Zdanění digitální ekonomiky

Proč je spravedlivé zdanění digitální ekonomiky potřebné?

Digitální ekonomika přináší občanům i podnikům celou řadu výhod. Zároveň se však rozmach některých digitálních aktivit a nových obchodních modelů stává stále větším problémem pro současné daňové systémy. Je přitom důležité, aby všechna odvětví našich ekonomik odváděla svůj spravedlivý díl daní a přispívala k fungování naší společnosti.

Současná pravidla týkající se mezinárodních aspektů zdanění jsou nastavena na uplatňování vůči podnikům, které jsou v určité zemi fyzicky přítomny. S rostoucí digitalizací ekonomik jsou však spojeny daňové výzvy, k nimž patří snižování daňových výnosů vlivem daňových podvodů a zneužívání daňových systémů. Daňová pravidla proto musí být odpovídajícím způsobem aktualizována.

Mnoho digitálních podniků díky vzestupu nových technologií a obchodních modelů:

• má uživatele a zákazníky v zemi, kde samy nemají fyzickou obchodní přítomnost;
• generuje zisk prostřednictvím interakce s uživateli a zákazníky a využívá k tomu jejich data a příspěvky.

Vzhledem k tomu, že daňová pravidla stále předpokládají fyzickou přítomnost, zisk z digitálních činností často není zdaněn v jurisdikci trhu (tedy v zemi, kde se nacházejí uživatelé a spotřebitelé).

Globální reforma mezinárodních pravidel pro zdanění právnických osob (podniků)

Unijní legislativa v oblasti daní z příjmů právnických osob je úzce provázána s úsilím o nalezení globálních řešení, které ji významně ovlivňuje. Ve snaze dosáhnout shody na dlouhodobém globálním řešení jsou jednání o mezinárodním zdanění digitální ekonomiky vedena na úrovni skupiny G20 a OECD.

Zabývá se jimi především inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), což je iniciativa, která již sdružuje přibližně 140 zemí a jurisdikcí.

V inkluzivním rámci OECD/G20 pro řešení BEPS bylo 8. října 2021 dosaženo dohody o klíčových aspektech reformy mezinárodních pravidel pro zdanění zisků nadnárodních společností. Tato dohoda je obsažena v prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky, zkráceně označovaném jako „prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS z října 2021“.

Všechny členské státy EU vyjádřily tomuto prohlášení podporu, a to jako členové inkluzivního rámce i v Radě Ecofin a Evropské radě.

Prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS z října 2021 stanoví dvoupilířové řešení.

První pilíř sestává z pravidel a ujednání, která umožní přerozdělení práv na zdanění mezi jurisdikcemi, v nichž mají největší a nejziskovější nadnárodní skupiny podíl na trhu a generují zisk.

Druhý pilíř v podstatě obsahuje pravidla minimálního efektivního zdanění největších nadnárodních skupin s cílem omezit příležitosti k erozi základu daně a přesouvání zisku. Jeho snahou je zajistit, aby byla odvedena daň odpovídající dohodnuté globální minimální sazbě daně z příjmů právnických osob, která byla stanovena na 15 %.

První pilíř: přerozdělení práv na zdanění

Hlavním očekávaným výstupem prvního pilíře má být mnohostranná úmluva, která smluvním stranám umožní uplatnit (neboli „přerozdělit“) nové právo na zdanění (jde o tzv. částku A).

Text úmluvy bude zahrnovat širokou škálu pravidel týkajících se:

• oblasti působnosti, souvislosti (nexu), základu daně,
• zdrojů příjmů za účelem zamezení dvojímu zdanění,
• předcházení sporům a jejich urovnávání,
• odstraňování a nezavádění jednostranných opatření (jako jsou vnitrostátní digitální daně),
• vstupu úmluvy v platnost.

Pravidla prvního pilíře týkající se „částky B“ poskytnou větší daňovou jistotu tím, že pro běžné typy transakcí vytvoří standardizované referenční prvky pro převodní ceny.

Druhý pilíř: minimální efektivní zdanění

Práce na druhém pilíři postupovaly rychleji než na prvním pilíři. Inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení BEPS schválil 14. prosince 2021 modelová pravidla OECD „Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – globální modelová pravidla proti erozi základu daně (druhý pilíř)“. K dodržování těchto pravidel se zavázaly všechny členské státy.

