Odlesňování

Proč by měly být lesy chráněny

Lesy pokrývají 30 % zemské pevniny. Poskytují řadu služeb, které mají zásadní význam pro lidské zdraví a dobré životní podmínky a pro životní prostředí. Jsou útočištěm biologické rozmanitosti a všude na světě v nich žije většina suchozemských druhů zvířat, rostlin a hub.

Kromě toho lesy:

zajišťují čistou vodu
poskytují obnovitelné suroviny
stabilizují půdu a chrání před přírodními katastrofami
poskytují pracovní místa, například v oblasti produkce dřeva, obhospodařování lesů nebo rekreačních činností

Vzhledem ke své schopnosti absorbovat skleníkové plyny hrají lesy také klíčovou úlohu jakožto úložiště uhlíku při zmírňování změny klimatu.

Lesy EU zachycují 10 % emisí skleníkových plynů v EU.

Současný stav celosvětového odlesňování

Podle Institutu pro světové zdroje na celém světě každou minutu ubývá lesní plocha o rozloze 10 fotbalových hřišť.

Hlavní příčinou celosvětového odlesňování a znehodnocování lesů je rozšiřování zemědělské půdy. Růst populace a rostoucí poptávka po potravinách vedou k přeměně lesů na zemědělskou půdu a k většímu důrazu na produktivitu zemědělství. Produkce zboží, jako je palmový olej a sója, si z hlediska lesů a životního prostředí žádá vysokou daň.

Celosvětový úbytek lesů od roku 1990 (v milionech hektarů)

Zobrazit jako text

Čárový graf znázorňující celosvětový úbytek lesů od roku 1990. V roce 2000 činil úbytek 78 milionů hektarů, v roce 2010 130 milionů hektarů a v roce 2020 178 milionů hektarů.

Jaké kroky EU v souvislosti s odlesňováním podniká?

K zachování a ochraně lesů přispívá několik iniciativ a právních předpisů EU.

Politiky a pravidla EU týkající se odlesňování zahrnují:

produkty nezpůsobující odlesňování
lesní strategie
strategie v oblasti biologické rozmanitosti a právní rámec pro obnovu přírody
pravidla pro využívání půdy a lesnictví

Produkty nezpůsobující odlesňování

EU zavedla nová pravidla, jejichž cílem je regulovat vstup zboží, které přispívá k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů, na trh EU a jeho vývoz z EU. Tato pravidla zajišťují, aby uvedené produkty a jejich dodavatelské řetězce nezpůsobovaly odlesňování.

Tento právní předpis je prvním svého druhu na světě.

Týká se těchto druhů zboží:

skot
kakao
káva
palmový olej
kaučuk
sója
dřevo

Tato pravidla se vztahují i na řadu odvozených produktů, jako je čokoláda, nábytek, tištěný papír a vybrané deriváty na bázi palmového oleje (používané například jako součást výrobků pro osobní hygienu).

Které z uvedeného zboží způsobuje největší míru odlesňování?

Zobrazit jako text

Výsečový graf znázorňuje, jak se každý ze sedmi uvedených produktů při jejich spotřebě v EU podílí na celosvětovém odlesňování. Odlesňování, které je zapříčiněno EU, způsobuje v největší míře palmový olej s podílem ve výši 35 %, po němž následuje sója (33 %), která se většinou používá jako krmivo pro hospodářská zvířata. Dřevo se na odlesňování podílí 9 %, kakao 8 %, káva 7 %, hovězí maso 5 % a kaučuk 3 %.

Cílem pravidel EU je minimalizovat riziko odlesňování a znehodnocování lesů v EU související se spotřebou zboží, na něž se uvedený předpis vztahuje. Bez těchto pravidel by EU mohla každoročně způsobit odlesnění na více než 248 000 hektarech, což je plocha téměř stejně velká jako rozloha Lucemburska.

Nové nařízení stanoví povinná pravidla náležité péče pro všechny obchodníky, kteří příslušné zboží uvádějí a dodávají na trh EU nebo je z tohoto trhu vyvážejí. Obchodníci jsou povinni produkty, jež prodávají, zpětně vysledovat (na základě satelitních snímků a souřadnic GPS) až k pozemku, na němž byly vyprodukovány. Cílem tohoto opatření je zajistit, aby dané produkty nebyly produkovány na odlesněné nebo znehodnocené půdě. Informace o původu produktů jsou orgánům poskytovány prostřednictvím digitálního systému.

