oblasti daní a bojuje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem na mezinárodní úrovni. Rada pravidelně zveřejňuje unijní seznam nespolupracujících jurisdikcí, který obsahuje jurisdikce, jež nesplnily kritéria řádné správy v oblasti daní nebo tato kritéria plnit odmítly.

• Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem v EU
• Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti

Zdanění v digitálním věku

Zdanění digitální ekonomiky je poměrně novou součástí daňové politiky, která odráží potřebu řešit výzvy vyplývající z rostoucí digitální ekonomiky.

Digitální ekonomika přináší občanům i podnikům celou řadu výhod. Současně však nové podnikatelské modely a nárůst určitých digitálních činností vyvolaly tlak na tradiční pravidla vnitrostátních daňových systémů.

Proto musí být daňová pravidla upravena, aby se přizpůsobila digitálnímu věku. Všechna odvětví ekonomiky by měla odvádět svůj spravedlivý díl daní a přispívat k fungování společnosti.

Tato problematika patří od roku 2017 mezi hlavní priority Rady.

• Zdanění digitální ekonomiky

Modernizace systému DPH

DPH v digitálním věku

Daň z přidané hodnoty (DPH) je pro členské státy EU klíčovým zdrojem příjmů a pomáhá financovat základní veřejné služby, jako je vzdělávání, zdravotní péče a veřejná doprava. Značné částky příjmů z DPH se však stále ztrácí v důsledku podvodů, nesprávných úředních postupů, úpadků, platební neschopnosti a dalších faktorů.

Za účelem modernizace stávajícího systému DPH a jeho přizpůsobení digitálnímu věku přijala Rada dne 11. března 2025 balíček týkající se DPH v digitálním věku. Cílem nových pravidel je bojovat proti podvodům v oblasti DPH a podporovat podniky a digitalizaci v celé EU.

Tento balíček obsahuje opatření zdokonalující stávající jedno správní místo a rozšiřující jeho působnost, což umožní více podnikům splnit své povinnosti v oblasti DPH prostřednictvím jediného online portálu a v jednom jazyce.

Online platformy pro osobní dopravu a krátkodobé pronájmy ubytování budou navíc povinny vybírat DPH a odvádět ji daňovým orgánům v případech, kdy jsou jednotliví poskytovatelé služeb od DPH osvobozeni.

Balíček rovněž zavádí plně digitální oznamovací povinnosti založené na elektronické fakturaci, jejichž cílem je vykazování DPH u přeshraničních podniků v EU do roku 2030 plně digitalizovat.

• Daně: Rada se dohodla na balíčku týkajícím se DPH v digitálním věku (tisková zpráva, 11. března 2025)
• Daň z přidané hodnoty (DPH) v EU

Elektronické osvědčení o osvobození od DPH

V rámci úsilí o modernizaci systému DPH přijala Rada dne 18. února 2025 nová pravidla, kterými se zavádí elektronické daňové osvědčení o osvobození od DPH.

Osvědčení v tištěné podobě, které se používá pro zboží osvobozené od DPH, bude nahrazeno elektronickým osvědčením. Digitální osvědčení zjednoduší a zefektivní proces dovozu tohoto zboží pro velvyslanectví, mezinárodní organizace nebo ozbrojené síly.

Nová opatření vstoupí v platnost dne 1. července 2031, přičemž se uplatní přechodné období v délce jednoho roku, během něhož budou členské státy moci používat osvědčení v elektronické i tištěné podobě.

• Daně: Rada přijala pravidla o novém elektronickém osvědčení o osvobození od DPH, které nahradí jeho tištěnou podobu (tisková zpráva, 18. února 2025)

Usnadnění správní spolupráce mezi členskými státy

V EU musí v určitých případech daňoví poplatníci přiznávat v zemi, v níž jsou daňovými rezidenty, veškeré své příjmy z celého světa. Na vnitrostátní příjmy se mohou daňové orgány zaměřit prostřednictvím opatření, jako jsou srážkové daně nebo vnitrostátní vykazování, avšak zajistit, aby daňoví poplatníci přiznávali své zahraniční příjmy, je náročnější.

Na základě směrnice o správní spolupráci (DAC) pomáhají členské státy EU předcházet daňovým únikům tím, že si automaticky, spontánně i na požádání vyměňují informace týkající se daní. Pro fyzické osoby i podniky je tak obtížnější zatajovat svůj majetek nebo příjmy před daňovými orgány. Směrnice o správní spolupráci, která je v platnosti od roku 2014, hraje zásadní úlohu při prosazování daňové transparentnosti a posilování spolupráce mezi členskými státy EU.

V roce 2023 Rada oblast působnosti této směrnice rozšířila a doplnila pravidla týkající se oznamování a automatické výměny informací o příjmech z transakcí s kryptoaktivy a o předběžných daňových rozhodnutích určených nejbohatším fyzickým osobám (s vysokým čistým jměním).

V roce 2025 Rada přijala směrnici (DAC 9), kterou se mění stávající směrnice o správní spolupráci s cílem posílit spolupráci a výměnu informací v oblasti minimálního efektivního zdanění právnických osob. Nová směrnice usnadní nadnárodním a velkým vnitrostátním společnostem plnění povinností v oblasti daňového výkaznictví podle globální dohody G20/OECD.

Členské státy musí nová pravidla provést do 31. prosince 2025.

• Rada přijala pravidla, jimiž se spolupráce a výměna informací mezi daňovými orgány rozšiřuje na oblast minimálního efektivního zdanění právnických osob (tisková zpráva, 14. dubna 2025)

Rada jako jediný normotvůrce EU

Daňové právní předpisy na úrovni EU přijímá Rada jednající jako jediný normotvůrce, jak je stanoveno ve Smlouvách Evropské unie. Evropský parlament je konzultován, nemá však v této oblasti žádnou legislativní pravomoc. Jedná se o tzv. zvláštní legislativní postup.

Směrnice nebo nařízení se přijímají jednomyslným hlasováním v Radě. Má-li být právní předpis v této oblasti Radou přijat, nesmí nikdo hlasovat proti.

Legislativní proces začíná u Evropské komise, která navrhne nové daňové právní předpisy EU nebo změny stávajících právních předpisů.

• Zvláštní legislativní postupy

Další informace