Minimální efektivní zdanění, které tvoří podstatu druhého pilíře, vychází ze dvou základních pravidel, označovaných též jako globální modelová pravidla proti erozi základu daně (neboli pravidla GloBE):

• pravidlo pro zahrnutí příjmů,
• pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk.

Smyslem těchto pravidel je zajistit, aby zisky dosažené nadnárodními skupinami s obratem nejméně 750 milionů eur byly zdaněny efektivní sazbou ve výši nejméně 15 %.

Pravidla druhého pilíře byla zavedena do práva EU směrnicí Rady ze dne 15. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v EU.

Dokončení obou pilířů

Dalšího pokroku u zbývajících prvků tohoto dvoupilířového projektu dosáhl inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení BEPS na zasedání ve dnech 10. a 11. července 2023. Jednou z klíčových skutečností je, že dosažení konečné dohody o mnohostranné úmluvě a její podpis lze očekávat do konce roku 2023.

• Prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky (OECD, 8. října 2021)
• Směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii

Daňová politika EU pro digitální ekonomiku

EU vyvíjí činnost v několika směrech, aby zajistila, že stávající daňová pravidla budou vhodná i pro digitální věk. Tato problematika patří od roku 2017 mezi její hlavní priority.

V březnu 2018 navrhla Evropská komise nová pravidla k zajištění spravedlivého zdanění digitálních činností v EU, která mají rovněž podpořit růst. Práce na těchto návrzích Komise jsou nyní pozastaveny, neboť se vyčkává, jakého pokroku v jednáních dosáhne inkluzivní rámec G20/OECD. Dospěje-li k dohodě a globálnímu řešení, které budou účinně naplněny, budou uvedené návrhy Komise již bezpředmětné.

Balíček z roku 2018 týkající se zdanění digitální ekonomiky tvořily dva legislativní návrhy s cílem:

• zreformovat pravidla pro daň z příjmů právnických osob, tak aby byly zisky zdaňovány tam, kde mají podniky významnou digitální přítomnost,
• vytvořit prozatímní daň pro příjmy z digitálních služeb (daň z digitálních služeb).

• Závěry Evropské rady, 19. října 2017
• Závěry Rady o zdanění digitální ekonomiky, 30. listopadu 2017
• Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti
• Návrh směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb

Správní spolupráce při výměně informací souvisejících s daněmi

Jedním ze stěžejních prvků daňové politiky EU je správní spolupráce, která se opírá o výměnu s daněmi souvisejících informací mezi členskými státy, a která tak pomáhá zajistit účinný výběr daní.

Digitalizace ekonomiky přináší specifické výzvy, neboť některé druhy informací o příjmech nebo ziscích z digitálních ekonomických činností nemusí být vnitrostátním daňovým orgánům přístupné.

Ve snaze překonat tento problém rozšiřuje EU ve shodě s globálně dohodnutými standardy rozsah správní spolupráce prostřednictvím cílených změn směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC).

V březnu 2021 přijala Rada nová pravidla (DAC7), podle nichž si daňové orgány členských států od roku 2023 automaticky vyměňují informace o příjmech prodejců na digitálních platformách. To pomáhá:

• předcházet daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v souvislosti s činnostmi na těchto platformách,
• posílit daňovou spravedlnost,
• zajistit rovné podmínky pro platformy i prodejce.

Dne 17. října 2023 přijala Rada směrnici obsahující novou sadu změn pravidel směrnice o správní spolupráci (DAC8). Změny se týkaly zejména:

• oznamování a automatické výměny informací o příjmech z transakcí s kryptoaktivy,
• výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích určených nejbohatším fyzickým osobám (s vysokým čistým jměním).

Snahou bylo posílit správní spolupráci mezi orgány daňových správ a rozšířit povinnosti registrace a oznamování.

Pravidla DAC8 se vztahují na další kategorie aktiv a příjmů, jako jsou kryptoaktiva. Daňové orgány si musí automaticky vyměňovat informace, které jim poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamují. Pro orgány daňových správ členských států bylo dosud obtížné zajistit, aby byly daňové předpisy v této konkrétní oblasti dodržovány. Vzhledem k tomu, že jedním z rysů kryptoaktiv je decentralizovanost a že se nimi snadno obchoduje přes hranice, je pro zajištění účinného výběru daní intenzivní mezinárodní správní spolupráce nezbytná.