V rámci systému referenčního srovnávání je zemím EU a třetím zemím přiřazována úroveň rizika souvisejícího s odlesňováním a znehodnocováním lesů. Kategorie rizika se používá k tomu, aby se na jejím základě určila úroveň konkrétních povinností hospodářských subjektů a orgánů členských států provádět inspekce a kontroly.

Pravidla berou v potaz ochranu lidských práv souvisejících s odlesňováním. Zahrnují také ustanovení o sankcích pro obchodníky, kteří nedodržují povinnosti podle tohoto nařízení, a podporují posílenou spolupráci s partnerskými zeměmi.

Pravidla:

omezí odlesňování a znehodnocování lesů
budou řešit problém nezákonné těžby dřeva
budou chránit biologickou rozmanitost a schopnost lesů zachycovat CO₂

V návaznosti na předběžnou dohodu o nařízení, jíž Rada a Evropský parlament dosáhly v prosinci 2022, přijala Rada tato pravidla v květnu 2023.

V prosinci 2024 schválila Rada odklad uplatňování právního předpisu EU o odlesňování o jeden rok.

V návaznosti na obavy, které členské státy a zúčastněné strany vyjádřily ohledně připravenosti podniků a správních orgánů a také ohledně technických otázek souvisejících s novým informačním systémem, předložila Evropská komise v říjnu 2025 návrh cílené revize nařízení zaměřený na řešení této situace.

V listopadu 2025 přijala Rada mandát k jednání o uvedené revizi.

Dne 4. prosince 2025 dosáhly předsednictví Rady a Evropský parlament předběžné dohody ohledně revize nařízení EU o produktech, které nezpůsobují odlesňování (EUDR), s cílem zjednodušit jeho provádění a odložit jeho uplatňování. Hospodářské subjekty a orgány tak budou mít více času se na provádění nařízení připravit.

Dne 18. prosince 2025 Rada formálně přijala cílenou revizi, která zefektivňuje požadavky náležité péče a odkládá uplatňování nařízení pro všechny hospodářské subjekty do 30. prosince 2026, přičemž pro mikro- a malé hospodářské subjekty je tato lhůta o šest měsíců delší.

Tato revize je reakcí na obavy vyjádřené členskými státy a zúčastněnými stranami ohledně administrativní zátěže a připravenosti informačního systému. Zároveň v plné míře zachovává cíle nařízení EUDR, jimiž je předcházet odlesňování a znehodnocování lesů v souvislosti s produkty uváděnými na trh EU.

Lesní strategie EU

V červenci 2021 zveřejnila Evropská komise Lesní strategii EU do roku 2030, která je jedním ze stěžejních prvků Zelené dohody pro Evropu. Strategie má za cíl přispět ke snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Jejím účelem je zvýšit rozlohu a kvalitu evropských lesů a zlepšit jejich odolnost vůči výzvám, jako je změna klimatu, a zároveň podpořit komunity, jejichž obživa na lesnictví závisí.

V závěrech Rady o lesní strategii, které byly schváleny v listopadu 2021, ministři zemědělství a rybolovu zemí EU zdůraznili:

zásadní úlohu lesů pro zdraví lidí a zvířat, jakož i pro přírodní prostředí
úlohu lesů při přechodu na zelenou, klimaticky neutrální a konkurenceschopnou oběhovou bioekonomiku
potřebu nalézt rovnováhu mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými aspekty udržitelného obhospodařování lesů

Rada přijala závěry o nové Lesní strategii EU do roku 2030 (tisková zpráva, 15. listopadu 2021)

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti a právní rámec pro obnovu přírody

Ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou Komise předložila v květnu 2020 a Rada potvrdila v říjnu 2020, se stanoví opatření, jejichž cílem je přispět k ochraně lesů a jejich biologické rozmanitosti.

Cílem právního rámce pro obnovu přírody, který Rada přijala v červnu 2024 a který je nyní v platnosti, je posílit biologickou rozmanitost lesů.

Pravidla pro využívání půdy a lesnictví

V rámci balíčku „Fit for 55“ a revize nařízení EU o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) stanovila EU nový cíl pro pohlcování uhlíku do roku 2030. Na základě toho se zvýší přirozené propady uhlíku v EU, jež zahrnují i stromy a další rostliny.

„Fit for 55“: dosahování klimatických cílů v odvětví využívání půdy a lesnictví (infografika)