• Trhy kryptoaktiv a jejich regulace v EU (souvislosti)
• Směrnice Rady o správní spolupráci v oblasti daní (Úřední věstník EU)
• Rada přijala směrnici k posílení spolupráce mezi vnitrostátními daňovými orgány (DAC8) (tisková zpráva, 17. října 2023)
• Daně: Rada přijala nová pravidla pro posílení správní spolupráce a zahrnula také prodeje prostřednictvím digitálních platforem (tisková zpráva, 22. března 2021)

Dne 14. dubna 2025 přijala Rada nová pravidla (DAC9) s cílem posílit spolupráci a výměnu informací v oblasti minimálního efektivního zdanění právnických osob.

Na základě nových pravidel:

• vznikne jednotný standardní formulář, s jehož pomocí budou muset nadnárodní skupiny podniků a velké vnitrostátní skupiny plnit svou povinnost podávání informačního přehledu podle směrnice druhého pilíře, která provádí globální dohodu G20/OECD
• bude posílena výměna údajů mezi daňovými orgány
• se sníží administrativní zátěž korporací

Směrnice DAC9 musí být provedena do vnitrostátního práva všemi členskými státy do 31. prosince 2025.

• Rada se dohodla na posílení spolupráce a výměny informací v oblasti minimálního efektivního zdanění právnických osob (tisková zpráva, 11. března 2025)

Balíček týkající se DPH v digitálním věku

EU se také zabývá novými opatřeními, která by měla reformovat unijní systém daně z přidané hodnoty (DPH) a přizpůsobit jej digitální éře.

DPH je pro orgány členských států jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů, které přispívají k financování veřejných služeb, jako jsou vzdělávání, zdravotní péče, knihovny a veřejná doprava. Členské státy EU každoročně získají příjmy z DPH v EU ve výši přibližně 1 bilionu eur.

Část DPH rovněž plyne do rozpočtu EU jako „vlastní zdroj“. V roce 2022 tento příspěvek do rozpočtu EU činil přibližně 20 miliard eur.

V důsledku podvodů, nesprávného úředního postupu, úpadků, platební neschopnosti i dalších faktorů se však značné částky příjmů z DPH nepodaří vybrat, a dochází tak k jejich ztrátě.

Dne 11. března 2025 Rada s konečnou platností schválila balíček nazvaný „DPH v digitálním věku“, který má pomoci řešit podvody v oblasti DPH, podpořit podniky a prosazovat digitalizaci.

Nová pravidla:

• zlepší jednotné kontaktní místo pro online systém registrace k DPH
• nařizují, aby online platformy platily DPH za služby přepravy cestujících a krátkodobého pronájmu ubytování, pokud jsou jednotliví poskytovatelé služeb od daně osvobozeni
• plně digitalizují povinnosti v oblasti vykazování pro přeshraničně působící podniky v EU, a to na základě elektronické fakturace a do roku 2030

• Daně: Rada přijala balíček týkající se DPH v digitálním věku (tisková zpráva, 11. března 2025)

Jednotné kontaktní místo pro registraci k DPH

„Jednotná kontaktní místa“ umožňují podnikům přiznávat a odvádět DPH splatnou z prodeje zboží a služeb spotřebitelům v jiných zemích EU prostřednictvím správy jednoho členského státu a v jednom jazyce.

Pokud však má určitá společnost v úmyslu prodávat zboží a služby spotřebitelům v jiných členských státech, než je jejich vlastní (z provozovny, kterou v tomto členském státě mají), musí se v těchto dalších členských státech zaregistrovat k DPH. Stejný problém se týká i obchodníků, kteří chtějí pouze přesunout zásoby do jiného členského státu za účelem skladování.

Nová pravidla proto rozšíří oblast působnosti stávajících „jednotných kontaktních míst“ na prodej určitých položek, jako je elektřina nebo plyn, mezi podniky a spotřebiteli, který se uskutečňuje v jiném členském státě, než je jejich vlastní – nejen na přeshraniční dodávky.

Tato změna umožní většímu počtu podniků plnit své povinnosti v oblasti DPH prostřednictvím jediného online portálu a v jednom jazyce.

Toto opatření by mělo podnikům, zejména malým a středním podnikům, v průběhu deseti let ušetřit přibližně 8,8 miliardy eur na registračních a administrativních výdajích.

• Jednotné kontaktní místo (Evropská komise)

Dne 13. května 2025 se Rada dohodla na nové směrnici o pravidlech pro DPH při prodeji na dálku u dováženého zboží a pro DPH při dovozu. Podle těchto nových pravidel budou mít zahraniční obchodníci nebo platformy povinnost odvést DPH z dovozu a v případě prodeje na dálku u dováženého zboží, a to v členském státě konečného místa určení daného zboží. To bude motivovat k využívání jednoho správního místa pro dovoz, jelikož na zahraniční obchodníky nebo platformy, které jej využívat nebudou, se bude vztahovat povinnost registrace v každém členském státě.

• Pravidla v oblasti DPH: Rada se dohodla na postoji ke směrnici zjednodušující výběr daně při dovozu (tisková zpráva, 13. května 2025)

DPH pro ekonomiku platforem

V posledních letech se výrazně rozšířila ekonomika platforem, v níž online platformy propojují některé poskytovatele služeb a spotřebitele.

Podle stávajících pravidel DPH celá řada poskytovatelů služeb pronájmu ubytování a osobní dopravy, kteří své služby poskytují prostřednictvím online platforem, žádnou DPH neplatí. Mnozí z těchto poskytovatelů – ať už se jedná o jednotlivce nebo malé podniky – obvykle nemají povinnost se registrovat k DPH nebo jednoduše nevědí, že mohou být povinni odvádět z nabízených služeb DPH.

V odvětví ubytování a osobní dopravy jsou tito poskytovatelé přímými konkurenty tradičních poskytovatelů registrovaných k DPH, jako jsou hotely a soukromé dopravní společnosti. Například hotely ve velkých evropských městech soutěží s online platformami, které mají ve stejných městech tisíce nabídek. Mnohé z těchto nabídek nepodléhají zdanění.

Podle nových pravidel budou tyto platformy odpovědné za výběr a odvádění DPH správcům daně, pokud tak neučiní jejich poskytovatelé služeb.

To přispěje k rovným podmínkám mezi online platformami na jedné straně a tradičními poskytovateli krátkodobých ubytovacích a dopravních služeb na straně druhé.

Malým a středním podnikům se tím zmírní zátěž spojená s pochopením a dodržováním předpisů v oblasti DPH, zejména v různých členských státech. Zároveň to povede k významným dodatečným příjmům z DPH.

• Ekonomika platforem v EU

Digitální vykazování DPH

Podniky prodávající zboží v členských státech EU předkládají v současnosti svému vnitrostátnímu daňovému orgánu jednou za několik měsíců „souhrnné hlášení“, v němž uvádějí přehled svých prodejů podnikům v jiných členských státech EU.

Opožděné sdílení informací o DPH vytváří mezeru, kterou zneužívají podvodníci, a úřadům se tak ztěžuje rychlá identifikace podezřelých nebo podvodných transakcí.

Nová pravidla zavedou digitální systém vykazování DPH v reálném čase prostřednictvím elektronických faktur na základě stávající evropské normy pro elektronickou fakturaci.

Podniky budou za přeshraniční transakce vydávat elektronické faktury a automaticky oznamovat údaje svému orgánu daňové správy. Ten je následně bude sdílet prostřednictvím nového informačního systému pro odhalování jakékoli podezřelé činnosti.

Nový systém EU má vstoupit v platnost v roce 2030, přičemž plné interoperability mezi vnitrostátními systémy bude dosaženo do roku 2035.

Systém elektronické fakturace:

• sníží podvody v oblasti DPH až o 11 miliard eur ročně,
• sníží v příštích deseti letech administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů pro obchodníky v EU o více než 4,1 miliardy eur ročně,
• zajistí interoperabilitu mezi stávajícími vnitrostátními systémy v celé EU.

• Daň z přidané hodnoty (DPH) v EU

Další informace